Falešní hráči hongkongské komedie / Filmy bratrů Huiových
„Michael Hui je pro komedii tím, čím byl Bruce Lee pro bojová umění – oba jsou suverénní mistři.“ Smělý výrok hongkongského kritika Law Kara se často objevuje na začátku profilových textů věnovaných Michaelovi Huimu a jeho bratrům. Ne že by takových textů bylo mnoho. Rozhodně jich existuje nepoměrně méně než těch o Brucovi Lee. Zatímco z mistra bojových umění se stal jeden z nejsilnějších popkulturních symbolů celého Hongkongu, o Michaelovi Huim na Západě slyšeli nejspíš jen ti, kdo se opravdu detailně zajímají o tamější kinematografii.
Důvody této „neznalosti“ jsou především dva. Za prvé jde o samotný komediální žánr, jemuž se Hui věnuje. Na rozdíl od fyzické akce naráží humor daleko více na nejrůznější kulturní bariéry a je hůře pochopitelný bez znalosti kontextu. Komedie natočené v čínštině navíc mnohdy pracují se specifičnostmi jazyka, který přímo vybízí k vytváření dvojsmyslů, slovních hříček nebo záměn slov.
Druhým důvodem je to, že Hui právě na lokálním vystavěl značnou část své komediální poetiky. Jeden z nejúspěšnějších hongkongských filmových komiků sedmdesátých let, který si svůj věhlas udržel i v následující dekádě, byl jedním z prvních, kteří reflektovali zrod Hongkongu jako specifické, metropolitní, moderní společnosti s vlastní...