Karty děsu / Cultist Simulator

27. 7. 2020 / Ondřej Trhoň
videohra
Placený

Hra Cultist Simulator uniká jednoduchému popisu. Před hráčem se rozprostírá velký stůl. Teď je na něm jen pár políček, digitálních „karet“. Jedna je práce, pak peníze, karty zdraví a tajemný dopis od nedávno zesnulého dědy. Stačí tepající srdce přetáhnout do prázdného okénka v práci a začne odpočet. Po deseti vteřinách se vám karta vrátí, vyčerpaná, spolu s dalšími financemi. Zdraví se obnovuje čekáním nebo spánkem, ale brzy po začátku na herní pole přibude další sada akcí – snění, průzkum, spánek, studium, a především přesýpací hodiny. Ty v pravidelných intervalech ukrajují peníze, zatímco při neúspěšných pokusech o rozluštění okultních tajemství na plán přistanou karty děsu. Stačí tři, aby vyvolaly nemilosrdný ciferník prohlubujícího se zoufalství. Duševní rozklad nebo chudoba jsou přitom jen dva z možných konců Cultist Simulatoru. Nad dalšími katastrofami ale září ten hlavní: sen splnit svou okultní ambici a vystoupat na vrchol Mansu, domu Slunce. Stačí si jen vybrat: osvícení, moc, nesmrtelnost.

Cultist Simulator je plný tikajících hodin, odečítajících se ciferníků, mizejících karet a zamčených cyklů. Na první pohled připomíná digitální karetní hry, ale spíš než Hearthstonu se podobá stavitelským hrám,...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Kinematografie Hongkongu

130 / srpen 2020
Více