Skutečnost jsou ti druzí (o filmu Beeswax Andrewa Bujalského)

„Mumble“ nejdoslovněji znamená „mumlat“, já bych to možná počeštil méně konsonantně jako „šumlování“. Mumblecore je tedy, v tom nejdoslovnějším významu, vžitá značka pro filmy, ve kterých se v řeči šumluje, nedoříkává, přeříkává, zkrátka řeč je zachována ve své neučesanosti a neobratnosti.

Označení vzniklo spontánně – prý je prohodil zvukař, když hercům na place nebylo úplně rozumět (a režisér byl spokojen). Rychle se to ujalo. Úsměšný štulec byl chytlavý a onen kousavý podtón už tomu termínu asi nikdo neodpáře.1/ Naštěstí není vůbec podstatný – skutečný význam značky „mumblecore“ je širší a jde mnohem dál.

Mumlání/šumlování, to jest nepřikrášlená „vizáž“ mluvení ve filmu, odkazuje samo sebou k nepřikrášlenosti všeho dalšího, co bývá zvykem ve filmech přikrašlovat, neboli retušovat, vynechávat, čistit. Posun těchto filmů spočívá v tom, že vedle tradičních stavebních prvků, které filmový vypravěč nějak přepouští ze skutečnosti na plátno, berou do hry zcela rovnoprávně i drobnosti, jež obvykle oním konvenčním filtrem neprojdou. Tyto drobné známky skutečnosti jsou pro ně minimálně stejně podstatné jako ty ostatní. Pravda, nevylučuji, že ta rovnoprávnost může i sklouznout v cosi jako pozitivní diskriminaci – a vyrovnávání váhy může skončit spíš...