Eastwood o Eastwoodovi
Podstatnou část své kariéry byl Clint Eastwood synonymem pro western. Pro mnohé jím stále je. Spaghetti westerny Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) nebo Hodný, zlý a ošklivý (1966) Sergia Leoneho z Eastwooda udělaly westernovou ikonu málomluvného „muže beze jména“, kterou později rozvíjel, varioval nebo revidoval ve svých vlastních westernech, pod nimiž je podepsaný jako režisér – Tulák z širých plání (1973), Psanec Josey Wales (1976) nebo Bledý jezdec (1985). Následující rozhovor Christophera Fraylinga s Eastwoodem z roku 1985 se ohlíží za „eastwoodovským“ westernem.
Mohl byste okomentovat kořeny „eastwoodovského stylu“ ve spaghetti westernech z poloviny šedesátých let? Při zpětném pohledu je zřejmé, že změnily to, jak tradiční western vypadá a jak vyznívá.
Myslím, že změnily styl westernu a přístup k němu. Přiblížily jej více operám. Násilí a střílení najednou nabyly nadživotní velikosti. S tím souvisely i hudba a soundtrack. Na hudbě jsem se nepodílel, ale toho samého skladatele, Ennia Morriconeho, jsme angažovali ve Dvou mezcích pro slečnu Sáru (1970). Morricone psal soundtracky, které doposud nikdo ve westernu nepoužil....