Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Konspirační chobotnička / Odložený případ Hammarskjöld

Konspirační chobotnička / Odložený případ Hammarskjöld

kritika / Martin Šrajer / 2. 3. 2020

Od dokumentárních filmů obvykle očekáváme pravdu, případně alespoň snahu se k ní přiblížit. Odložený případ: Hammarskjöld, třetí film dánského novináře a performativního umělce Madse Brüggera, jehož metody prozrazují inspiraci Michaelem Moorem i Sachou Baronem Cohenem, obnažuje naivitu takového předpokladu. Na jeho konci zřejmě nebudete vědět, co se skutečně stalo, zřetelněji si ale budete uvědomovat, že každý film, hraný či dokumentární, je pouze příběh, který se někdo rozhodl vyprávět určitým způsobem a se zaměřením na vybraná fakta.

V rámci svých dřívějších dokumentárních provokací Brügger s dvojicí prorežimních komiků navštívil Severní Koreu (Rudá kapela) a vydával se za zbohatlíka nakupujícího v Libérii krvavé diamanty (Velvyslanec). Posledních šest let pak strávil rozkrýváním nevyřešeného případu úmrtí generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda, který zemřel roku 1961 v Zambii při pádu letadla. Dokument, oceněný na Sundance cenou za režii, nezůstává u shrnutí toho, co Brügger společně se švédským soukromým vyšetřovatelem vypátral. Otázka, jak zemřel Hammarskjöld, o jejíž zodpovězení šlo autorovi navenek na prvním místě, bude v závěru tou poslední, kterou si budeme klást.

Režisér se hned zkraje zamýšlí, zda je Hammarskjöldova smrt nejzáhadnější vraždou, nebo jen tím nejpitomějším spiknutím v dějinách lidstva. Celý film balancuje mezi těmito polohami, aniž by naváděl k jednomu „správnému“ typu čtení. Odstranění generálního tajemníka, jehož diplomatické kroky mohly narušit plány belgické těžební společnosti i vícero tajných služeb, Brüggerovi slouží jako východisko pro vtahující paranoidní thriller s množstvím záhadných postav, napínavým hudebním podkresem a obezřetně dávkovanými informacemi. Odhalování dalších a dalších absurdních dějových zvratů a spekulací, proč se letadlo zřítilo a kdo v tom měl prsty, však příběh zároveň zavádí na území sebeparodických bondovek s Rogerem Moorem: padouch oděný do bílé chce s pomocí utajené paramilitární organizace v důkladně ukrytých laboratořích vyvinout biologickou zbraň, se kterou by vyhubil černošské obyvatelstvo Afriky. Brügger nepravděpodobná odhalení neodmítá, jak bychom u kriticky myslícího investigativního reportéra očekávali. Naopak se do nich stále více zamotává. Zdá se, že se nechává volně unášet směrem, kterým jej vedou konspirační teorie, až zcela ztrácí ze zřetele, čeho se původně chtěl dopátrat.

Film na jednu stranu působí jako reportáž v procesu vzniku, plná návratů, odboček a zbytečných poznámek pod čarou, ve které zatím nic není definitivní. Současně ale vyprávění rámují scény z hotelového pokoje, kde Brügger dvěma různým černošským zapisovatelkám diktuje již „hotový“ příběh, shrnutý také lístečky nalepenými na zdi. Režisér je při diktování oblečen po vzoru ústředního padoucha a stejně jako on stále nápadněji zpřítomňuje nezdravou umanutost a koloniální myšlení bílého muže, který využívá zemí třetího světa k plnění svých snů. V Brüggerově případě je to zejména sen o vzrušujícím příběhu, který sám rozkryje. Případně vymyslí, bude-li třeba. S tím, jak se autor opakovaně dostává do slepých uliček a zpočátku relativně přehledná struktura vyprávění se hroutí, jeho ochota věřit neuvěřitelnému sílí. Stává se natolik posedlým kauzou, že konspirace přestává zkoumat a začíná jimi žít. Ztrátu počátečního odstupu dobře vystihuje věta „Vadí to ale příběhu?“, kterou Brügger reaguje na oprávněnou pochybnost jedné ze zapisovatelek, zda se vážně mohlo stát všechno, co mu různí svědci navykládali.

Ochota lidí věřit zjevným výmyslům, jež dávají dohromady srozumitelnější narativ než fragmentarizovaná a vrstevnatá realita, je nakonec tím, na co Odložený případ: Hammarskjöld poukazuje nejnápadněji. Nečiní tak ale explicitně a návodně, ale svou sebezpochybňující formou, stavějící do popředí samotný akt vyprávění a umělého konstruování skutečnosti dle naší představy, jak by měla vypadat. Brügger přijetí konspiračních teorií nejspíš jen předstírá, protože mu otevírá dveře k lidem, kteří byli do mrazivého spiknutí zapojeni. Jistí si ale být nemůžeme. Právě tato víceznačnost a nestálost, nikoli naplňování konvencí jakéhokoli žánru, činí sledování filmu tak zábavným a podnětným.

Odložený případ: Hammarskjöld (Cold Case Hammarskjöld, Dánsko, Norsko, Švédsko, Belgie, 2019, IMDb)
Režie a scénář: Mads Brügger, kamera: Tore Vollan, střih: Nicolás Nørgaard Staffolani, hudba: John Erik Kaada, 128 minut, distribuce: Artcam (premiéra v ČR 16. 1. 2020).

Odložený případ: Hammarskjöld (Cold Case Hammarskjöld, Dánsko, Norsko, Švédsko, Belgie, 2019, IMDb)
Režie a scénář: Mads Brügger, kamera: Tore Vollan, střih: Nicolás Nørgaard Staffolani, hudba: John Erik Kaada, 128 minut, distribuce: Artcam (premiéra v ČR 16. 1. 2020).

Přečteno 2876x

Článek vyšel v časopise Cinepur #127, únor 2020.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4.5 /23

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #145

#145

únor 2023



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Od všeho trochu moc najednou / Všechno, všude, najednou

Utama / Mezi domovem a sopkou

Království: Exodus / Von Trierův vánoční žertík z nemocnice

Zábavný – punkový, ale málo / Seriál Pistol a jeho hudba

Skandály ve službách Jejího Veličenstva / Koruna

Kvík / Až si zase příště dáte klobásku

Stane se to znova a znova / Dexter: Nová krev

BANGER. / Film, který by rád všechny pochcal


DALŠÍ Z RUBRIKY

Od všeho trochu moc najednou / Všechno, všude, najednou

Momentální fascinace a králičí nory / Editorial 145

Australská kriminální historie Justina Kurzela

Mezi konceptem a zvnitřněním aneb Jak zdokumentovat masakr

Temným lesem do hlubin / Noirové vraždy v současných severských seriálech

Místo zločinu Česko / Televizní podoby true crime

True Crime / Úvod

True crime / Fascinace zločinem jako součást zábavy


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Jak vycvičit své vnitřní zvíře / Muž se zaječíma ušima

Vzpomínky na lásku / Marťanské lodě

Vydolovat dobrý příběh / Nová šichta

Vidět ticho / Sound of Metal

Řez globalizující se Indií / Bílý tygr


RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)

Cinepur #127 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #127, únor 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Evropský divák v úzkých / IDFA (Martin Horyna, report)

Nejlepší filmy roku 2019 (Redakce, anketa)

Jan Němec / Histoire(s) du cinéma Jana Němce (Marika Kupková, téma)

Všichni se ti budou smát / Carrie Briana de Palmy a vytříbený horor (Antonín Tesař, flashback)

Úvod k tématu: Film po sametu (Lukáš Skupa, téma)

Nikdo tomu nerozumí! / Ivan Passer (Jakub Felcman, Ondřej Provazník, rozhovor)

+ více...