Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Mládeži, rozchod / Genesis

Mládeži, rozchod / Genesis

kritika / Tomáš Gruntorád / 13. 6. 2019

Krátká nesmělá láska dvanáctiletých táborníků Félixe a Béatrice končí dlouhým objetím na závěr společných prázdnin. Ona mu na cestu říká něco, co nikdy neuslyšíme. Z loučení dětí rozprchávajících se do různých koutů Kanady je intenzivně cítit, že žádné chvíle vzájemnosti netrvají věčně. Mocný efekt neslyšeného doplní v posledních vteřinách druhého fikčního filmu Philippa Lesage Genesis dráždivá nejednoznačnost neviděného. Sandrine, odcházející s Béatrice z tábora lesní pěšinou, se náhle ohlédne po slídivé kameře za svými zády a její tvář se rozzáří radostí. Vidí za sebou Félixe a těší se z pokračování romance svých kamarádů? Nebo děvčata nikdo nesleduje a Sandrine je šťastná, že ten proklatý Félix konečně zmizel z jejího života a Béatrice má znovu jen pro sebe? Reakce na divákovi skrytý podnět může směrovat jeho pozornost k přehlíženým, „nadbytečným“ vrcholům milostných trojúhelníků. Co když nás stydlivé námluvy chlapce a dívky odváděly od náznaků lesbické touhy jejich gardedámy?

Lesagovy filmy vyprávějí o lidech, kteří naplňují své vášně ztěžka kvůli své odlišnosti od sexuální normy. Protože subjekty jejich tužeb jsou jim nepřístupné či zákonně zapovězené, bývají třetí stranou jejich vztahových propletenců účeloví poskytovatelé společenských mimikry a různí fantazmatičtí náhradníci. Debutoví Démoni sledovali lásku desetiletého chlapce k dospělé učitelce, již si promítal do těla spolužáka, naivně svolného k hrám na mámu a tátu. Paralelní vhledy do života pedofilního vraha, maskujícího svou deviaci partnerstvím s nešťastnou dívkou, variovaly stejný model, platný i pro Genesis. Zde Lesage provazuje hned tři příběhy milostných trápení adolescentů. A výborné Démony převyšuje i tím, že se příčiny dětské neprůbojnosti, zklamání a vnitřního neklidu snaží lokalizovat, a to v socializačních metodách jejich vychovatelů.

Motiv prostupné a křehké hranice mezi kamarádstvím a láskou ze segmentu o Félixovi, Béatrice a Sandrine se navrací v příhodách šestnáctiletého gaye Guillauma, který svým vyoutováním ztratí milovaného nejlepšího přítele. K oblíbenému třídnímu klaunovi se spolužáci najednou staví rezervovaně a unikavě, uvolní tím ale prostor těm, s nimiž může Guillaume skutečně něco sdílet. Cestou ven z pseudovztahů ke vztahům skutečným je tedy prostá upřímnost, která zúží záběr „přátel“.

Třetí a rytmičtější variaci na ztrácení a nalézání spřízněných duší představuje promiskuitní turné Guillaumovy osmnáctileté sestry Charlotte po diskotékách a zdejších milovnících na jedno použití. Vcelku konvenční heterosexuální epizodou Lesage přesahuje citové světy sexuálních menšin. Právě její přítomnost však všechny protagonisty bez rozdílu spojí v roli obětí jednoho nepřítele: normotvorné a svazující společnosti. Ta se vynořuje v podobě všemožných pěšáků, třeba strážce rozcestí mezi dívčí a chlapeckou noclehárnou, ukončujícího každou večerní procházku Félixe s Béatrice stále stejným refrénem: „Tak, mládeži, rozchod. Ty tam, ty tam.“ Nebo zřízence z Guillaumovy školy, jehož životní náplní je napomínat na chodbách každého s nezastrčenou košilí do kalhot a obcházet po nocích noclehárnu s baterkou. Či profesora Perriera – tlučhuby, který namísto učení jen bezobsažně zastírá svou neznalost a z úzkých si vypomáhá osobními urážkami studentů. Guillaume rád s Perrierem polemizuje, rád jej i imituje, a Perrier jeho upřímně vyjadřované vidění světa nervově nezvládne. Raději vyhodí svého kritika za dveře, aby mohl intolerancí a ponižováním formovat mládež k obrazu svému dál.

Charlottě se sociální řád zjevuje v mužských stereotypních náhledech na ženy a v majetnické žárlivosti přítele Maxima, obávajícího se každého domnělého konkurenta, přestože sám navrhuje otevřený vztah. Pouze lidé z Charlottina příběhu používají mobily a v nich nainstalované aplikace je jistě inspirují, jak by měli žít. Vedle toxických vychovatelů z masa a kostí se tak Genesis dotýká i vlivu sociálních sítí, aniž by je zvýrazňoval tak jako například stylisticky dravější Osmá třída Boa Burnhama o plně zdigitalizovaném dospívání. I touto nevtíravostí působí Lesagův film jako příjemná ozvěna z minulých časů, aniž by ztrácel na aktuálnosti.

Genesis (Genèse, Kanada, 2018, IMDb)
Režie a scénář: Philippe Lesage, kamera: Nicolas Canniccioni, střih: Mathieu Bouchard-Malo, hrají: Noée Abita, Paul Ahmarani, Marc Beaupré, Émilie Bierre, Émile Bilodeau ad., 129 minut, distribuce: Artcam Films (premiéra v ČR 13. 6. 2019).

Genesis (Genèse, Kanada, 2018, IMDb)
Režie a scénář: Philippe Lesage, kamera: Nicolas Canniccioni, střih: Mathieu Bouchard-Malo, hrají: Noée Abita, Paul Ahmarani, Marc Beaupré, Émilie Bierre, Émile Bilodeau ad., 129 minut, distribuce: Artcam Films (premiéra v ČR 13. 6. 2019).

Přečteno 1188x

Článek vyšel v časopise Cinepur #123, červen 2019.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.6 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Genesis

****  ČTENÁŘI (3.4)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #129

#129

červen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Společnost podmíněné lásky / Chvění

Od sexuálních predátorů k mediální gramotnosti / V síti

Modelář aneb Kurvahošiguntág? / Modelář

Tisíc tváří hrdiny / Richard Jewell

Válka jako vychytávka / 1917

Velkej chlap potřebuje velkej diamant / Drahokam

Život je krásňoučký / Králíček Jojo

Malé ženy v kalhotách / Malé ženy


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Další film Almodóvara a Penélope Cruz bude o paralelních matkách

O včelách a lidech / Země medu

Homemade na Netflixu představí karanténní kraťasy známých filmařů

Žánrové tropy v subtropech / Kanáři

Blaxploitation jako paralelní kultura / Paradoxy a mnohoznačnosti jedné filmové kategorie

Potratit v Americe / Never Rarely Sometimes Always

Syndrom vyhoření státu / Colectiv


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Společnost podmíněné lásky / Chvění

K čemu manželství? / Manželská historie

Almodóvarovy vycpávky / Bolest a sláva

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Detox od českého mainstreamu / Domestik


RUBRIKY

anketa (25) / český film (97) / český talent (34) / blu-ray (12) / cinepur choice (33) / dvd (121) / editorial (103) / fenomén (73) / festival (93) / flashback (3) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (122) / komiks (10) / kritika (962) / mimo kino (19) / nekrolog (1) / novinka (770) / objev (3) / pojem (36) / portrét (15) / profil (109) / reflexe (24) / report (115) / rozhovor (166) / scénář (4) / soundtrack (50) / téma (934) / televize (109) / tisková zpráva (1) / událost týdne (257) / videohra (67) / web (42) / zoom (162)

Cinepur #123 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #123, červen 2019

Z obsahu tištěného čísla:

Bumtarata bum bum bum / The Beach Bum (Ondřej Pavlík, kritika)

Editorial 123: Současný český seriál (Jindřiška Bláhová, editorial)

Ženský úděl a trpící násilníci / Motiv znásilnění ve filmech Pedra Almodóvara (Petra Chaloupková, fenomén)

Víra jako droga / Modlitba (Kristýna Vaňková, kritika)

My dva a čas / Tranzit (Dan Krátký, kritika)

Co odnesly proudy Streamu / (Ne)specifická česká on-line seriálová produkce (Dorota Vašíčková, téma)

+ více...