Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Underground

téma: Underground / Lukáš Skupa / 3. 4. 2019

„Underground začíná vřít, otevírat se, vystřelovat do stran,“ napsal v létě roku 1960 v magazínu Film Culture Jonas Mekas. Historikové mu často dávají za pravdu. Ačkoli kinematografie měla své podzemní proudy už mnohem dříve, právě šedesátá léta platí za rozhodující etapu undergroundu, kdy již existovalo téměř vše, co si pod tímto pojmem představíme a co bývá zastřešováno předpokladem vzdoru: nezávislost na dominantních filmových proudech, natáčení bez podpory institucí a grantů, uvádění mimo standardní distribuci, ale také konflikty se zástupci moci, fungování alternativních komunit nebo politický aktivismus. Stejně tak začal být underground propojován s předpokladem skrývání se, což se týkalo zejména podzemní tvorby v totalitárních režimech, v nichž undergroundoví umělci působili ilegálně.

Zatímco počátkem šedesátých let to teprve začínalo vřít v americkém podzemí, z dnešního pohledu je underground fenoménem natolik širokým a zasahujícím do různých období a prostředí, že ho nelze nijak jednoduše či jednoznačně uchopit. Dokládá to ostatně i případ Jonase Mekase, jenž pro některé ztělesňuje undergroundovou ikonu, pro jiné osobnost, jež s „pravým“ undergroundem neměla nic moc společného. Postoj historiků a teoretiků se navíc může podstatně lišit od postoje samotných umělců, z nichž někteří by určitě nevítali, pokud by se o nich v daných souvislostech někdo třeba jen zmínil. Ať už z důvodu nelibosti vůči jakýmkoli nálepkám anebo proto, že o publicitu nestojí a spoléhají, že do jejich světa pronikne pouze malá skupina zasvěcenců. V tématu se o absolutní definice undergroundu ani nepokoušíme. Následující texty řeší spíš otázku, v čem konkrétně jsou vybraní autoři a díla undergroundoví. Co přesně z nich činí příslušníky filmového podzemí, a to i s ohledem na kulturní a politické podmínky panující v zemích jejich původu, jež jsou pro ně zcela určující.

Téma otevíráme pohledem do ne příliš vzdálené historie. Kamila Dolotina představuje ve svém textu ruský underground osmdesátých let, hlavně nekrorealistickou tvorbu Jevgenije Jufita. Pokračujeme portrétem nedávno zesnulého Jonase Mekase, v němž se Michal Böhm zamýšlí mimo jiné právě nad Mekasovými vazbami k undergroundu, ale i k establishmentu avantgardy. Následuje rozhovor Matěje Nytry s experimentálním filmařem Martinem Ježkem, který nabízí (sebe)reflexi pozice undergroundového autorství v minulosti i přítomnosti. Poslední dva příspěvky naznačují, jak odlišně lze vnímat současný filmový underground v závislosti na prostředí a podmínkách realizace. Rubén García Marquéz přibližuje novodobý španělský underground na příkladu trojice filmařů tvořících svobodně, jinak a paralelně s dominantní kinematografií. Haruna Honcoop reflektuje čínský underground jako nezávislou tvorbu vznikající vesměs navzdory oficiálnímu systému produkce, což je spolu se zpřísňující se cenzurou stále obtížnější, i když nikoli nemožné.

Přečteno 2895x

Článek vyšel v časopise Cinepur #122, duben 2019.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #148

#148

srpen 2023



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

True Crime / Úvod

Úvod k tématu Blízký východ

#142 Adaptace / Úvod k tématu

Extrémní kinematografie - úvod k tématu

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka


DALŠÍ Z RUBRIKY

Argentinu i Batmana nabídne letošní Noir Film Festival

Přišla v noci i do Litoměřic, festval zahájí zjevení letošní sezony

Festival v Litoměřicích bude překračovat hranice

Na LFŠ přijedou Lav Diaz i Rajko Grlić

Kvíření po česku / Queer motivy ve službách „normálnosti“

Třeseme se Standou Pekárkem / Volha jako konvenční prestižní televize

Nekonečně mnoho tváří Cate Blanchett

Terapie strachem / Satiry Rubena Östlunda


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

True Crime / Úvod

Úvod k tématu Blízký východ

#142 Adaptace / Úvod k tématu

Extrémní kinematografie - úvod k tématu

Úvod do Wese Andersona


RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)

Cinepur #122 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #122, duben 2019

Z obsahu tištěného čísla:

Farhádí na španělské vinici / Všichni to vědí (Jarmila Křenková, kritika)

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum (Tomáš Gruntorád, kritika)

Adieu, monsieur Kosslick / 69. Berlinale (Ondřej Pavlík, report)

Prolomit vlny v loutce / Daria Kashcheeva (Kamila Boháčková, profil)

Jak prosté, drahý počítači / Return of the Obra Dinn (Michal Zlatkovský, videohra)

Soumrak superhrdinů / Skleněný (Janis Prášil, kritika)

+ více...