Osamělost proměny / Dívka

17. 2. 2019 / Jarmila Křenková
kritika
Placený

Film Dívka loni soutěžil v sekci Un certain regard na festivalu v Cannes, kde se pravidelně objevují snímky odvážné nebo vybočující. Teprve osmadvacetiletý belgický režisér Lukas Dhont nakonec získal „pouze“ Zlatou kameru pro nejlepší debut a porota upřednostnila jiný „divný“ film, horor Tina a Vore švédského režiséra íránského původu Aliho Abbasiho. Ten ve své tvorbě rovněž reflektuje téma jinakosti a proměny lidské identity, zároveň ale pracuje s žánrovými postupy. Dívka svým pojetím tělesnosti ovšem sama místy evokuje drsný body horor. Dhont se vydal cestou  soustředěné introspekce, s níž vstupuje do života transgender baletky Lary. Mohl si to dovolit především díky výkonu Victora Polstera, jenž se téměř dokonale vtělil do role nejisté teenagerky, která se potýká s řadou změn.

Dhont hrdinku nekonfrontuje s předsudky nebo nepochopením okolí a Dívka je v tomto protipólem předloňského dramatu Fantastická žena Sebastiána Lelia. V něm se transgender žena Marina musí vyrovnat s náhlým úmrtím partnera a při vypořádávání pozůstalosti čelí rigidní byrokracii i agresivnímu odmítání mužovy rodiny. Lelio ve Fantastické ženě nahlédl svět jako pesimistické...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Autor ve 21. století

121 / únor 2019
Více