Silikony a dech starého muže / Oni a Silvio

7. 12. 2018 / Ivo Michalík
kritika
Placený

Pro postavy, které ve filmech Paola Sorrentina ztvárňuje jeho dvorní herec Toni Servillo, ale koneckonců třeba také pro seriálového Mladého papeže Judea Lawa je typická jejich záměrná uzavřenost. Ať už mluví hodně, jako ministerský předseda italské vlády Giulio Andreotti v Božském, nebo téměř vůbec, jako mafián Titta v Následcích lásky, málokdy dovolí svému okolí, aby vstoupilo do pečlivě střežené ulity protagonistova ega. Platí to i pro notně kontroverzního Silvia Berlusconiho, jednu z nejvýraznějších postav evropské politiky posledních několika desetiletí, ve filmu s českým distribučním názvem Oni a Silvio.

Tentokrát se však naplno prosazuje otázka, do jaké míry je neprodyšnost titulního charakteru autorským záměrem, potažmo co lze přičíst na vrub příliš rozklížené dramaturgii snímku. Oni a Silvio totiž vznikl sestřihem původně dvojdílného snímku do podoby jednoho celovečerního filmu. Má sice poměrně velkorysou stopáž, přesto z něj není zřejmé, zda jsou některé motivy pouze načrtnuty, ale dále nerozvrženy také v původním scénáři.

Syžet Oni a Silvio ústřední postavu poprvé zachycuje až ve věku požehnaných sedmdesáti let. Ke klíčovým událostem, které...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Muž ve filmu

120 / prosinec 2018
Více