Detox od českého mainstreamu / Domestik

27. 1. 2019 / Tomáš Gruntorád
kritika
Placený

Hrdinové body hororu Domestik Adama Sedláka touží vyniknout právě tam, kde mají fyzický handicap. Učitelku Šarlotu denně obklopují děti, ale vlastní se jí nedaří počít. Její muž Roman je titulním domestikem, neboli podpůrným členem profesionálního cyklistického týmu, odloženým k domácímu tréninku pro zdokonalení své kondice. Ani jeden z manželů nedospěje k zásadnímu pochopení, že snaha překonat limity svých těl – neplodných, nedostatečně výkonných – je marná. Naopak na ně ještě zesílí tlak vegetariánskou dietou, tvrdším cvičením a nebezpečným dopingem. Své životy podřídí rituálům moderního kultu zdravého, šťastného a úspěšného života, jejž film přirovnává k náboženství těla, které si nalhává, že prospívá i duchu: centrální místo na stěně poseté diplomy a sportovními poháry, před níž se Roman modlí, zaujímá pravoslavný kříž.

Domestik vypráví o poblouznění, nárokování si nesamozřejmého, nesmíření se s hranicemi, za něž nedosáhneme. Toxicita chybně nastavených a zoufale následovaných hodnot se odráží přímo do těl Šarloty a Romana, jež hrozivě mutují ve dvě blednoucí, hubnoucí, mimovolně krvácející, rozpadající se trosky. S fyzickou proměnou jde ruku v ruce i proměna psychická, kdy se soužití manželů zvolna stává...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Muž ve filmu

120 / prosinec 2018
Více