Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu 119: FAMU
téma: FAMU / Lukáš Skupa / 12. 10. 2018
FAMU, jež měla vychovávat tvůrce pracující pro tehdy čerstvě zestátněnou kinematografii, vznikla v roce 1946 s inspirací moskevského VGIK a s trojicí studijních oborů „filmové režisérství“, „filmová dramaturgie“ a „filmová fotografie (kameramanství)“. Pražská vysoká filmová škola se tak zařadila k nejstarším evropským filmovým fakultám, mezi nimiž si postupem času vybudovala solidní renomé. Přehlédneme-li více než sedmdesátiletou historii školy, největší pozornost se nikoli překvapivě obrací k éře „zlatých šedesátých“, jež i v rámci historických pojednání patří mezi ty nejreflektovanější. Největší neznámou naopak zůstává období polistopadové, u nějž se můžeme spoléhat zatím jen na svědectví těch, kteří na FAMU v devadesátých letech studovali nebo učili. Z nedávné historie se za rozhodující milník často pokládá nástup Michala Breganta do funkce děkana v roce 2002 a následné změny v koncepci výuky. O tomto „převratu“ se ostatně z hlediska kvality studia na FAMU hovoří dodnes a dotýkaly se ho i některé dřívější texty v Cinepuru.
V tématu postupujeme od současnosti do minulosti. Začínáme zhodnocením novější a nejnovější tvorby studentů FAMU v textu Tomáše Stejskala, jenž podává i vcelku optimistickou zprávu o letošních bakalářských klauzurách katedry režie. V pořadí druhý příspěvek, který jsme napsali spolu s Jitkou Lanšperkovou, se zaměřuje na osudy vybraných debutantů z FAMU za posledních patnáct let a na některé problémy při jejich vstupu do profesionálního filmového prostředí. Historik Petr Bednařík, který se podílel na publikaci Dějiny akademie múzických umění v Praze, připravil text shrnující důležité události a trendy vztahující se k FAMU v době normalizace. Marie Barešová pak přibližuje fenomén spojený s FAMU už od jejích počátků – přítomnost jugoslávských studentů, z nichž hned několik (Rajko Grlić, Goran Paskaljević nebo Emir Kusturica) se později prosadilo mezinárodně. Na závěr otiskujeme unikátní kolekci vzpomínkových textů devíti absolventů, kteří prošli různými famáckými katedrami v uplynulých pěti dekádách. Pro úplnost dodejme, že k tématu zajímavě promlouvá i rozhovor Michala Hogenauera s Olmem Omerzuem, který najdete v přední části čísla.
Přečteno 3312x
Článek vyšel v časopise Cinepur #119, říjen 2018.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY téma
Extrémní kinematografie - úvod k tématu
Současná česká animace po velkém nadechnutí
Úvod k tématu: Film a ekologie
Úvod k tématu: Česká detektivka
Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny
DALŠÍ Z RUBRIKY
Candyman. Candyman. Candyman. Candyman… Candyman Candyman
Životopis ve čtyřech aktech / Portrét Nagisa Óšima
Blondýnka / Páni mají raději oběti
R.N.M. / Člověk člověku medvědem
Znamení doby / Kolaps a apokalypsa v kinematografii devadesátých let
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
RUBRIKY
anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #119, říjen 2018
Z obsahu tištěného čísla:
Když realismus vítězí / Současné tendence filmů z FAMU (Tomáš Stejskal, téma)
Pokecali ještě parádněji / Chata na prodej (Ivo Michalík, kritika)
Vytváření pocitu nepohodlnosti / S Olmem Omerzuem o jeho studiu a režijním pojetí (Michal Hogenauer, rozhovor)
Očekávat neočekávané / Johnnie To (Antonín Tesař, portrét)
Editorial 119: FAMU (Jindřiška Bláhová, editorial)
Místy nebezpečná historie AMU / Vít Janeček (Vít Janeček, kniha)