Sladké ptáče nevinnosti / Revidovaný obraz femme fatale ve filmech Stevena Soderbergha

14. 8. 2018 / Jana Bébarová
téma
Placený

Steven Soderbergh si dlouhodobě udržuje renomé největšího chameleona a experimentátora americké kinematografie. V každém novém snímku rafinovaně nabourává konvence žánrů, pohrává si s technickými prostředky a stylotvornými aspekty filmového a televizního média a neustále pokouší divácká očekávání převracením zavedených konvencí a podvratnými taktikami vyprávění. V tomto ohledu je pro režisérovu tvorbu příznačné i podvratné prezentování postav femmes fatales – nepřehlédnutelných hrdinek jeho sofistikovaně vyprávěných příběhů, obvykle konstruovaných kolem témat zločinu. V návaznosti na přetváření a rozvíjení klasických noirových vzorců Soderbergh pracuje s revidovaným konceptem femme fatale, který ale v touze neustále překvapovat diváka a narušovat jeho očekávání dále rozvíjí. Tradiční archetypální postavě tak přidává na záhadnosti a mnohoznačnosti, čímž ji v důsledku činí ještě přitažlivější.

Steven Soderbergh, experimentátor 

V lednu příštího roku uplyne třicet let, kdy byl na festivalu v Sundance uveden úspěšný a vlivný debut Stevena Soderbergha Sex, lži a video (Sex, Lies, and Videotape, 1989), jenž o pár měsíců po ději triumfoval v Cannes. Toto dílo nejenže podstatně změnilo příští podobu...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Neonoir

118 / srpen 2018
Více