Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

téma: Cine latino / Lukáš Skupa / 19. 6. 2018

Současný latinskoamerický film je v pozitivním i negativním smyslu pestrý. V širším mezinárodním povědomí se nicméně usídlilo jen pár jmen autorů, jejichž tvorba často slouží k vyšperkování programů filmových festivalů – ať už jako příklady politicky angažovaného umění, projevů jedinečné cizokrajné kultury nebo třeba bizarní exotiky. Snad více než v případě jiných filmových teritorií zde vyvstává problém „zástupnosti“. Aniž bychom znali „to ostatní“, vytváříme si na základě několika autorů či děl povrchnější úsudky o poetice a typických tématech příslušných kinematografií, nebo dokonce o zemích původu těchto snímků.

Latinskoamerický film je ovšem kategorií natolik rozsáhlou a rozmanitou, že podobnosti se mnohdy nesnadno hledají dokonce i uvnitř jediné národní produkce. Tvorba oslavovaná festivaly přitom představuje jen nepatrný zlomek toho, co v celé oblasti vzniká a co by si možná zasloužilo srovnatelnou pozornost. V tématu, v němž se zaměřujeme čistě na španělsky hovořící země, jsme chtěli zdůraznit latinskoamerickou rozmanitost, ale také upozornit na méně známé skutečnosti nebo potíže, s nimiž se řada tamějších kinematografií potýká.

V první části necháváme zaznít hlasům těch, kteří v latinskoamerických zemích aktuálně tvoří nebo se o to navzdory různým překážkám pokoušejí. V exkluzivní anketě promlouvají jak slavní zástupci silnějších kinematografií (ať už oscarový Sebastián Lelio nebo Amat Escalante, který se svým nejnovějším snímkem Divý kraj uspěl i v poslední anketě Cinepuru o nejlepší filmy roku), tak i autoři pocházející ze států, o nichž se ve filmových kruzích nemluví prakticky vůbec (Paraguay, Guatemala nebo třeba Panama). Odpovědi, reflektující nejen úroveň filmové produkce, ale také její průmyslové zázemí, skládají poměrně reprezentativní obraz filmové Latinské Ameriky se všemi jejími přednostmi i starostmi.

Ve druhé části tématu otiskujeme trojici textů, jež se vztahují k momentálně nejrozvinutějším kinematografiím regionu. Janis Prášil zkoumá spirituální prvky v díle mexického režiséra Carlose Reygadase, který náleží do skupiny již osvědčených latinskoamerických auteurů vzývaných festivalovými dramaturgy a který snad brzy dokončí svůj nový snímek Donde nace la vida. David Čeněk se detailněji zaobírá situací chilské kinematografie, jež v posledních dekádách prochází pozoruhodným vývojem. Ostatně právě Chile lze jinak pokládat za příklad výše naznačeného „nešvaru“, neboli jak omezující může být vnímání latinskoamerických kinematografií pouze optikou jejich největších hvězd (v tomto případě Pabla Larraína). Závěrečný příspěvek Alexandry Moralesové pak blíže seznamuje s argentinskou avantgardou, konkrétně s tvorbou Pabla Mazzola, která se rozvíjela v kontextu „nového argentinského filmu“. Další text o historii argentinské kinematografie, který pro téma napsal argentinský filmový kritik Pablo de Vita, najdete na webu Cinepuru.

Speciální poděkování za pomoc s přípravou tématu patří Davidu Čeňkovi.

Přečteno 1371x

Článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #127

#127

únor 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU


DALŠÍ Z RUBRIKY

Martin McDonagh připravuje film o jednom pokaženém přátelství

Zmutovaná soap opera / Mutazione

Marhoul chystá anglickojazyčný film o senátorovi McCarthym

Editorial / Tenkrát ve světové kinematografii a Cinepuru

Moje filmy jsou pro mě dokumenty / Masterclass s Davidem Cronenbergem

Od převratu k sametové totalitě / Revoluce 1989 v dokumentárním filmu

Jan Němec / Histoire(s) du cinéma Jana Němce

Zeitgeist podle Ireny Pavláskové


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground


RUBRIKY

anketa (25) / český film (92) / český talent (34) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / distribuce (1) / dvd (121) / editorial (101) / fenomén (73) / festival (89) / flashback (1) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (120) / komiks (10) / kritika (832) / minikritika (113) / nekrolog (1) / novinka (754) / objev (3) / pojem (36) / portrét (13) / profil (107) / reflexe (24) / report (113) / rozhovor (165) / scénář (4) / soundtrack (48) / téma (919) / televize (107) / tisková zpráva (1) / událost týdne (251) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (65) / web (42) / zoom (160)

Cinepur #117 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Carlos Reygadas / Mezi západokřesťanskou zbožností a mexickou spiritualitou (Janis Prášil, téma)

Mykologická love story / Marie Dvořáková (Kamila Boháčková, profil)

Padesát odstínů intimity / Touch Me Not (Kamila Dolotina, zoom)

Johanka z Arku Superstar / Janička (Ivo Michalík, kritika)

Mezi vykoupením a apokalypsou / Měsíc Jupitera (Jarmila Křenková, kritika)

Ohromné maličkosti z krajin, kde končí země / Současný chilský film (David Čeněk, téma)

+ více...