Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

téma: Cine latino / Lukáš Skupa / 19. 6. 2018

Současný latinskoamerický film je v pozitivním i negativním smyslu pestrý. V širším mezinárodním povědomí se nicméně usídlilo jen pár jmen autorů, jejichž tvorba často slouží k vyšperkování programů filmových festivalů – ať už jako příklady politicky angažovaného umění, projevů jedinečné cizokrajné kultury nebo třeba bizarní exotiky. Snad více než v případě jiných filmových teritorií zde vyvstává problém „zástupnosti“. Aniž bychom znali „to ostatní“, vytváříme si na základě několika autorů či děl povrchnější úsudky o poetice a typických tématech příslušných kinematografií, nebo dokonce o zemích původu těchto snímků.

Latinskoamerický film je ovšem kategorií natolik rozsáhlou a rozmanitou, že podobnosti se mnohdy nesnadno hledají dokonce i uvnitř jediné národní produkce. Tvorba oslavovaná festivaly přitom představuje jen nepatrný zlomek toho, co v celé oblasti vzniká a co by si možná zasloužilo srovnatelnou pozornost. V tématu, v němž se zaměřujeme čistě na španělsky hovořící země, jsme chtěli zdůraznit latinskoamerickou rozmanitost, ale také upozornit na méně známé skutečnosti nebo potíže, s nimiž se řada tamějších kinematografií potýká.

V první části necháváme zaznít hlasům těch, kteří v latinskoamerických zemích aktuálně tvoří nebo se o to navzdory různým překážkám pokoušejí. V exkluzivní anketě promlouvají jak slavní zástupci silnějších kinematografií (ať už oscarový Sebastián Lelio nebo Amat Escalante, který se svým nejnovějším snímkem Divý kraj uspěl i v poslední anketě Cinepuru o nejlepší filmy roku), tak i autoři pocházející ze států, o nichž se ve filmových kruzích nemluví prakticky vůbec (Paraguay, Guatemala nebo třeba Panama). Odpovědi, reflektující nejen úroveň filmové produkce, ale také její průmyslové zázemí, skládají poměrně reprezentativní obraz filmové Latinské Ameriky se všemi jejími přednostmi i starostmi.

Ve druhé části tématu otiskujeme trojici textů, jež se vztahují k momentálně nejrozvinutějším kinematografiím regionu. Janis Prášil zkoumá spirituální prvky v díle mexického režiséra Carlose Reygadase, který náleží do skupiny již osvědčených latinskoamerických auteurů vzývaných festivalovými dramaturgy a který snad brzy dokončí svůj nový snímek Donde nace la vida. David Čeněk se detailněji zaobírá situací chilské kinematografie, jež v posledních dekádách prochází pozoruhodným vývojem. Ostatně právě Chile lze jinak pokládat za příklad výše naznačeného „nešvaru“, neboli jak omezující může být vnímání latinskoamerických kinematografií pouze optikou jejich největších hvězd (v tomto případě Pabla Larraína). Závěrečný příspěvek Alexandry Moralesové pak blíže seznamuje s argentinskou avantgardou, konkrétně s tvorbou Pabla Mazzola, která se rozvíjela v kontextu „nového argentinského filmu“. Další text o historii argentinské kinematografie, který pro téma napsal argentinský filmový kritik Pablo de Vita, najdete na webu Cinepuru.

Speciální poděkování za pomoc s přípravou tématu patří Davidu Čeňkovi.

Přečteno 1008x

Článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU

Úvod k tématu 118: Neonoir

V koloběhu krizí a proměn / Poznámky k vývoji argentinského filmu

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Úvod k tématu 116: Jan Švankmajer

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?


DALŠÍ Z RUBRIKY

Cannes uvede nový seriál Nicolase Windinga Refna

Nic jsi v Oděse neviděla / „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Locarno udělí cenu za celoživotní přínos Johnu Watersovi

Francis Ford Coppola se vrací k ambiciózní sci-fi Megalopolis

Čínské filmové podzemí / Od undergroundových devadesátých let po festivalové ceny

Tři ostrostřelci / Tváře současného španělského undergroundu

Jonas Mekas / Z undergroundu na světlo světa

…aby nikoho nenapadlo tvé filmy uvádět / Rozhovor s experimentálním autorem Martinem...


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU

Úvod k tématu 118: Neonoir

Úvod k tématu 116: Jan Švankmajer


RUBRIKY

anketa (24) / český film (80) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (708) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (231) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #117 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Vzdálená síla kinematografie / Komentovaný rozhovor s Leosem Caraxem (David Čeněk, rozhovor)

Příliš krkolomný tanec / Foxtrot (Martin Svoboda, kritika)

Indická sekta se zvukem amerického folku / Wild Wild Country (Jiří Špičák, soundtrack)

Když nevítězí dobro ani zlo / Současné seriály pro mileniály (Iva Baslarová, fenomén)

Nekonečný vesmír Marvelu / Avengers: Infinity War (Martin Bubrín, kritika)

Mykologická love story / Marie Dvořáková (Kamila Boháčková, profil)

+ více...