Hmyz / Švankmajerova Summa surrealistická

Když byl v roce 2010 uveden do kin předposlední snímek Jana Švankmajera Přežít svůj život, dočkal se řady rozpačitých i odmítavých reakcí, přičítajících jeho autorovi tvůrčí vyčerpání. Jednou z příčin byl i výrazný stylistický odklon od charakteristické animace objektů k ploškové animaci fotografií. Nový a poslední celovečerní Švankmajerův film Hmyz (2018) představuje po stylistické i obsahové stránce změnu ještě radikálnější. Hodí se tedy podrobněji prozkoumat, jak si snímek stojí v kontextu švankmajerovské ikonografie, a to tím spíše, že jde o avizované završení autorovy filmové tvorby a zároveň o látku, která v podobě nerealizovaného scénáře na své zfilmování čekala téměř padesát let.

Námětem Hmyzu je ochotnické zkoušení divadelní hry bratří Čapků Ze života hmyzu. Skupina ochotníků podává k nevoli režiséra (Jaromír Dulava) nepříliš uspokojivé výkony. Sám divadelní režisér se přitom s takřka obrozeneckou vervou ujme role Cvrčka. Do hereckého ansámblu dále patří paní Růžena (Kamila Magálová), režisérova manželka, ztvárňující zároveň Cvrčkovu ženu. V roli Lumka vystupuje pan Václav (Jan Budař), s nímž paní Růžena flirtuje. Téměř negramotnému panu Borovičkovi (Jiří Lábus) připadla...