Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů

kritika / Daniel Řehák / 9. 2. 2018

Oprostit se od tradic zkrátka nelze. Hvězdné války nelze nově restartovat, neboť by to nebyly Hvězdné války. Na druhou stranu recyklovat v novém kabátě stále ty samé myšlenky, postavy, děje, situace a rekvizity nelze také. Režisér Rian Johnson proto v novém pokračování Poslední z Jediů učinil krok nejodvážnějším směrem, jakým mohl, ale také měl. Ve scénáři spojil znalost epické formy vyprávění, skrze kterou je příběh archetypy zabydlených Hvězdných válek zkonstruován, a pokusil se ji naředit lidskostí a zábavností. Obojí ovšem s mnohem větší vervou a hranou než tvůrce ságy George Lucas.

Johnson se nebojí přidat na komediálním a dobrodružném charakteru ani rozvíjet politické a metafyzické podtexty. Stejně tak trhá vazby na původní trilogii, prequely z devadesátých let i pilotní díl trilogie nové. Zároveň je rozvíjí neočekávaně, a přesto promyšleně. O takzvaném šoku, který zaplavil sociální sítě a některé filmové servery, kde fanoušci lkali nad zklamanými očekáváními a tím, že příběh se nerozvíjí tak, jak by sami chtěli, nemůže být při otevřeném sledování Posledního z Jediů vůbec řeč. Naopak. Ve světě Hvězdných válek se stalo konečně něco, co není pouhou recyklací a uctivou snahou vkusně „podojit“ originál. Ale jako se od minulosti nemůže zcela odříznout komplexní záporný hrdina, vnuk Dartha Vadera a syn Hana Sola, Kylo Ren, nemůže to udělat ani Johnson.

Jeho scénář, stejně jako režie, nejsou bez chyby. Hvězdné války jsou velké a drahé divadlo a Johnson, stejně jako kdysi Lucas, si s sebou nese minulost nezávislého tvůrce. Jeho dílo mu tak místy přebujelo pod rukama. Také se ukazuje, že některé z postav, jež mu zanechali scenáristé Lawrence Kasdan a J. J. Abrams, je těžké postavit na vlastní nohy. Chybí jim protiváha, konflikt nebo účel, který jim musí Johnson připravit přidáním dalších figur. Mezi bývalým vojákem Prvního řádu Finnem a pilotem odboje Poem Dameronem lze najít podobné charakterové vlastnosti, jako je impulzivnost, rychlá vyřídilka a talent dostávat se do neřešitelných situací, nelze je však ani škrtnout ani spojit v jednu. Je třeba pro ně najít protihráče. Právě jejich dějové linie jsou v Johnsonově scénáři nejméně přesvědčivé a obsahují řadu hluchých míst, jako například pubertálně revoltující demolici ráje zábavy pro zbohatlíky jménem Canto Bay. Nicméně, i ta je nakonec vykoupena objevem nové postavy jménem DJ, která po smrti Hana Sola konečně přináší do galaxie zpět nejednoznačnost, nevypočítavost a také charisma hlavního představitele Benicia Del Tora.

Jeho postava lamače kódů také narušuje striktní a snad už trochu přemrštěný dualismus v „náboženské“ rovině Posledního z Jediů, kterou reprezentuje dějová linka hlavní hrdinky Ray. Ta prochází na jedné zapomenuté planetě školením pod taktovkou zhrzeného hrdiny Luka Skywalkera. Paralela s výcvikem, který Luke kdysi postoupil pod mistrem Yodou, šikovně využívá efektu zklamaných očekávání a snaží se diváka překvapovat v každé scéně. Zde si Johnson dovolil nechat léta obdivovanou postavu, jejíž cestou za prozřením byly Lucasovy staré filmy, novým vývojem a sebepoznáním, aby ji dovedl až na samý konec, který je tím nejsilnějším z celého filmu.

Když zazní věta, že je těžkým údělem mistrů vidět žáky, jak je přerůstají, je klidně možné ji vztáhnout na tvůrce nové a staré generace Hvězdných válek. Nad patetickou pohádku o hrdinech, kteří nezklamou, postavil Johnson příběh o naději skrze chybující a tápající figury, které se za hrdiny nepovažují. Do světa založeného na rovnováze, až matematicky chladné vyrovnanosti dobra a zla, světla a temnoty vrátil nenápadně otázku po tom, za co tedy máme bojovat a co je podstatné. Díky těmto myšlenkám se jeho dílu dá odpustit dramaturgicky kostrbatá střední část, kolísavá dynamika i některá slabší režijní rozhodnutí. Jeho snímek neuvidí, kromě dětí, nikdo, kdo by nevěděl, o co ve Hvězdných válkách kráčí. Ale zatímco děti rozeznají, co je podstatné, okamžitě, jejich odborně vybaveným rodičům a starším sourozencům bude chvíli trvat, než ono kdysi fascinované dítě v sobě naleznou, pokud ho naleznou vůbec. Johnson po nich chce totiž trochu víc, než si zavzpomínat a zabrečet nad starými dobrými časy, kdy bylo všechno stejně lepší.

Star Wars: Poslední z Jediů (Star Wars: The Last Jedi, USA, 2017, IMDb)
Režie a scénář: Rian Johnson, kamera: Steve Yedlin, střih: Bob Ducsay, hudba: John Williams, hrají: Adan Driver, Daisy Ridley, Mark Hamill, Benicio Del Toro ad., 152 minut, distribuce: Falcon (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

Star Wars: Poslední z Jediů (Star Wars: The Last Jedi, USA, 2017, IMDb)
Režie a scénář: Rian Johnson, kamera: Steve Yedlin, střih: Bob Ducsay, hudba: John Williams, hrají: Adan Driver, Daisy Ridley, Mark Hamill, Benicio Del Toro ad., 152 minut, distribuce: Falcon (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

Přečteno 273x

Článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Star Wars: Poslední z Jediů

****  CINEPUR (3)

****  ČTENÁŘI (3)

Ohodnoťte film na Cinepur.cz


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #117

#117

červen 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Veselá bída svobody / The Florida Project

Soukromé masakry / Nikdys nebyl

Wakanda je to místo / Black Panther

Skica kmitavých pohybů / Nit z přízraků

Je lepší promluvit, nebo zemřít? / Dej mi své jméno

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Když zrůdy truchlí / Fantastická žena


DALŠÍ Z RUBRIKY

Práce světla mezi dokumentem a asociací / Experimentální tvorba Pabla Mazzola

Carlos Reygadas / Mezi západokřesťanskou zbožností a mexickou spiritualitou

Ohromné maličkosti z krajin, kde končí země / Současný chilský film

Úvod k tématu 117: Cine latino

Takový normální seriál / Lajna

Indická sekta se zvukem amerického folku / Wild Wild Country

Johanka z Arku Superstar / Janička

Nekonečný vesmír Marvelu / Avengers: Infinity War


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Rogue One / Ukradené plány na Star Wars pro dospělé

Hledá se Dory / Splněné zadání a ani o šupinu navíc

Star Wars: Síla se probouzí / Nejlepší z možných předalekých galaxií

Muž z oceli / Nejhlasitější pohádka ve vesmíru

Pátrání po Sugar Manovi / Limonádová balada o neznámém vykupiteli s kytarou


RUBRIKY

anketa (23) / český film (73) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (91) / fenomén (69) / festival (62) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (740) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (660) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (99) / reflexe (24) / report (99) / rozhovor (155) / scénář (4) / soundtrack (38) / téma (853) / televize (90) / tisková zpráva (1) / událost týdne (207) / video (2) / videoart (16) / videohra (55) / web (42) / zoom (151)

Cinepur #115 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný (Martin Mišúr, kritika)

Politicky korektní zabíjení nácků / Wolfenstein II: New Colossus (Michal Böhm, videohra)

Pozor, vyletí ptáček / Thelma (Martin Šrajer, kritika)

Každý za sebe a AIDS proti všem / 120 BPM (Tomáš Gruntorád, kritika)

Filmy z čínského butiku / Pingyao Crouching Tiger Hidden Dragon International Film Festival 2017 (Martin Kudláč, report)

Přesvaté rouhání / Psychomagický realismus Alejandra Jodorowského (Martin Kudláč, portrét)

+ více...