Oči kočky, úsměv pantera / Smyslnost, melancholie a úzkost v soudobé maďarské animaci

1. 12. 2017 / Zoltán Varga
téma
Placený

V souvislosti se současnou maďarskou animací se i v odborných kruzích hovoří o počátku nové zlaté éry. Přestože s podobně nadšenými prognózami je lepší zacházet opatrně, lze tvrdit, že maďarská animace je po roce 2010 v mnoha ohledech produktivnější a úspěšnější než v předchozí dekádě. Znovu vzrůstá počet kreslených televizních seriálů a krátké animované filmy sbírají jednu festivalovou cenu na druhou. Děje se tak díky změnám v systému filmové podpory, ale především díky nové generaci autorů většinou ve věku kolem dvaceti let, kteří v posledních letech uvedli své absolventské či první samostatné snímky. Mezi nimi zaujímají přední pozici především animátorky v čele s Nadjou Andrasev, Judit Wunder nebo Rékou Bucsi. 

Většina mladých autorů patří mezi absolventy oboru filmové animace (MOME Anim) na Univerzitě umění a designu Moholye-Nagye. V roce 2013 vzešly z tohoto zázemí mezinárodní úspěchy jako Králík a srna (Nyuszi és őz) Pétera Vácze nebo absolventský film Symfonie č. 42 Réky Bucsi. Z dalších filmů, jež od té doby vznikly, můžeme zmínit například Sopečný ostrov (Vulkánsziget) Katalin Anny Lovrity, uvedený též na Berlinale, či snímek Hugo...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Visegrádská animace

114 / prosinec 2017
Více