Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Srozumitelná jinakost / MFF Benátky

Srozumitelná jinakost / MFF Benátky

report / festival / Hedvika Petrželková / 10. 1. 2018

Romantickou pohádku kombinovanou s béčkovým hororem Tvar vody mexického režiséra Guillerma del Tora přijali na 74. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách od prvního okamžiku nadšeně a emotivně diváci i kritici. Později se ukázalo, že nadšení pro film vyzdvihující lásku bez hranic a nabádající k přijetí jinakosti sdílela i porota. Samotné rozhodnutí udělit Zlatého lva žánrově "nízkému" filmu není pochopitelně důvod rozporovat, byť tento konkrétní výběr může vzbuzovat otázky - zejména vzhledem k poměrně silné konkurenci dvacítky soutěžních filmů včetně rafinovaného Zmenšování Alexandera Payna, černé komedie britského režiséra Martina McDonagha Tři billboardy kousek za Ebbingem (cena za scénář) či dokumentárního eposu o migrační krizi Human Flow, který jako svůj celovečerní debut natočil čínský aktivista Aj Wej Wej. Před vypuknutím soutěže vzbuzovaly spíše neproměněné naděje ještě novinky od George Clooney Suburbicon a Darrena Aronofského Mother!. Od doby, kdy ředitel benátského festivalu Alberto Barbera po osmileté přestávce znovu v roce 2012 nastoupil na post ředitele festivalu, má úroveň soutěže, které v dřívějších letech začaly šlapat na paty ostatní festivaly (nejen) kategorie A, stoupající tendenci.

Pohádkové prvky Tvaru vody, přestože zcela jiného charakteru, mohou vzdáleně připomenout loňský muzikál La La Land, který sice v Benátkách neuspěl, ale vynahradil si to na Cenách Americké akademie. Jaký bude v tomto osud del Torova snímku, je zatím v hlavách "starých bílých mužů", kteří stále ještě v Akademii převažují. Naděje na vítězství je nicméně začná. Tvar vody je totiž přímočarý ve svém optimistickém volání po spravedlnosti a poselství naděje, že i outsideři mají právo na lásku, a že v dnešním světě je jinakost už tak běžná, že je vlastně normální. V druhém plánu skrývá i náznak politického motivu, když ironicky nahlíží volební slogan "Make America Great Again"; někteří recenzenti v tomto směru hovoří také o "antifašistické" pohádce.

Tvar vody nebyl zdaleka jediným filmem benátské soutěže s podobnými motivy. Dál se ve zpochybnění americké idyly snažilo jít drama Suburbicon zasazené do padesátých let. K odkrytí pokrytectví amerických maloměšťáků (tehdy i nyní) se ale snímek ubíral takovou oklikou, že se záměr v podstatě ztratil. Clooney zkombinoval dvě linie - původní námět, těžící ze skutečného případu, v němž se v roce 1957 do bílého amerického předměstí přistěhovala rodina tmavé pleti a narazila na tuhý odpor místních, a detektivní příběh bratří Coenů zasazený do osmdesátých let. Samostatně by obě možná fungovaly. Kombinování zprvu realistického příběhu rasové nesnášenlivosti s krvavou černohumornou groteskou v "coenovském" stylu ale drhlo.

Mikrokosmos amerického maloměsta, tentokrát situovaný do současnosti, nahlédl přesvědčivě britský dramatik McDonagh i když se přitom držel v dramatu s prvky černé komedie o ženě snažící se přimět policii, aby vypátrala vraha její dcery, blízko poetice bratří Coenů. Tři billboardy kousek za Ebbingem patřily k favoritům soutěže. K těm se překvapivě neřadila dystopická komediální satira Zmenšování reflektující ekologickou krizi i krizi mužství, přičemž alespoň jedno z toho lze s filmovou nadsázkou vyřešit radikálním zmenšením. Alexander Payne scénář napsal se svým dlouholetým spolupracovníkem Jimem Taylorem - po filmech Občanka Ruth, Kdo s koho, O Schmidtovi a Bokovka je to jejich pátá spolupráce. Payne přitom ukázkově naplnil premisu, kterou ředitel benátského festivalu Alberto Barbera avizoval ještě před jeho začátkem: "Spíše než momentka dneška nebo suvenýrové selfie současného filmu jsou snímky, které navrhujeme určitým způsobem schopné vnímat budoucnost, naznačit jeden nebo dva (lepší) směry, které jsou otevřené budoucnosti, jako když prozkoumáváme horizont, abychom zjistili, co bude dál. Pokud jsme se příliš neodchýlili od nejistoty tohoto cíle, můžeme opět tvrdit, že naše práce má nějaký smysl."

74. MFF Benátky - 30.8. - 9.9. 2017

Přečteno 3636x

Článek vyšel v časopise Cinepur #114, prosinec 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #148

#148

srpen 2023



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY report

Přízraky v Cannes

Ji.hlava etická

Proč se nepochlubit / FAMUFEST

Smolný pich, duch doby a festivalové diváctví / Pandemické Berlinale

Spécial Cannes 2020

Oko, které se dívá / 77. MFF v Benátkách

Evropský divák v úzkých / IDFA

MFF Benátky: Extáze pro český film


DALŠÍ Z RUBRIKY festival

KVIFF: Brutální vedro svědí a pálí jako nezhojená rána

KVIFF: Defraudanti se vtipně zpronevěřují normám žánru i práce

KVIFF: Karlovarský Toni Erdmann odbourává zábrany i bránici

KVIFF: Blažiny lekce uštědřují divákům pořádný monokl

KVIFF: Alegorická detektivka Úsvit není ani ryba, ani rak

KVIFF: Na co jít ve Varech? Těchto 6 filmů si nenechte utéct

Kulantně extravagantní restart / 73. Berlinale

Cinefilní potěšení / Mezinárodní festival Clermont-Ferrand


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

MFF Benátky: Extáze pro český film

Srdce bijící zeleně / Tvar vody


RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)

Cinepur #114 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #114, prosinec 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial 114: Visegrádská animace (Jindřiška Bláhová, editorial)

Vystoupit z komfortní zóny / Čtverec (Martin Šrajer, zoom)

Sisyfové nonsensu / Rick a Morty (Martin Svoboda, televize)

Oats Studios / Možná budoucnost nezávislého blockbusteru (Anna Krejčířová, web)

Loutka stále žije! / Příklady z české a polské animace (Kamila Boháčková, téma)

Srozumitelná jinakost / MFF Benátky (Hedvika Petrželková, report)

+ více...