Český film na dobré cestě / Anketa o současném stavu domácí tvorby

Domácí tvorba se aktuálně ubírá správným směrem. Tak nějak zní jeden z názorů, který se opakovaně vynořuje v diskusích o současném českém filmu, jenž údajně utíká pryč od toho, co je mu neúnavně vytýkáno, směrem k tomu, co postrádá a potřebuje – vyšší umělecké ambice, mezinárodní renomé, úspěch na festivalech nebo „alespoň“ kvalitní žánrovou produkci. Z diskusí se tedy může zdát, že se ocitáme kdesi na „dobré cestě“. Netrvá ale „dobrá cesta“ už poněkud dlouho? Opravdu se za posledních pár let něco zásadně změnilo a otisklo do podoby současné tvorby? Má česká kinematografie dostatečně zdravé zázemí, aby mohla dospět k tomu, co se po ní žádá? Byla by škoda ošidit téma o reflexi těchto obecnějších aspektů, které utvářejí konkrétní obraz o českém filmu. Proto jsme uspořádali rozsáhlou anketu, jež o přítomnosti domácí tvorby prozradí mnoho. Kromě těch, kteří se o českou kinematografii soustavněji zajímají nebo dlouhodoběji působí ve filmových institucích, promlouvají ve druhé části ankety také ti, o nichž se v souvislosti s „nadějnými vyhlídkami“ hovoří nejvíce – mladí filmaři, kteří možná konečně dojdou po „dobré cestě“ do cíle.

I.

A/ Co se podle vás v domácím filmu za poslední desetiletí nejvíce proměnilo?