Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Osamělá pouť perverzním rájem / Stát pevně

Osamělá pouť perverzním rájem / Stát pevně

kritika / Tomáš Stejskal / 25. 5. 2017

Venkovská krajina na jihu Francie, kde se odehrává nový film Alaina Guiraudieho Stát pevně, patří k nejméně obydleným místům Evropy. Podobně jako tajuplné okolí jezera, na jehož březích se odehrával předchozí Guiraudieho titul Neznámý od jezera, je to místo, kde je člověk vždycky sám. I tehdy, když má kolem sebe ty druhé.

Neznámý od jezera svou směsí buñuelovské absurdity a hitchcockovského napětí učinil z Guiraudieho mezinárodně sledovaného režiséra. Z repetetivního sledu banálních situací rámujících pobývání skupiny homosexuálů na odlehlé nudapláži a v nedalekém lesíku, který slouží jako dějiště jejich sexuálních hrátek, režisér postupně utváří mysteriózní časoprostor, kde si absurdita a všednost podávají ruce, či spíše navzájem nabízejí pozadí. Loni na festivalu v Cannes, kde se s novinkou Stát pevně poprvé dostal do hlavní soutěže, režisér poznamenal, že se až zaleknul hitchcockovské nálepky, které se Neznámému od jezera dostalo, a rozhodl se ukročit někam úplně jinam. Z podobných úkroků do nových teritorií je ovšem složená celá jeho filmografie.

Stát pevně nicméně navazuje na Neznámého od jezera přinejmenším v tom, že staví na variování podobných situací. Scenárista Léo přijíždí na venkov, kde potká nejprve pohledného mladíka žijícího s nerudným starcem, a poté farmářku se stádem ovcí a puškou v ruce. Na prvního si myslí, s druhými dvěma se přinejmenším jednou vyspí. V průběhu filmu se na tato místa stále znovu vrací, přičemž tu hledá především sám sebe. Podobně i Guiraudieho film jako by se neustále hledal a zároveň si unikal. Jde o ponor do kraje, kudy chodí vlci a kde vládnou živelné, primordiální síly i zvláštní smysl pro humor.

Léo se stává otcem, ale brzy zůstane na výchovu synka sám. Na statku mu dělá společnost jen jeho tchán a stádo ovcí, ale občas podniká návštěvy do stavení, kde žije mladík a starý farmář, co miluje art rock a nejspíš i svého spolubydlícího, byť by to nikdy nedal najevo. Pak se najednou vydá loďkou po řece k chýši z proutí, kde na jeho nahou hruď jakási lesní vědma přikládá zelené výhonky. Ve filmu se střídají výjevy jako z úzkostného snu či z perverzní verze ráje. Vše se tu přitom odehrává nenuceně a samozřejmě, ať už jde o pohyb přírodou, detailní záběr ženského přirození před sexem či během porodu, nebo o asistovanou sebevraždu s pomocí homosexuálního styku a artrockového kytarového sóla. Homosexualita je dalším Guiraudieho konstantním tématem. Už v Neznámém od jezera působila navzdory explicitnosti mnohých záběrů nenuceně, bez nádechu něčeho skandálního. Zde ke styku či alespoň svádění dochází za mnohem absurdnějších okolností, přesto jako by to vše patřilo k přirozenosti vylidněného, takřka mytického kraje, kde skoro nikdo nežije, kde málomluvnost a přímé mezilidské i „mezichlapské“ vztahy nabývají až surreálných rozměrů, přitom se však nijak neakcentuje jejich zvláštnost.

Léo uniká před povinností napsat scénář, ale především před nutností postavit se jakýmkoli událostem čelem. I syna si neustále tiskne k hrudi stejnou měrou jako fetiš i jako předmět lásky. Venkov není idylickým místem, kde by nalezl kýženou vnitřní rovnováhu a klid na práci. Ale není to ani nepřátelský svět obývaný sveřepými či zdegenerovanými venkovany, jak jej ukazují některé filmy Bruna Dumonta. Podobný princip platí i ve městě, kam Léo v průběhu celého snímku odjíždí a zase vrací, neschopný zakotvit či vůbec jakkoli jednat. Pouze pasivně pluje mezi hrozivými a trýznivými situacemi, absurdně ironickými chvilkami a pustou krajinou. Ale v nejsilnějších scénách, jakou je především závěrečný střet s jinakostí i sebou samým, se všechny ty momenty protnou. Pak se konečně vyjeví, proč je třeba zůstat stát zpříma a také proč filmařsky riskovat, bez ohledu na to, jaké budou následky.

Stát pevně (Rester vertical, Francie, 2016, IMDb)
Režie a scénář: Alain Guiraudie, kamera: Claire Mathon, střih: Jean-Christophe Hym, hrají: Damien Bonnard, India Hair, Raphaël Thiéry ad., 100 min., distribuce: Film Europe  (premiéra v ČR 2. 3. 2017).

Stát pevně (Rester vertical, Francie, 2016, IMDb)
Režie a scénář: Alain Guiraudie, kamera: Claire Mathon, střih: Jean-Christophe Hym, hrají: Damien Bonnard, India Hair, Raphaël Thiéry ad., 100 min., distribuce: Film Europe  (premiéra v ČR 2. 3. 2017).

Přečteno 3031x

Článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

The Tragedy of Macbeth - Král šedivý a znavený

Cannes: Západ, Východ i Asie by potřebovaly vyšetřit

Cannes: Trojúhelník ambicí bývalého vítěze

Cannes: Ženy spoutané korzety a šílenstvím

Lehkonohá arabeska s Gretou / Křížová výprava

Strýček Júsuke na zadním sedadle / Drive My Car

Pro a proti - Francouzská depeše / Výprava na souostroví Novinařina

Pro a proti - Francouzská depeše / Wes Anderson a kapustňáci


DALŠÍ Z RUBRIKY

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes

Dům je černý: Radikální poezie ošklivosti

Michaël Dudok de Wit: Možná zítra a možná nikdy

FixFox: Intergalaktický opravář v hřejivé české hře


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Nikdo není bez viny / Zkouška dospělosti

Na efemérních křídlech nezávislosti / festival Sundance

Sieranevada / Pohádky, rituály a rostoucí hlad

Sní androidi o erotických ovečkách? / Ex Machina

Schmitke / Za devatero krušnými horami


RUBRIKY

anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (104) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (242) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1088) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #110 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Procházky virtuální přírodou / Firewatch (Michal Böhm, videohra)

Člověk bestie / Rozpolcený (Janis Prášil, kritika)

Obyčejný žal / Místo u moře (Martin Šrajer, kritika)

Sexuální násilí a smrt ve městě / Sedmilhářky (Ondřej Pavlík, televize)

Tvorba emocionálních krajin / Květa Přibylová (Kamila Boháčková, profil)

Na efemérních křídlech nezávislosti / festival Sundance (Tomáš Stejskal, report)

+ více...