Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod: Film a hudba

Úvod: Film a hudba

téma: Film a hudba / Lukáš Skupa / 15. 2. 2017

Při recepci filmů častokrát zapomínáme, že nejsme pouze diváky, ale také posluchači. Pokud nás konkrétní dílo „násilně“ nepřiměje k přeorientování pozornosti, zcela spontánně zatlačíme zvuk na úkor obrazového sdělení kamsi do podprahové roviny vnímání. Tento efekt má nemalý podíl na obrazocentrickém charakteru diváckých zážitků i reflexe filmů. Platí to rovněž pro oblast hudby, jež přitom ve vztahu k filmu nabízí mnoho zajímavých a rozličných hledisek zájmu. Kromě hudby jako tradiční součásti filmové formy, kterou tvůrci mocně využívají i zneužívají, existují například žánry, jež pracují s hudbou přímo jako s klíčovým strukturním prostředkem. Uvažovat lze také nad propojením filmových hvězd s hudebním průmyslem nebo naopak – pěveckých hvězd s kinematografií. Hudba a film k sobě neodmyslitelně patří, přesto jsou poučenější texty na toto téma stále spíše nedostatkové. Tvorba skladatelů filmové hudby zůstává objektem uctívání fanoušků či zasvěcených muzikologů a se seriózními výzkumy filmu a hudby se alespoň v českém prostředí teprve pomalu začíná. I když v Cinepuru věnujeme hudbě pravidelnou rubriku Soundtrack, zasluhuje si tato oblast čas od času i větší dávku pozornosti. Proto jsme v prvním letošním tématu soustředili několik textů, dokládajících různé možnosti reflexe vztahu hudba a film.

Téma začínáme fenoménem momentálně aktuálním – filmovým muzikálem. Tento de facto mrtvý žánr se v posledních letech pokoušejí oživit některá individuální díla, mezi něž se nejnověji zařadil La La Land. Ve svém textu začleňuji tento snímek do kontextu současných amerických muzikálů a zároveň se snažím přesněji naznačit, v čem spočívá jeho úspěch. Antonín Tesař se v dalším příspěvku vrací ke skupině hororů z 80. let, v nichž rozebírá průniky tohoto žánru s metalem a upozorňuje mimo jiné na jejich podvratný potenciál vůči stereotypní metalové mytologii. Janis Prášil navazuje portrétem předního hudebního minimalisty Michaela Nymana, jenž se proslavil zejména spoluprací s režisérem Peterem Greenawayem a jehož odkaz lze slyšet i v jistých tendencích současné hollywoodské filmové hudby. Zbylé dva texty se věnují hvězdám, pro které byl vztah filmu a hudby z různých důvodů zásadní. Bob Dylan sice na rozdíl od jiných hudebních interpretů nezanechal v kinematografii příliš velký otisk. Text Jiřího Angera však ukazuje, že nonfikční i hrané snímky, v nichž Dylan účinkoval, podávají unikátní svědectví o postupných proměnách zpěvákovy identity. Šárka Gmiterková se pak v posledním příspěvku zaměřuje na pěvecký aspekt hvězdného obrazu Oldřicha Nového jak v éře jeho největší slávy, tak i ve filmech z poválečného období, které chtěly Nového hvězdný status milovníka s měkkým tenorem usměrňovat.

Přečteno 2450x

Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #129

#129

červen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Tancem proti homofobii / Dokud se tančí

Ruben Östlund pokračuje v natáčení satiry na superbohaté

Další film Almodóvara a Penélope Cruz bude o paralelních matkách

O včelách a lidech / Země medu

Homemade na Netflixu představí karanténní kraťasy známých filmařů

Žánrové tropy v subtropech / Kanáři

Blaxploitation jako paralelní kultura / Paradoxy a mnohoznačnosti jedné filmové kategorie


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground


RUBRIKY

anketa (25) / český film (97) / český talent (34) / blu-ray (12) / cinepur choice (33) / dvd (121) / editorial (103) / fenomén (73) / festival (93) / flashback (3) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (122) / komiks (10) / kritika (962) / mimo kino (19) / nekrolog (1) / novinka (771) / objev (3) / pojem (36) / portrét (15) / profil (109) / reflexe (24) / report (115) / rozhovor (166) / scénář (4) / soundtrack (50) / téma (934) / televize (109) / tisková zpráva (1) / událost týdne (257) / videohra (67) / web (42) / zoom (162)

Cinepur #109 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Nejlepší filmy roku 2016, část 2. (Redakce, anketa)

Pro stálost nestálosti, jí navzdory a pro radost / K tvorbě Billa Morrisona (Martin Kubina, portrét)

Rogue One / Ukradené plány na Star Wars pro dospělé (Daniel Řehák, kritika)

Paterson / Paterson z Patersonu (Lucie Česálková, kritika)

Bylo nás pět pro mileniály / The OA (Jarmila Křenková, televize)

Červená želva / Sen o globálním jazyku (Antonín Tesař, kritika)

+ více...