Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?

Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?

web / Matěj Nytra / 21. 3. 2017 / komentáře (3)

Individualizovaný projekt českého kritického guru Kamila Fily má za sebou první ročník. Stal se masově komentovaným, propagovaným pokusem o, jak autor-podnikatel-cinefil Fila ambiciózně uvádí, obrodu a reflexi zahlcených a zamořených vod české nejen internetové kritiky. A je třeba říct, že v tomto prosekávání džungle polo-amatérských databázních ohlasů či tradicionalisticky zpátečnických „posudků“ kráčí postupnými kroky směrem, který si vytknul. Snaha o dobytí pozice obecně nejsledovanějšího publicisty, jehož pověst a vkus budou mít punc barometru a inspirativní zpětné vazby (i pro samotné tvůrce) se však může snadno zvrtnout – a reálně nakonec vést „pouze“ k utužení budovaného fanklubu z řad mezioborových zájemců (což nutně neznamená kapitulaci, odložení činky na rám...). Je jasné, že Fila již od účinkování na archivních film-webech a průbojné ČSFD hájí svůj silný vliv. Ten rozšiřoval jak díky působení v tištěných filmových periodikách včetně Cinepuru, tak i během svého působení v týdeníku Respekt, kde mohl mimo jiné využít (či splnit zadání?) zájmem o konfrontaci filmového dění s globálním geo-politickým vývojem a vyvázat tak reflexi kinematografie z čistě estetických kontextů.

Stylizace, na níž ovšem „svobodný“ projekt během roku vsadil, ukazuje všeobecně přístupnější, až nadbíhavou tvář, která nemůže zabránit vyostření reakcí z druhé, řekněme seriózněji vedené kritické sféry (Film a doba, NFA). Jde např. o již vyvanulou ironii vůči stálici české mainstreamové kritiky Mirce Spáčilové – ano, Kamil Fila se vydal (proti ní) do boje (s heslem „Kamil Fila looking at things“)! Což je ale na jedné straně boj s větrnými mlýny širého „lidu“, a na straně druhé něco, co by „pražský intelektuál“ se schopností empatie a rozhledu neměl mít zapotřebí. Fila se naopak v doprovodných sebe-charakterizujících textech i vyvěšeném „manifestu“ vlastního kritického psaní představil jako někdo, kdo na své kritické ego poukazuje s dávkou přiznané, pubertální sebestřednosti. A ta má poté za následek cosi jiného: rýsuje tvář Kamila Fily jakožto umného marketéra, PR stratéga vlastní produkce...

Dá se proto tvrdit, že kritické texty či trefněji vyhraněné glosy k aktuálním událostem (které konec konců nenabízí zadarmo, ale odemyká jen předplatitelské skupině), mají za cíl především „prachsprostě“ vydělat a prodat značku KF v tradičním kapitalistickém systému. Svědčí o tom i během roku znásobená Filova výjezdní účast na diskusních či přednáškových setkáních. Navzdory platnosti samotných textů se tak ukazuje, že respektovaný a stále větší kritik dokázal v uplynulém roce v oboru především zvýšit podezření, že kritika již nemůže přežít jako povolání – ale jen jako obchodovatelné řemeslo. A v tom, jestli Spáčilová podlézá svému okruhu čtenářů, či Fila zase svému, nakonec nemusí být takový rozdíl.

Přečteno 2635x

Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.3 /51

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

ještě menší kritik  (28.3.2017 12:18)

Kdokoliv pracuje několik let pro existenci typu Bakaly, může si o systému, kritice či nějaké Spáčilové blábolit co chce, stejně bude pro smích. V tomto ohledu, pokud se pak sebere a založí vlastní živnost, je už celkem nepodstatný posun.

Petr Slavík  (22.3.2017 10:41)

Docela by mne zajímalo definování a rozlišení pojmů "povolání" a "obchodovatelné řemeslo".

Jirka Čížek  (21.3.2017 23:56)

Vlastně si ani o Mirce Spáčilové ani o Kamilu Filovi nemyslím, že svým čtenářům podlézají. Podle mne oba poctivě vyjadřují svou skutečnou reflexi. Ta od Kamila Fily mi přijde bližší, osobnější a přitom nezaujatější, odbornější, originálnější, více trefující podstatné "hřebíčky na hlavičku", modernější, zakotvenější ve znalostech filmu i širšího kontextu, a zásadně přínosnější, objevnější a více obohacující, otevírající nové úhly pohledu a více provokující myšlení ve čtenáři Proto jsem si roční předplatné zajistil i na další rok a těším se. 😊.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #110

#110

duben 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY web

Short of the Week

Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?

Netflix a spol.: Sbohem snům o univerzální videopůjčovně

Movieurope.com

Netflix: globální, nikoliv český

The Travel Film Archive

Voyo.cz: ztraceno v seznamu

Populární dokumenty na DAFilms.cz


DALŠÍ Z RUBRIKY

Zlatou palmu získal film The Square režiséra Rubena Östlunda

Short of the Week

Netflix natočí buddy movie s Rihannou a Lupitou Nyong’o

Osamělá pouť perverzním rájem / Stát pevně

Člověk bestie / Rozpolcený

Bergman se vrací. Vznikne dokument i film z jeho ostrova Fårö

Legenda o konci klasického princeznovského světa / Odvážná Vaiana

Autor filmu Kaili blues připravuje drama o tajemné ženě


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Short of the Week

Movieurope.com

Neutečeš

Tři vzpomínky / Přibarvení ztraceného času

LEFFEST 2015 / O hostiteli a hostech


RUBRIKY

anketa (22) / český film (62) / český talent (32) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (116) / editorial (84) / fenomén (65) / festival (46) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (108) / komiks (9) / kritika (677) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (553) / objev (3) / pojem (36) / portrét (2) / profil (91) / reflexe (24) / report (89) / rozhovor (147) / scénář (4) / soundtrack (30) / téma (814) / televize (77) / tisková zpráva (1) / událost týdne (175) / video (2) / videoart (16) / videohra (48) / web (36) / zoom (146)

Cinepur #109 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Hudba v kině: Rok 2016 byl rokem vizuálních alb (Jiří Špičák, soundtrack)

Bylo nás pět pro mileniály / The OA (Jarmila Křenková, televize)

Nejlepší filmy roku 2016, část 1. (Redakce, anketa)

Rozpolceně o válce / Battlefield 1 (Jan Švelch, videohra)

American Honey / Leporelo sociální lyriky (Jan Kolář, kritika)

Frankofonie / Cesty umění (Tomáš Gruntorád, kritika)

+ více...