Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Zamést si před vlastním prahem
glosa / český film / Zdeněk Holý / 28. 8. 2017 / komentáře (4)
Více než polovina textu obsahuje kritiku FAMU za děkanování Pavla Jecha. Janeček rozebírá různé negativní fenomény z jeho období, přičemž explicitní kritice děkana věnuje dva odstavce. O to je překvapivější, že v textu nenalezneme informaci, že to byl sám Vít Janeček, kdo dvakrát zvolil Pavla Jecha děkanem. (Tajné hlasování v senátu bylo v obou případech jednomyslné a ani na jednom Vít Janeček jako člen senátu nechyběl.)
Janeček pojmenovává, že FAMU se za posledních osm let z velké části soustředila na vydělávání peněz a s tím spjaté krátkodobé studijní pobyty zahraničních kurzistů na FAMU International. Od toho je asi odvozen název článku FAMU jako zážitková agentura. Janeček sice přiznává, že byl její vedoucí, nicméně v textu se stylizuje jako kritik, který své vedoucí účinkování na této katedře ukončil. Potud vyznívá jeho kritika oprávněně. Proč ovšem už Janeček nenapíše, že na FAMU International jeden z těchto kurzů pro cizince sám založil, nadále ho vede, chystá jeho další ročník a v dobrém i zlém pro něj platí to samé, co pro ostatní kurzy na FAMU International?
Velká část kritiky je adresovaná pobočce FAMU v Makedonii. Janeček vystupuje jako její zavilý odpůrce. Proč se ale v textu nedočteme, že to byl Vít Janeček, kdo v roce 2010 schvaloval na tzv. velkém senátě Dlouhodobý záměr AMU, kde je ustavení pobočky v jednom ze států bývalé Jugoslávie zahrnuto (opět jednomyslně schváleno za účasti Víta Janečka)? Slova z úvodu článku o subjektivitě a osobním zaujetí tady nestačí, ta dopředu omlouvají zkreslení, jichž se autor nevědomky dopouští. Pochybuji, že Janeček na inkriminované věci zapomněl.
Pokud minimálně polovina textu byla kritikou děkanování Pavla Jecha, pak druhá polovina je chvalozpěvem na dvě funkční období děkana Michala Breganta. Rozhodně se nechci pouštět do kritiky poměrů, jaké zavedl na škole, neb jsem přesvědčen, že větší část institucionální práce, kterou na škole odvedl, byla pozitivní. Nicméně je zarážející, že si Janeček nedokáže položit tu nejzásadnější, ale přitom nejjednodušší otázku, podle níž by řízení umělecké školy mělo být poměřováno, a sice kolik nových talentů, kteří ovlivnili stav české kinematografie, škola vychovala. A tady si dovolím z východoevropského odstupu říci, že se nic zásadního nestalo – nic jako rumunská nová vlna se nekonalo. O to překvapivější je emocionální ublíženost Janečkova textu. Jeho vyhrocené dělení na Bregantovu a Jechovu éru je z této perspektivy málo významné.
Autor je současným děkanem FAMU.
Přečteno 8251x
Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
2.2 /57
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
komentáře
Na tento text jsem v Cinepuru obratem reagoval (moje reakce vyšla v dubnu 2017), ale redakce je ještě více než po roce nedává on-line. Vzhledem k velkému zájmu o tento text v posledních týdnech jsem jej zveřejnil přímo v diskusi pod článkem: http://cinepur.cz/article.php?article=4008#comment_list
Jan Nepomuk Piskač (15.9.2017 10:26)
REQUIEM (ZA TVÚRČÍ NEKLID) Děkanu Holému a Vítu Janečkovi SLÝCHÁM FÁMU, ŽE SE Z FAMU VYTRÁCÍ KLID NA PRÁCI NENÍ MOŽNÁ?! PŘÁNÍ ZBOŽNÁ SNĚNÁ PO GENERACÍCH??? KLID, TO JEN TI EXPONENTI DOSAVADNÍCH KLIDNÝCH LET ZBROJÍ SLOVY PROTI NOVÝM RÁJŮM KLIDU NA POHLED O PRAVDU TU NEJDE ÚDŮM JEDNÉ A TÉŽ bUDovy Z KATEDERNÍCH STOLIC VZEJDE LEDA ZÁPACH PUDOVÝ NAD KORÝTKEM V ŠLICHTĚ ŘÍDKÉ chrochy chrocht a krafy KRAFT V TANCÍCH SLIZKÝCH SVATOVÍTSKÝCH REJE HOLÝCH POLOPRAVD BLAHORODÍ, NEVYHODIT REBELANTY PLACENÉ LÍP SE HODÍ NEŽ Z NICH ZRODIT PRAVÉ, V MLÁDÍ ZTRACENÉ! Jan Nepomuk Piskač Babího Léta Páně 2017 Viz: DVTV 28. 8. 2017 Např.: V. J.: "Já si myslím, že když člověk napíše text, do kterýho vkládá svoji zkušenost a svoji reflexi a popisuje tam svoji pozici, že netvrdí, že je to jako pravda. Já tvrdím, že to je můj pohled, a vůbec nemám problém s tím, když někdo přijde a dá si tu práci s argumentací a úplně to rozdrtí." (Jen když to rozdrtí, i kdyby drtil argumentací nepravdivou?! To předpokládá, že o pravdu nemá jít žádné ze stran? Má jít o vzájemné drcení? Aha. J. N. P.) Moderátor: Vy jste ale panu Janečkovi v začátku nabízel to, že by tam mohl fungovat externě. To znamená, Vám tohle všechno nevadilo a na externo to bylo něco, co byste byl schopen - lidově řečeno - skousnout. Z. H.: Ano, to bych skousnul. (J. N. P.: To se nám ulevilo. To nás uklidnilo. Hlavně, že je všechno na svém místě, vše při starém.)
Taky nechápu. To, že někdo někoho zvolí, znamená, že ho později nemůže kritizovat? A to, že někdo něco schválí, znamená, že později nemůže přehodnotit svůj názor? Co to je za logiku? :-) Člověk snad má právo vyjádřit svůj názor a má právo ho i měnit. Nežijeme za komunismu.
já to nechápu
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY glosa
KVIFF: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli se to natočit
Cannes: Západ, Východ i Asie by potřebovaly vyšetřit
Cannes: Trojúhelník ambicí bývalého vítěze
Cannes: Ženy spoutané korzety a šílenstvím
Rizika pod povrchem / Rok 2017 v české filmové distribuci 2
FAMU jako zážitková agentura. A co dál? I. část
FAMU jako zážitková agentura. A co dál? II. část
Zamést si před vlastním prahem
DALŠÍ Z RUBRIKY český film
Hora dokumentární / Lucie Králová
Proměnit svůj první film v první film na světě
Kentusácká vlna / Spiknutí holčičích hoven
„Všechno v mých filmech se stalo“ / Bára Anna Stejskalová
Piargy / Magický realismus ve Slovenském štátě
Něžný vypravěč dětských příběhů / Jiří Hanibal
Nevadí mi označení „ženský film“, vadí mi jeho konotace
Distribuce 2022 / Návrat k normálu?
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Panství Downton / Jak si užít nostalgii a neurazit liberální cítění /
Top of the Lake / Režisérská pečeť v seriálu
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (121) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (19) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (134) / kritika (1126) / mimo kino (194) / novinka (829) / pojem (36) / portrét (54) / profil (101) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (90) / téma (1042) / televize (140) / událost týdne (294) / videohra (85) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017
Z obsahu tištěného čísla:
Rozpolceně o válce / Battlefield 1 (Jan Švelch, videohra)
Fénix stoupající z popela / Současná obroda hongkongské kinematografie (Jiří Flígl, fenomén)
Bylo nás pět pro mileniály / The OA (Jarmila Křenková, televize)
Frankofonie / Cesty umění (Tomáš Gruntorád, kritika)
Červená želva / Sen o globálním jazyku (Antonín Tesař, kritika)
Nejlepší filmy roku 2016, část 1. (Redakce, anketa)