Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Komorná / Laciné vzrušení, provinilé potěšení

Komorná / Laciné vzrušení, provinilé potěšení

kritika / Martin Bubrín / 2. 12. 2016

Překračování žánrových hranic, nerozlišování mezi vysokým a nízkým uměním, šokující eskalace násilí, hra s očekáváním i se stavebními principy vyprávění jsou typickými znaky, které prostupují filmografií jihokorejského tvůrce Parka Chan-wooka. Ať už šlo o válečné drama Joint Security Area, rafinovanou trilogii pomsty, upírskou romanci Žízeň nebo aluzi hitchcockovských thrillerů Stoker, dokázal Park vždy vytvořit komplexní dějovou skládanku s vlastními pravidly. Jeho nejnovější film Komorná, adaptace britské románové předlohy Zlodějka (kterou již v roce 2005 adaptovala jako televizní film stanice BBC) o nečekané milostné vášni mezi šlechtičnou a její komornou zahalené ve vrstvách podvodů a zatajování, zavedenou a stylisticky se vyvíjející kontinuitu jeho díla potvrzuje a zároveň podniká další krok do dosud neprobádaných žánrových modelů.

Kostýmní melodrama sice není typická Parkova látka, nicméně i takto konzervativní žánr s velkou tradicí posloužil jako další půdorys pro rozehrání originálního, nespolehlivě vyprávěného a místy skutečně prolhaného příběhu, jenž si působivě pohrává s věděním postav a diváka, který je neustále klamán viděným. Díky sevřenosti prostoru vyprávění a zaměřením se na vztahy mezi malým počtem postav se Komorná co do dávkování informací nenápadně podobá letošnímu, obdobně strukturovanému snímku Quentina Tarantina Osm hrozných, jehož napětí také pocházelo z jednoduché otázky „kdo toho kolik ví.“

Členění na kapitoly smysluplně odděluje jednotlivé segmenty vyprávění, které nahlížejí na příběh velkého podvodu a nečekaného milostného vzplanutí z různých perspektiv. Parka je možné obvinit jako vypočítavého manipulátora, který překombinovaně a na ploše dlouhých dvou a půl hodin rozehrává brakový a lehce naivní emancipační příběh. Příliš vycizelovanou formu nicméně dokáže smysluplně obhájit a dojít do skutečně vzrušujícího a uspokojivého zakončení. Divácká rozkoš totiž nepramení pouze z opojného rozplétání dějových souvislostí, ale také z velkorysé vizuality, včetně zpodobnění ženských postav, které podléhají čistě požitkářskému pohledu mužského oka a ideálu krásy.

Pro účastníky nemravných předčítaní je žena stavěna do role pouhého objektu určeného pro pohled a slouží jen jako nástroj k rozehrání erotických fantazií. Středobodem je právě opulentní, až příliš naaranžovaná scéna lesbického sexu, v níž dvě esteticky dokonalá těla splynou v jedno. Její bipolarita spočívá v tom, že zatímco z mužského pohledu jde o vrcholnou atrakční scénu „z červené knihovny“, pro obě hlavní protagonistky se jedná o intenzivní subjektivní moment, který zásadně ovlivní další vývoj příběhu. Fungování filmu na dvou rovinách identifikace se pro Komornou stává stěžejním principem, který nám dovoluje snímek interpretovat dvojím způsobem, v němž se střetává mužský i ženský pohled na svět, potažmo na lásku a sexualitu.

Park navíc pomocí omamného vizuálního stylu zachycuje dění jako esteticky přeexponovanou fantazii, v níž se ženské běsy (například tajemný sklep) a touhy mísí s mužskou přebujelou imaginací. Park přitom půjčováním si z jiných forem umění zdůrazňuje médium filmu jako svébytnou formu, která jejich kombinací znovu nabývá jedinečného tvaru. Románová struktura vyprávění, naivní melodramatické herectví nebo koncipování jednotlivých obrazů jako malířských pláten jsou jen některými prvky, které si Komorná půjčuje z literatury, divadla a výtvarného umění.

S vědomím sledování záměrné pokleslé, estetizované a manipulativní hry s divákem snímek nakonec získává auru provinilého potěšení, při němž se rádi necháme obelstít a opojit žánrovým mixem, který zároveň vyvolává otázky ohledně své vlastní podmanivosti. Pod Parkovým vedením je Komorná mistrnou dávkou opia, která odvádí pozornost správnými směry.

Komorná (Ah-ga-ssi, Jižní Korea, 2016, IMDb)
Režie: Park Chan-wook, scénář: Park Chan-wook, Chung Seo-Kyung podle románu Sarah Waters The Fingersmith, kamera: Chung Chung-hoon, střih: Kim Jae-Bum, Kim Sang-beom, hudba: Jo Yeong-wook, hrají: Kim Min-hee, Ha Jung-woo, Kim Tae-ri ad., 145 min., distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 11. 8. 2016).

Komorná (Ah-ga-ssi, Jižní Korea, 2016, IMDb)
Režie: Park Chan-wook, scénář: Park Chan-wook, Chung Seo-Kyung podle románu Sarah Waters The Fingersmith, kamera: Chung Chung-hoon, střih: Kim Jae-Bum, Kim Sang-beom, hudba: Jo Yeong-wook, hrají: Kim Min-hee, Ha Jung-woo, Kim Tae-ri ad., 145 min., distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 11. 8. 2016).

Přečteno 2211x

Článek vyšel v časopise Cinepur #107, říjen 2016.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #119

#119

říjen 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Příběhy, které si vyprávíme / Lekce

Pod povrchem Teheránu / Teheránská tabu

Malý krok pro superhrdiny / Ant-Man a Wasp

Na pytlácké stezce za originalitou / Manifesto

Génius průměru / Deadpool 2

Hledisko oběti / Utøya, 22. července

Třetí rozměr dálnovýchodního leporela / Psí ostrov

Hvězdné války bez síly / Solo: Star Wars Story


DALŠÍ Z RUBRIKY

Zápas s řečí dějin / Jan Palach

David Lynch překlopil Twin Peaks do virtuální reality

Úvod k tématu 119: FAMU

Editorial 119: FAMU

My z Prahy / Jugoslávští filmaři z FAMU

Těch dlouhých dvacet let… / FAMU v období normalizace

(Ne)lehká cesta k debutu / Kariérní start absolventů katedry režie FAMU

Když realismus vítězí / Současné tendence filmů z FAMU


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Malý krok pro superhrdiny / Ant-Man a Wasp

Soukromá apokalypsa / matka!

Frankensteinovo monstrum / Vetřelec: Covenant


RUBRIKY

anketa (23) / český film (77) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (93) / fenomén (69) / festival (74) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (113) / komiks (10) / kritika (758) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (687) / objev (3) / pojem (36) / portrét (8) / profil (101) / reflexe (24) / report (103) / rozhovor (157) / scénář (4) / soundtrack (40) / téma (866) / televize (94) / tisková zpráva (1) / událost týdne (218) / video (2) / videoart (16) / videohra (57) / web (42) / zoom (152)

Cinepur #107 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #107, říjen 2016

Z obsahu tištěného čísla:

Úvod (Lukáš Skupa, téma)

Čas jako duchovní kategorie / Filmy Bély Tarra a Lászla Krasznahorkaie (Janis Prášil, téma)

Dva režimy časovosti / Živé obrazy v raném díle Wernera Schroetera (Jiří Anger, téma)

Rotten Tomatoes: kdo hází shnilá rajčata? (Anna Krejčířová, web)

Stranger Things / Osmdesátkové noční můry upside down (Antonín Tesař, televize)

Magické syntezátory Stranger Things jsou jen špičkou ledovce (Jiří Špičák, soundtrack)

+ více...