Doom: Pekelný soundtrack spojuje videohry, metal a klubový experiment

Čtvrté pokračování legendární first-person střílečky Doom od studia id Software, vydané bez pořadového čísla, protože má jít reboot celé série, se prakticky okamžitě po vydání dočkalo nadšených reakcí – recenzenti mluví o “hře, o které jsme vůbec nevěděli, že ji vlastně potřebujeme.” Do dalšího dílu hry, která v roce 1993 přinesla mnoho především vizuálních a technických inovací, přitom nebyly vkládány žádné velké naděje. Vývoj čtyřky, která navazovala na trochu rozpačitě přijatou trojku (2004), se postupně natáhl skoro přes celou dekádu a v jeho průběhu dokonce studio opustil jeho zakládající člen John Carmack. 

O to euforičtější jsou ale reakce na nový díl. Doom se s restartem vrátil ke krystalicky čisté akci, která sice pomrkává na fanoušky předchozích dílů, je ale natolik nakompresovaná slastným a téměř fyzickým prožitkem ze zabíjení pekelných démonů, že obstojí sama o sobě. Právě tenhle fakt nakonec vysloužil Doomu srovnání s loňským znovunahozením apokalyptické filmové série Mad Max. S Fury Road má aktuální Doom nezvyklé množství společných bodů i estetických prolnutí – všechny přitom začínají a končí u...