Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Karlovy Vary: Kolik je v Číně hodin?

Karlovy Vary: Kolik je v Číně hodin?

novinka / festival / Ondřej Pavlík / 2. 7. 2016

Konvence extrémně dlouhého záběru získala s rozvojem digitálních technologií na popularitě. Filmaři, včetně těch autorských, ji obvykle využívají jako atrakci, která má posilovat dojem autenticity a hlouběji nás vtahovat do příběhu (německá Victoria). Ti ambicióznější, jako Alejandro González Iñárritu, skrze nekonečné, zdánlivě nestříhané kamerové jízdy dokonce otevírají diskuzi na téma realismu a fantazie (oscarový Birdman). Do této druhé kategorie bychom mohli zařadit i básnivý čínský film Kaili blues, který se po úspěchu na festivalu v Locarnu dostal také do programu letošních Karlových Varů.

Oproti Birdmanovi a Victorii tentokrát nesledujeme megalomanské pojetí nepřerušovaného záběru, trvajícího po celou, v tomto případě téměř dvouhodinovou stopáž filmu. Debutující režisér Bi Gan vystavěl svůj několikaúrovňový snímek jako zvolna gradující pouť plnou zákrut, kde jednolitá, zhruba čtyřicetiminutová sekvence představuje až vrcholný průsečík všech dějových linií.

Mezi zasněnými pohyby kamery a mimo obraz recitovanými verši, jejichž autorem je sám režisér, není lehké postřehnout, o čem všem Kaili blues vlastně vypráví. Vesnického lékaře Chena, který je ve filmu naším průvodcem, stále pronásleduje jeho dramatická minulost. V mládí strávil devět let ve vězení za to, že pomstil vraždu svého mafiánského bosse, a po návratu domů zjistil, že mu zemřela manželka. Roli pronásledovatele pak musí Chen přijmout v současnosti, když se vydává pátrat po zmizelém synovci.

Podobně jako ve filmech jiného východoasijského snílka, Apichatponga Weerasethakula, je způsob, jakým se v Kaili blues setkává nadpřirozeno s přirozeným, až zarážejícím způsobem samozřejmý a neokázalý. Je to přitom právě ona táhlá nepřerušovaná pasáž, kde mrtví najednou ožívají, z dětí se stávají dospělí, a minulost, přítomnost a budoucnost splývá v jediný celek.

Bi Gan tak dlouhý záběr pionýrsky obohacuje o zřetelně východní buddhistickou perspektivu, která je v protikladu k západnímu, dominantně lineárnímu chápání času. Rozdílným tempem plynoucí časové proudy, stejně jako představy o cestě proti těmto proudům, jsou ve filmu na mnoha místech výslovně tematizované. Odrazy postav v zrcadlech znázorňují jejich paralelní existenci v několika realitách, postrádaný synovec nachází azyl u hodináře, tikající hodiny se jako vizuální symbol znovu a znovu propisují do oprýskaných zdí, zaprášených oken a uhánějících vlaků.

Kaili blues proto není další zaměnitelný příspěvek do čím dál rozsáhlejšího seznamu festivalového "slow cinema". Odlišně pociťovaná doba trvání je tady povýšená na tvůrčí koncept, ve kterém má robustní úsek bez střihu nepostradatelný význam.

Přečteno 1219x

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #110

#110

duben 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY novinka

Cannes: Debut z FAMU sklízí chválu za kameru a poutavé lokace

Cannes: Film Okja ze stáje Netflixu se hrál ve špatném formátu

Bergman se vrací. Vznikne dokument i film z jeho ostrova Fårö

Autor filmu Kaili blues připravuje drama o tajemné ženě

Festival v Cannes kvůli Netflixu změní soutěžní pravidla

Na Anifilmu zvítězil francouzsko-kanadský film Louise na pobřeží

Radu Jude chystá další historický film v české koprodukci

Brian De Palma v Evropě natočí akční thriller Domino


DALŠÍ Z RUBRIKY festival

Na efemérních křídlech nezávislosti / festival Sundance

O čistotě duše & kvalitě masa / Berlinale 2017

Festival v Cannes přitakal Netflixu, auteur TV a virtuální realitě

Padlé hvězdy revoluce / Osobní pohled scénáristky na Berlinale 2017

Podhoubí filmu / Osobní reportáž scenáristky z Rotterdamu 2017

Pět filmů, které na Febiofestu nesmíte minout

Jihlava 2016 / Festival na cestě

64. MFF San Sebastián / Dostředivý festival


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Legion / Přivrácená strana superhrdinské televize

Příchozí / Test hollywoodské gramatiky

Neon Demon / Gucciho třpytivé zvratky

Sherlock / Krize postfaktického detektiva

Jak chutná pendrek s mexickou omáčkou / Co říká nativní reklama o Netflixu a HBO


RUBRIKY

anketa (22) / český film (62) / český talent (32) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (116) / editorial (84) / fenomén (65) / festival (44) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (108) / komiks (9) / kritika (677) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (551) / objev (3) / pojem (36) / portrét (2) / profil (91) / reflexe (24) / report (89) / rozhovor (147) / scénář (4) / soundtrack (30) / téma (814) / televize (77) / tisková zpráva (1) / událost týdne (174) / video (2) / videoart (16) / videohra (48) / web (36) / zoom (146)