Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Karlovy Vary: Kolik je v Číně hodin?

Karlovy Vary: Kolik je v Číně hodin?

novinka / festival / Ondřej Pavlík / 2. 7. 2016

Konvence extrémně dlouhého záběru získala s rozvojem digitálních technologií na popularitě. Filmaři, včetně těch autorských, ji obvykle využívají jako atrakci, která má posilovat dojem autenticity a hlouběji nás vtahovat do příběhu (německá Victoria). Ti ambicióznější, jako Alejandro González Iñárritu, skrze nekonečné, zdánlivě nestříhané kamerové jízdy dokonce otevírají diskuzi na téma realismu a fantazie (oscarový Birdman). Do této druhé kategorie bychom mohli zařadit i básnivý čínský film Kaili blues, který se po úspěchu na festivalu v Locarnu dostal také do programu letošních Karlových Varů.

Oproti Birdmanovi a Victorii tentokrát nesledujeme megalomanské pojetí nepřerušovaného záběru, trvajícího po celou, v tomto případě téměř dvouhodinovou stopáž filmu. Debutující režisér Bi Gan vystavěl svůj několikaúrovňový snímek jako zvolna gradující pouť plnou zákrut, kde jednolitá, zhruba čtyřicetiminutová sekvence představuje až vrcholný průsečík všech dějových linií.

Mezi zasněnými pohyby kamery a mimo obraz recitovanými verši, jejichž autorem je sám režisér, není lehké postřehnout, o čem všem Kaili blues vlastně vypráví. Vesnického lékaře Chena, který je ve filmu naším průvodcem, stále pronásleduje jeho dramatická minulost. V mládí strávil devět let ve vězení za to, že pomstil vraždu svého mafiánského bosse, a po návratu domů zjistil, že mu zemřela manželka. Roli pronásledovatele pak musí Chen přijmout v současnosti, když se vydává pátrat po zmizelém synovci.

Podobně jako ve filmech jiného východoasijského snílka, Apichatponga Weerasethakula, je způsob, jakým se v Kaili blues setkává nadpřirozeno s přirozeným, až zarážejícím způsobem samozřejmý a neokázalý. Je to přitom právě ona táhlá nepřerušovaná pasáž, kde mrtví najednou ožívají, z dětí se stávají dospělí, a minulost, přítomnost a budoucnost splývá v jediný celek.

Bi Gan tak dlouhý záběr pionýrsky obohacuje o zřetelně východní buddhistickou perspektivu, která je v protikladu k západnímu, dominantně lineárnímu chápání času. Rozdílným tempem plynoucí časové proudy, stejně jako představy o cestě proti těmto proudům, jsou ve filmu na mnoha místech výslovně tematizované. Odrazy postav v zrcadlech znázorňují jejich paralelní existenci v několika realitách, postrádaný synovec nachází azyl u hodináře, tikající hodiny se jako vizuální symbol znovu a znovu propisují do oprýskaných zdí, zaprášených oken a uhánějících vlaků.

Kaili blues proto není další zaměnitelný příspěvek do čím dál rozsáhlejšího seznamu festivalového "slow cinema". Odlišně pociťovaná doba trvání je tady povýšená na tvůrčí koncept, ve kterém má robustní úsek bez střihu nepostradatelný význam.

Přečteno 2896x

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4 /4

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #131

#131

říjen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY novinka

Denis Villeneuve natočí minisérii podle románu Joa Nesbøho

Festival v Cannes letos uspořádá třídenní filmovou přehlídku

Wong Kar-wai napsal pokračování filmu Chungking express

Ostrava Kamera Oko uspořádá festivalový dystopický víkend

Festival krátkých filmů BRNO16 proběhne Uprostřed ničeho

Hirokazu Koreeda natočí svůj korejský debut o baby boxech

Björk si ve vikingském filmu zahraje slovanskou čarodějnici

Noirovou přehlídku za týden slavnostně zahájí Špinavá dohoda


DALŠÍ Z RUBRIKY festival

Oko, které se dívá / 77. MFF v Benátkách

LFŠ: Atlantida exhumuje jedovatý odpad ukrajinské minulosti

Visions du Réel 2020 / Referát z digitálního Nyonu

Odvážná škatulata / 70. Berlinale

Berlinale: Ať žije Tsai a jeho taktilní filmová masáž!

Berlinale: DAU oživuje drásavou realitu stalinského Ruska

Berlinale: Shirley nasává 50. léta jako mlsná poletující moucha

Berlinale: Cristi Puiu se ve filmu Malmkrog dotýká věčnosti


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

LFŠ: Atlantida exhumuje jedovatý odpad ukrajinské minulosti

Víc než westernová revize / First Cow

Žánrové tropy v subtropech / Kanáři

Život je krásňoučký / Králíček Jojo

Hoří, mí vlastníci / Vlastníci


RUBRIKY

anketa (25) / český film (100) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (105) / fenomén (73) / festival (95) / flashback (5) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (2) / kauza (33) / kniha (124) / kritika (980) / mimo kino (163) / nekrolog (1) / novinka (785) / objev (2) / pojem (36) / portrét (17) / profil (111) / reflexe (25) / report (116) / rozhovor (168) / scénář (4) / soundtrack (51) / téma (946) / televize (111) / událost týdne (263) / videohra (69) / web (42) / zoom (164)