Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Spectre / Přízraky bondovských hraček

Spectre / Přízraky bondovských hraček

kritika / Ondřej Pavlík / 30. 3. 2016

V krátkém intermezzu na ztrouchnivělé vlakové stanici uprostřed marocké pouště čekají James Bond a Madeleine Swann na to, co se bude dít dál. Když na horizontu konečně vyvstane obrys přijíždějícího auta, Madeleine se zeptá: „Co je to?“ Bond suše odvětí: „Rolls-Royce z roku 1948.“

Scénu ze snímku Spectre lze číst cynicky, jako příklad bezskrupulózního product placementu. Fanoušek bondovského univerza si navíc možná vzpomene, že týmž vozem jezdil ve třetí „conneryovce“ zloduch Goldfinger. Bondova takřka encyklopedická sečtělost zde ale má i jiný než ryze komerční a intertextuální rozměr. Ukazuje na agentovu posedlost luxusními artefakty, které k němu vždy patřily a definovaly jej. Ačkoli se může zdát, že exkluzivní auta, značkové šaty a krásné ženy se jako vnějškové znaky špiona Jejího Veličenstva dávno ustálily, jejich funkce se film od filmu mění. Právě aktuální série s Danielem Craigem, v níž dochází nejprve k rekonstrukci a posléze k dekonstrukci Bondova obrazu, je na tyto změny obzvlášť bohatá. Spectre se přitom zdá být z dosavadní čtveřice snímků nejklasičtější, ovšem klasické bondovské emblémy zároveň využívá k ještě důkladnější pitvě agenta 007.

Jestliže Casino Royale restartovalo Bonda jako nevycválaného dravce, který se teprve učí nosit správný smoking a svoji excesivní mužnost dokazuje vypracovanými svaly, Skyfall jej o šest let poté sestřelil do pozice raněného, dávno přežitého reliktu. Craig tak vyměnil rošťácký rozcuch za prošedivělé strniště, které ho nejen dělalo opticky starším, ale také dotvářelo image zpustlého špiona, jenž právě vyšel z formy. Sporadicky obnaženému Bondovu torzu vévodila táhnoucí se jizva, dokládající jeho zranitelnost. Kostýmní volba klasického šedého obleku zase vyjadřovala tradiční, v čase přetrvávající hodnoty. Totéž ostatně symbolizoval i stařičký vůz Aston Martin, kterým nakonec Bond spolu s M odcestoval do minulosti na své dávno opuštěné rodinné sídlo.

Spectre pokračuje ve výpravě do Bondovy dávné osobní historie, kterou opět doprovází diskuze o údajné zaostalosti tajných služeb, jejichž hlavní zbraní jsou sólo agenti s povolením zabíjet. Významnější úlohu ale tentokrát získávají moderní technologie, které na jednu stranu představují blížící se hrozbu ze strany „Nového světového řádu“ (drony, orwellovské sledovací přístroje) a na stranu druhou se dostávají do rukou i samotnému Bondovi v podobě jeho oblíbených „gadgets“. Až na staré dobré náramkové hodinky, jež jako jediné zafungují jako překvapivý trumf v rukávu, se však tyto hračky chovají jako nespolehlivé poruchové přístroje. Výbušná střela, kterou Bond v úvodu adresuje prvnímu ze svých cílů, se ihned nebezpečně vrátí ve formě padajících trosek zasažené budovy. Nejnovější prototyp multifunkčního auta se ukáže být hlavně nablýskaným sporťákem, jemuž selhává většina speciálních tlačítek.

Pokud se tedy craigovské filmy zatím nesly v civilnějším duchu a přehnaně efektním rekvizitám se spíše vyhýbaly, Spectre tyto rekvizity vynáší na povrch a odhaluje je jako nestabilní a proměnlivé. Navzdory tomu se Bond ke své třpytivé vnějškové prezentaci nepřestává upínat – ba naopak, až obsesivně se na ni fixuje. S každou změnou lokace střídá jeden pečlivě sladěný oděv za druhým; dokonce samotná idea smrti je pro něj pouze karnevalovou maskou, kterou lze nosit a libovolně odhodit.

„Stejně bys ji nepoznal, všechny jsou pro tebe jedna jako druhá,“ poznamenává Blofeld se zlomyslným úšklebkem, když spoutanému Bondovi hrozí lobotomií. Naráží přitom na fakt, že pro agenta 007 jsou jeho partnerky snadno nahraditelným zbožím, splývajícím až na výjimky v řadu zaměnitelných tváří. Jindy jednoznačně šťastný závěr, v němž Bond s Madeleine odjíždí vstříc společné budoucnosti, proto získává znepokojivý podtón. Jak auto, tak žena, usazená na sedadle spolujezdce, je vyprázdněnou rekvizitou, která v rozpadajícím se světě bez jistot značí alespoň nějakou, byť jen pomíjivou konstantu. Spectre tak nejen završuje čtyřdílnou sérii, když předchozí epizody doplňuje do ucelenějšího tvaru, ale v méně nápadné rovině také kriticky reviduje typické Bondovy atributy, jež jsou tu demaskované coby iluzorní, fetišizované předměty.

Spectre (Velká Británie, USA, 2015, IMDb)
Režie: Sam Mendez, scénář: John Logan, Neal Purvis, Robert Wade, Jez Butterworth, kamera: Hoyte Van Hoytema, střih: Lee Smith, hudba: Thomas Newman, hrají: Daniel Craig, Christoph Waltz, Léa Seydoux, Monica Bellucci ad., 148 min., distribuce: Forum Film CZ (premiéra v ČR 5. 11. 2015).

Spectre (Velká Británie, USA, 2015, IMDb)
Režie: Sam Mendez, scénář: John Logan, Neal Purvis, Robert Wade, Jez Butterworth, kamera: Hoyte Van Hoytema, střih: Lee Smith, hudba: Thomas Newman, hrají: Daniel Craig, Christoph Waltz, Léa Seydoux, Monica Bellucci ad., 148 min., distribuce: Forum Film CZ (premiéra v ČR 5. 11. 2015).

Přečteno 1748x

Článek vyšel v časopise Cinepur #103, únor 2016.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Spectre

****  CINEPUR (4)

****  ČTENÁŘI (2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #111

#111

červen 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Pravda neexistuje / Jackie

Osamělá pouť perverzním rájem / Stát pevně

Člověk bestie / Rozpolcený

Mezery identity / Moonlight

Google Earth a fotogeničnost špíny / Lion

Feťácký nihilismus pro starší a pokročilé / T2 Trainspotting

Obyčejný žal / Místo u moře

Život přečerpán / Já, Daniel Blake


DALŠÍ Z RUBRIKY

Editorial 111 / Když se o vás pere Wolverine

Bohéma / Fikce a realita v televizním seriálu

Nostalgický pokrok v mezích formátu / Česko v éře globální televize

O podlidech, nelidech a těch ostatních / Stopy sociálního realismu v současné australské...

Televize pro hráče / YouTube kanál Machinima

True crime / Nejen televizní fenomén

Úvod k tématu 111: Současné televizní formáty

Velká čínská zeď / Rozestavěný pomník čínsko-amerického přátelství


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Patnáct tipů z programu Karlových Varů

Mezery identity / Moonlight

Legion / Přivrácená strana superhrdinské televize

Příchozí / Test hollywoodské gramatiky

Neon Demon / Gucciho třpytivé zvratky


RUBRIKY

anketa (22) / český film (62) / český talent (32) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (117) / editorial (85) / fenomén (66) / festival (48) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (108) / komiks (9) / kritika (686) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (562) / objev (3) / pojem (36) / portrét (3) / profil (93) / reflexe (24) / report (91) / rozhovor (148) / scénář (4) / soundtrack (31) / téma (820) / televize (78) / tisková zpráva (1) / událost týdne (177) / video (2) / videoart (16) / videohra (49) / web (37) / zoom (146)

Cinepur #103 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #103, únor 2016

Z obsahu tištěného čísla:

Most špionů / Právník, který přišel do chladu (Antonín Tesař, kritika)

PAF Olomouc 2015 / Mnoho forem – jedna animace (Eliška Děcká, report)

Arnaud Desplechin, le patron (Jakub Felcman, profil)

Kašpárci, bohové a vrazi aneb Jak gore ke krvi přišel (David Čeněk, téma)

Neutečeš (Matěj Nytra, dvd)

O patro níž / Manžel, otec, pejskař a vrah (Kamila Dolotina, kritika)

+ více...