Vánoční zmatkaři a retro gangsteři / Italské populární žánry v novém miléniu

Období filmových žánrů v italské kinematografii podle filmové kritiky údajně skončilo na konci 80. let. Tento nepravdivý výrok vychází z nesprávného používání filmové terminologie, jež vede k zjednodušujícím závěrům. Kritici nejčastěji stavějí do opozice vágní termíny jako „autorský – žánrový film“ či „umělecký – komerční film“. Ve skutečnosti se – až na určité výjimky – žádný film nevymyká žánrovému zařazení. Stejně jako se nevylučují pojmy „autorský“ a „žánrový“. I takzvané festivalové snímky jsou žánrové konstrukce, jež fungují na stejném principu podívané jako italské detektivky či policejní thrillery. Rozdíl je pouze v míře srozumitelnosti vyprávění, nikoliv v přítomnosti či absenci žánrových poloh. Nejen tvorba festivalově viditelných italských  tvůrců jako Paolo Sorrentino, Matteo Garrone či Nanni Moretti, ale i filmy populárních žánrů navazující na tradici předchozích desetiletí a určené co nejširšímu publiku tak jsou výraznou součástí italské kinematografie posledních patnácti let.

Podstatná část současné italské filmové produkce funguje na stejných žánrových modelech a produkčních strategiích jako v 80. letech. Změnily se pouze kulturní trendy (móda, hudba) a technologické postupy, jež filmařům umožňují rozvíjet ikonografický a formálně...