Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Aferim! / Stopaři romských otroků

Aferim! / Stopaři romských otroků

kritika / Jiří Blažek / 14. 12. 2015

Nezávislá koprodukce, auteurský přístup, realisticky pojaté vyprávění, strohá mizanscéna, regionální společensko-kritická výpověď – na první zdání je Aferim! rumunského režiséra Radu Judeho obvyklým „festivalovým produktem“. Typem filmu, který, pokud nezapadne mezi mnohými (jistě, hodnotnými) sociálními dramaty, má šanci krátkodobě zazářit v mezích festivalového kruhu a vyvolat zde plodnou diskuzi. Aferim! se však dokázalo vymanit z festivalových platforem a vedle uchycení v mezinárodní kino-distribuční síti podnítilo živé debaty i diváckou návštěvnost v rodné zemi. Rumunsko zároveň zvolilo Judův snímek jako svého zástupce pro oscarové klání.

Děj je zasazen do roku 1835 na valašské území, které bylo fakticky pod nadvládou Ruska, ačkoli úředně stále spadalo pod moc Otomanské říše. Komorní příběh nás staví před pouť četníka Constandina a jeho syna Ioniță, kteří byli vysláni, aby vypátrali a dovedli zpět uprchlého romského nevolníka obviněného z krádeže zlata bojara Lordacheho. Valašské knížectví až do získání autonomie v padesátých letech devatenáctého století zákonně umožňovalo otrokaření s Romy bez ohledu na věk i posílání žen do klášterů, pokud byly „neposlušné“ svému muži. Aferim! je tak jedním z mála snímků, jenž se tématu romského otrokářství vůbec věnuje.

Film od počátku nastavuje nekompromisní pohled na zaostalou zemi stiženou morem a cholerou, jež ve světle Velkých dějin nabízí deziluzivní reflexi osvícenecké Evropy. Osobitost scénáře tkví v troufalé prezentaci úplatkářství, rasismu, xenofobie a misogynie jako něčeho přirozeného. Místo toho, aby školometsky kritizoval rasismus, vtěluje ho do průpovídek postav jiskřících lidovou slovesností (opřenou o historické prameny). Předsudky postav jsou tu kladeny na odiv natolik polopatickým způsobem, že domnělá přirozenost zdejší xenofobní lidové moudrosti je tím zásadně kompromitována. Životní styl postav se naopak ukazuje jako vynucený a zformovaný mocenskými pravidly, jimiž je společnost strukturována.

Drzé vržení diváka do fikce bez obeznámení s kulturním kontextem, na němž je však příběh rigidně postaven, může přinejmenším zpočátku představovat jeden z mála bloků postavených mezi film a publikum. Takový přístup na druhou stranu dobře slouží v podobě cizokrajného ozvláštnění, principu, jehož funkčnost byla ověřena na široké škále kinematografických dějin (od obliby gotického hammer hororu po asijské jidaigeki). Film je přitom divácky vstřícný díky až donkichotskému uzpůsobení narativu. Nahuštěné dialogy se neurčitě rozprostírají mezi moudrostí („Nepotkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi.“) jakož i prostořekou pošetilostí („Nemáš krávy s volama, věno máš mezi nohama.“) a společně převrací všednodenní pořádky. Příznačná je scéna z otrokářského trhu, kde Romové než aby prosili o milost, sami postiženi krutou chudobou škemrají o své prodání. Aferim! se neptá „proč“, případně neříká „kdyby“, ale palčivě reprezentuje „jak“. Po vzoru původních filmů nového rumunského hnutí podává znepokojivou zprávu o tom, že přítomnost kráčí ve šlépějích minulosti. Obzvlášť v čase migrační krize Aferim! nabírá na své naléhavosti.

Mimo peprného folkloru, jemuž dominují dialogy, může stát za oblibou Aferim! i atraktivní žánr easternu, tj. evropské obměny tropů amerického westernu. Aferim! lze chápat jakou rumunskou odpověď na 12 let v řetězech, ale ještě lépe snese paralelu s ikonickými Stopaři Johna Forda. Constandin se jako nelítostný John Wayne vydává se svým kumpánem za cestou pomsty v politicky nekorektním dobrodružství. Rudé ďábly tu nahrazují „țigani“ (v dovedném překladu Hany Janovské označovaní jako vrány, faraoni či dehťáci), zaprášené prérijní osady zase střídají autenticky zpodobněné feudální kostely a vísky. Dle modelu fordovské road-movie Aferim! vévodí rozsáhlé přírodní scenérie. Velkolepost rumunské divočiny podtrhuje 35mm širokoúhlý formát i černobílá kresba kamery Mariuse Pandury, která dá v našem prostředí vzpomenout na Vláčilovy rané historické fresky. Wayne kdysi zvolával „Yessir!“, Judeovo vidláčtí antihrdinové přitkávají „Aferim!“, což je turecký výraz ekvivalentní zvolání „Bravo!“. V souvislostech snímku je volba titulu snímku samozřejmě myšlená svrchovaně sarkasticky.

Aferim! (Rumunsko, Bulharsko, ČR, 2015, IMDb)
Režie: Radu Jude, scénář: Radu Jude, Florin Lăzărescu, kamera: Marius Panduru, střih: Cătălin Cristuțiu, hudba: Trei Parale, hrají: Teodor Corban, Mihai Comănoiu, Cuzin Toma, Alexandru Dabija ad., 105 min., distribuce: Artcam (premiéra v ČR 8. 10. 2015).

Aferim! (Rumunsko, Bulharsko, ČR, 2015, IMDb)
Režie: Radu Jude, scénář: Radu Jude, Florin Lăzărescu, kamera: Marius Panduru, střih: Cătălin Cristuțiu, hudba: Trei Parale, hrají: Teodor Corban, Mihai Comănoiu, Cuzin Toma, Alexandru Dabija ad., 105 min., distribuce: Artcam (premiéra v ČR 8. 10. 2015).

Přečteno 2434x

Článek vyšel v časopise Cinepur #102, listopad 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4 /4

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Aferim!

****  CINEPUR (2.3)

****  ČTENÁŘI (3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ozu chudých / Po bouři

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Příliš ambiciózní jízda / Baby Driver

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Bon appétit / Oklamaný

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Vidět znamená žít / Dunkerk

Vítězný film z Ji.hlavy Opera o Polsku / Ukřižovat orla


DALŠÍ Z RUBRIKY

Válka hrou / Chlapi nepláčou

Nejvíc nominací na Zlaté glóby získala romance Tvar vody

Pokračování seriálu Sedmilhářky bude režírovat Andrea Arnold

Berlinale zahájí animovaný Psí ostrov Wese Andersona

Editorial 114: Visegrádská animace

Loutka stále žije! / Příklady z české a polské animace

Oči kočky, úsměv pantera / Smyslnost, melancholie a úzkost v soudobé maďarské animaci

Polsko: Na hraně emocí i žánrů


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Líná zátoka / Kdo kanibalizuje koho

Pomíjivost věčnosti / Mezinárodní workshop Filmové dědictví: současnost a budoucnost

Americká kocovina Larryho Clarka / Od Kids po The Smell of Us

Pestrobarvec petrklíčový / Padesát odstínů motýlích křídel

Fízlové hajzlové / Poučená stupidita


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (56) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (613) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (193) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #102 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #102, listopad 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Film jako systém / Rozbor filmu (Antonín Tesař, kniha)

Marťan / Průtokový ohřívač cizích nápadů (Ondřej Pavlík, kritika)

Talos Principle / Strašně nesmyslná náplň existence (Michal Böhm, videohra)

Koza / Zakletý kruh bídy (Michal Škamla, kritika)

Filmy Hirokazu Koreedy / Mezi Ozuem a dokumentem (Antonín Tesař, profil)

Filmový festival v Římě / Boj o přežití (Šimon Šafránek, report)

+ více...