Jak na hvězdy? / Vznik, vývoj a možnosti reflexe hvězdné slávy

Během uplynulých dvou desetiletích bylo snadné nabýt dojmu, že filmové hvězdy ztrácejí na významu. Velcí režiséři přitahují pozornost stejně spolehlivě jako slavní herci, animované filmy se těší nebývalé popularitě a mezi nejúspěšnější franšízy se řadí ty, které čerpají z oblíbených komiksových nebo knižních předloh. Fenomén herecké slávy, tedy stardom, do češtiny překládaný jako hvězdnost, je však životaschopný a překonává období plná rétorické i praktické negace. Hvězdy tudíž nehasnou, ale je zapotřebí si vypěstovat vnímavost vůči různým aspektům jejich působení.

Léta se tradovala historka, podle níž Carl Laemmle, majitel filmové výrobny Independent Moving Picture Company of America, nechal v roce 1910 pro potřeby PR nejprve nešťastně zemřít a poté zázračně ožít herečku Florence Lawrence. Ačkoliv má tato obratná mediální manipulace pravdivý základ, nemůžeme událost považovat, v souladu s dřívější interpretací, za okamžik vzniku hvězdného systému v americké kinematografii. K němu vedla řada dalších faktorů, zejména přetrvávající a stále důležitá synergická vazba na divadelní praxi a neudržitelné skrývání reálných jmen herců a hereček za přezdívkami typu „Vitagraph girl“. Studia se sice obávala, že zveřejněním jmen ztratí kontrolu nad...