Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Zemřel Manoel de Oliveira, nejstarší režisér na světě

Zemřel Manoel de Oliveira, nejstarší režisér na světě

novinka / Redakce / 2. 4. 2015 / komentáře (1)

Ve 106 letech zemřel legendární portugalský režisér Manoel de Oliveira. Zprávu dnes na svých webových stránkách zveřejnilo město Porto, které bylo filmařovým rodištěm a domovem. Bližší podrobnosti o úmrtí zatím nejsou známy.

Oliveira představoval ve světové kinematografii unikát. Jako režisér začínal na přelomu dvacátých a třicátých let, kdy film přecházel od němého ke zvukovému. Jeho debutem byl krátký dokument z domovského Porta Práce na řece Douro (1931), který v mnohém připomínal avantgardní městské symfonie. Nejproduktivnější část své filmařské kariéry ale prožíval Oliveira až v pokročilém věku. Zároveň udivoval svým širokým záběrem. Natočil například brechtovskou operní satiru Kanibalové (1988), více než tříhodinový opus Abrahámovo údolí (1993) nebo film Vracím se domů (2001) tematizující úskalí umělecké tvorby.

Oliveira zůstal filmařsky aktivní až do konce svého života. Ještě ve svém posledním celovečerním filmu Gebo a stín (2012) přitom provokoval neotřelou výstavbou jednotlivých scén. Za svoji kariéru natočil více než padesát snímků.

Přečteno 2394x

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Oto Horák  (3.4.2015 11:06)

V posledních deseti až patnácti letech jsem pořád měl v pozadí vědomí zafixováno, že tady žije stařičký režisér, jakási "Věc Makropulos" světové kinematografie. Více než 106 let se dožije přibližně jeden člověk ze dvou milionů. Že mezi nimi byl jeden z nejlepších světových režisérů a že takřka až do konce svého života tvořil, byl svým způsobem zázrak. Stejně neuvěřitelné je, že po své devadesátce natočil filmy, které nezaostávají - nebo alespoň ne příliš - za jeho vrcholnými díly ze sedmdesátých a osmdesátých děl (zejména Zhoubnou láskou a Franciskou). Mám na mysli snímky jako Vracím se domů, Magické zrcadlo, Krásná dodnes, Výstřednosti jedné plavovlásky. Další pozdní Oliveirovy filmy byly alespoň poznámkami pod čarou, vždy esteticky i eticky čistými až průzračnými, důstojnými připomínkami. (U kolika filmařů a tvorby jejich stáří to lze čestně konstatovat..?) Dílo Manoela de Oliveiry je jako celek jedním z monumentů světového umění. Manoeli, děkuji!

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #124

#124

srpen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY novinka

Cyklus Kino pravdy a lásky připomene v Brně výročí listopadu 89

Benátky: Babyteeth je suverénním debutem australské režisérky

Benátská soutěž zkraje nabídla filmy o manželství i vesmíru

Nejvyšší podporu Fondu dostal film o bratrech Mašínech

Do San Sebastianu míří James Franco i film s Ninou Hoss

Petr Václav v Itálii natáčí snímek o skladateli Myslivečkovi

Benátky zahájí francouzská novinka Hirokazu Koreedy

Christian Petzold natáčí snímek o novodobé Rusalce


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Cyklus Kino pravdy a lásky připomene v Brně výročí listopadu 89

Ostrava Kamera Oko 11

MFF Benátky

Nejvyšší podporu Fondu dostal film o bratrech Mašínech

Do San Sebastianu míří James Franco i film s Ninou Hoss


RUBRIKY

anketa (24) / český film (83) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (87) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (813) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (730) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (239) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)