Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Solidarita s Olegem Sencovem

Solidarita s Olegem Sencovem

glosa / novinka / Oto Horák / 30. 3. 2015

Jedním z nemnoha sympatických rysů letošního 22. ročníku Febiofestu bylo vyjádření solidarity s Olegem Sencovem. Připomeňme, že tento ukrajinský filmový režisér byl na okupovaném Krymu zadržen ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB). V noci na 11. května 2014 složky FSB prohledaly jeho dům a ještě tu noc byl zatčen. Společně s dalšími zadrženými Ukrajinci byl pak 23. května transportován do Moskvy. Sencov se zúčastnil pokojných demonstrací proti ruskému zásahu na Krymu a na Euromajdanu v ukrajinském Kyjevě vystupoval jako člen protestní skupiny motoristů „AvtoMaydan“. Ruskou stranou je však obviňován z „přípravy teroristického útoku“ a podle zpráv jeho advokáta byl ve vězení vystaven brutálnímu násilí. K jeho propuštění vyzvala organizace Amnesty International i filmové svazy na Ukrajině a v Rusku. Osobně za Sencova intervenovali dopisem do Kremlu režiséři Pedro Almodóvar, Wim Wenders, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi a Andrzej Wajda. Podpořili jej i Ken Loach, Roberto Benigni, Stephen Daldry, Aki Kaurismäki, Mike Leigh, Antonio Saura, Volker Schlöndorff či Béla Tarr.

Febiofest se tedy připojil ke kampani Svobodu pro Sencova, organizovanou Evropskou filmovou akademií, tím, že zařadil na program jeho první – a zatím jediný – celovečerní snímek Hráč (Ukrajina, 2011). Výnosy ze dvou projekcí pak festival zašle na bankovní účet režisérova obhájce. Programový ředitel Febiofestu Štefan Uhrík nejprve přednesl před promítáním ostrou řeč. Jako diváci jsme si poté zapózovali pro fotografy s papírovými cedulemi s nápisem "I am Oleg Sentsov". Jako novináři jsme obdrželi samolepku a jakkoli jinak nesnáším všelijaké nápisy na oblečení, byl jsem ochoten ji nosit po celou dobu festivalu. Bohužel se mi samolepka po pár minutách z košile odchlípla a po hodině odpadla. Doufejme, že kampaň Svobodu pro Sencova bude mít delší výdrž. I když osobně si myslím, že jedinou správnou a adekvátní odpovědí na věznění kolegy by byl ze strany filmařů bojkot 37. ročníku Moskevského mezinárodního filmového festivalu, jenž se má konat 19. 6. - 26. 6. 2015. Bojkot režisérů, herců a především producentů a jejich filmů...

Přiznám se, že jsem šel na projekci filmu Hráč s jistými obavami. Morální postoj či otázka spravedlnosti je jedna věc, umělecká úroveň či alespoň řemeslná zdatnost věc druhá. Příkladů, jak spolu mnohdy nesouvisejí, bychom mohli najít v minulosti i současnosti desítky. Jiří Mucha byl bezskrupulózní cynik, který pracoval jako špičkový agent pro StB (a možná i pro jiné podobné služby). Jeho román-deník z komunistického lágru Studené slunce však předčí knihy na totéž téma od Karla Pecky či Jiřího Stránského, spisovatelů s nezpochybnitelnou morální integritou. A marná sláva: Muchovy Podivné lásky, pojednávající o autorově manželce, předčasně zemřelé hudební skladatelce a dirigentce (a také o Bohuslavu Martinů), jsou nejlepším moderním českým životopisným románem.

Sencovův Hráč vypráví o odtažitém, někdy až autisticky se projevujícím mladíkovi Alexovi, který pod přezdívkou Koss hraje počítačovou hru Quake. Stává se profesionálem a nakonec to dotáhne až k vítězství na světovém mistrovství v USA. Po návratu do nehostinného ukrajinského prostředí se však u něj projevuje jakýsi syndrom „vyhoření“: zanedbává trénink, prohrává a nakonec hrát přestane. S matkou komunikuje co nejméně, na dívky nereaguje. Alespoň se příhlásí na školu, kterou předtím kvůli hraní opustil. Těžce se vyrovnává s tím, jak je sláva pomíjivá, obdiv jedněch krátkodobý a vypočítavý a nezájem jiných o jeho úspěchy nezměnitelný.

Alexův příběh můžeme číst jako rozvedení přísloví – a hesla – „světská sláva, polní tráva“. Nebo jako potvrzení toho, že přílišné soustředění na vlastní egoistické cíle – ať už v jakékoli oblasti – těžko může vést k trvalé spokojenosti, neřku-li nalezení smyslu života, který by něco přinášel i jiným. Ani alkohol, ke kterému se Alex na chvíli uchýlí, nás nezbaví potřeby hledat jinou cestu.

Sencov natáčel svůj film v prostředí skutečných herních turnajů a do rolí obsadil reálné hráče (Alexe hraje Vladislav Žuk). Hráč je natočen v realistickém stylu, místy má až dokumentární kvality a režisér se vyhnul nebezpečí klišé. Podařená je pointa příběhu, kdy se hrdina zbavuje hráčských propriet a vyhazuje klávesnici a myš, současně však udělí „milost“ pohárům, které vyhrál a jež mu stojí doma na skříni.

Hráč patřil v programu letošního Febiofestu k nepříliš velkému počtu dobrých filmů. Nedosahuje sice sugestivity, komplexnosti a symbolické síly Nalezence (Vuk Ršumović, Srbsko, 2014) – asi nejlepšího nového filmu celé přehlídky – či originality osobitých žánrových variant, poct westernu, kterou předvedli ve svých filmech Přelud (Maďarsko, Slovensko, 2014) a Ardor (Francie, Argentina, Brazílie, Mexiko, USA, 2014) režiséři Szabolcs Hajdu a Pablo Fendrik. Je však velkým příslibem do budoucna, alespoň pokud Sencov bude propuštěn z moskevského vězení a bude se moci věnovat tvůrčí práci. K tomu je potřeba co nejvíce napomoci – a je dobře, že se v osobě Olega Sencova zastáváme nejen nevinného člověka, ale i pozoruhodného filmaře.

Přečteno 1719x

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #110

#110

duben 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY glosa

Jsou hollywoodské hvězdy doopravdy na vymření?

Ceny české filmové kritiky 2015 / Ocenění bez příběhu

Distribuce 2014: Konec starých časů

Solidarita s Olegem Sencovem

Inženýři lidských duší se opět činí

O instituci s ideou

Leviatan vítězí aneb Jak dál s Ruskem a jeho umělci

Oliver Stone nemůže vynechat Putina


DALŠÍ Z RUBRIKY novinka

Cannes: Debut z FAMU sklízí chválu za kameru a poutavé lokace

Cannes: Film Okja ze stáje Netflixu se hrál ve špatném formátu

Bergman se vrací. Vznikne dokument i film z jeho ostrova Fårö

Autor filmu Kaili blues připravuje drama o tajemné ženě

Festival v Cannes kvůli Netflixu změní soutěžní pravidla

Na Anifilmu zvítězil francouzsko-kanadský film Louise na pobřeží

Radu Jude chystá další historický film v české koprodukci

Brian De Palma v Evropě natočí akční thriller Domino


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Inženýři lidských duší se opět činí

Fénix / Thriller o lidské slabosti a vypočítavosti

Leviatan vítězí aneb Jak dál s Ruskem a jeho umělci

Glosa: České století historickou pravdu nezkresluje

Oliver Stone nemůže vynechat Putina


RUBRIKY

anketa (22) / český film (62) / český talent (32) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (116) / editorial (84) / fenomén (65) / festival (44) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (108) / komiks (9) / kritika (677) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (551) / objev (3) / pojem (36) / portrét (2) / profil (91) / reflexe (24) / report (89) / rozhovor (147) / scénář (4) / soundtrack (30) / téma (814) / televize (77) / tisková zpráva (1) / událost týdne (174) / video (2) / videoart (16) / videohra (48) / web (36) / zoom (146)