Trilogie přízraků / Komplexní minimalismus Christiana Petzolda

V německému artovém filmu – málo známém v cizině a takřka tradičně ignorovaném v domácím prostředí – se přibližně před deseti lety objevila skupina filmařů, která odmítá „filmové pohádky“ a snaží se střízlivě hledět do očí realitě současného Německa. Nejrespektovanějším autorem je v této skupině Christian Petzold, který za desítku svých snímků dostal pět cen německé filmové kritiky a za Barbaru (2012) cenu za režii na Berlinale. Teprve tento netypický portrét lékařky, která se v polovině 80. let rozhodla utéct z Honeckerova komunistického „ráje“, inicioval zájem německého publika o Petzoldovu předchozí tvorbu. V ní zaujímají výsadní postavení snímky Vnitřní bezpečnost (2000), Přízraky (2005) a Yella (2007), souhrnně označované jako Trilogie přízraků.

Nejpozději od poloviny nultých let je Christian Petzold považován za vůdčí osobnost tzv. berlínské školy – skupiny filmařů střední a mladší generace, kteří kladou důraz na nezávislou autorskou tvorbu. Kromě absolventů berlínské Deutsche Akademie für Film und Fernsehen (dffb) Angely Schanelec a Thomase Arslana studovala většina mladších režisérů, kteří se k berlínské škole připojili – Christoph Hochhäusler, Benjamin Heisenberg nebo Maren Ade – na mnichovské Hochschule...