Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

X-Men: Budoucí minulost / Mutanti ve slepé uličce

X-Men: Budoucí minulost / Mutanti ve slepé uličce

kritika / Michal Böhm / 13. 8. 2014

Série X-menů drží v žánru hraných komiksových adaptací prvenství nejstarší a nadále trvající série, zachovávající si jednotný fikční svět. Původní trilogie filmových X-Men byla natočena již v letech 2000-2006 a její součástí jsou i dva spin-offy a dva prequely, mezi které lze řadit i nejnovější film X-Men: Budoucí minulost. První dva díly, natočené Bryanem Singerem, představovaly ve své době a žánru důležitý evoluční krok. Základní premisou fikčního světa byl celospolečenský problém, od nějž se teprve odvozovaly postavy jednotlivých superhrdinů. Ve světě se začali rodit mutanti, lidé s nadpřirozenými schopnostmi, kteří vzbuzují jednak obavy a opovržení ze své jinakosti, ale zejména strach z toho, že jde o nový živočišný druh, který má nahradit homo sapiens.

Ve filmech s X-Men je potyčka hodných a zlých superhrdinů vždycky zasazena do tohoto širšího rámce vztahu lidí a mutantů. Oproti franšíze Marvel Cinematic Universe (soustředěné především kolem týmu Avengers), kde je rámcový konflikt vždy na konci filmu zažehnán, prostupuje téma rasové diskriminace a integrace celou sérii. Ačkoli je hlavní antagonista vždy potrestán, ambivalentní postavy si dobře uvědomují, že hlavní problém spočívající v samotné lidské mentalitě zůstává nevyřešen. Budoucí minulost tuto myšlenku dále rozvíjí: eliminace geniálního vědce vyvíjejícího technologii k odvrácení nebezpečí mutantské rasy, vede společnost k přesvědčení o nutnosti dotáhnout jeho plán do konce. Stará parta X-menů v budoucnosti sklízí hořké plody tohoto činu, a proto vysílá do minulosti Wolverina, který má atentátu zamezit.

Zvolená předloha se trefila do současného trendu filmových crossoverů, které spojují postavy z různých sérií ve společných příbězích v rámci jednoho konzistentního fikčního universa (což je komiksům vlastní již od 60. let). Budoucí minulost dává netradičně dohromady set postav z původní trilogie a prequelu. Původní série se přitom dostala do mrtvého bodu, jelikož v jejím posledním díle sloužil mutantský motiv pouze jako záminka k spektakulárnímu a bezduchému finále a pro další rozvíjení tématu nezůstal prostor.

Ve slepé uličce jsou i hrdinové prvotní trilogie v nejnovějším filmu – a to obrazně i doslovně. Ve válce s mutanty lidé nakonec rozpoutali úspěšnou celosvětovou genocidu, kterou je možné odvrátit pouze činy v minulosti. Původní X-meni tak vysláním Wolverina plní úlohu katalyzátoru děje, ale jinak zastávají funkci čistě utilitární. Jejich úvodní scéna slouží pouze k explikaci mechanismu cestování časem a do jejich linie se vyprávění navrací jen v případě potřeby dynamizace akce v linii hlavní.

Těžiště děje zůstává v minulosti, kde navazuje na předchozí film série, První třída, který téma oživil znatelně méně schematickými postavami a dějem. Snímek zachoval mutantské dilema, zda se integrovat, či „převzít“ nadvládu nad lidskou rasou, a stejně jako všechny předchozí filmy se v závěru nespokojí s ničím menším než hrozbou totální anihilace lidí/mutantů. Celá problematika ovšem vycházela ze širšího společensko-historického kontextu kubánské krize za studené války. Budoucí minulost– situovaná do období války ve Vietnamu – naproti tomu nabízí pouze atraktivní aktualizaci již několikrát viděného v rámci celé série a drobný posun zaznamenává pouze uchopení tématu mutantské problematiky.

Hrozba vyhynutí mutantů již není prezentována jako něco okamžitého, způsobeného činy jediného člověka, ale naopak jako vyústění řetězce událostí, podmíněných celou společností. Ve dvou scénách, v nichž je akce střídavě zobrazována i z diegetických filmových kamer přihlížejících reportérů, dokonce forma naznačuje sociální komentář mediálního obrazu mutantů a jejího dopadu na společnost. Pro širší rozvíjení společenských kontextů ale v Singerově novince, která představuje hlavně vynikající popkornový zážitek, není místo. Tvůrce se tak již po několikáté spokojí s moralizující tezí, že zabití padoucha k žádnému šťastnému konci nevede. Že jeho nezabití k šťastnému konci ve filmu automaticky vede, ale autor již zpochybňovat nehodlá. Pokud můžeme jeho nový snímek označit za nejzábavnější z celé série, rozhodně to není zásluhou originálně pojatého tématu.

X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past, USA, VB, 2014, IMDb)
Režie: Bryan Singer, scénář: Simon Kinberg podle stejnojmenného komiksu Chrise Claremonta a Johna Byrnea, kamera: Newton Thomas Sigel, střih: John Ottman, hudba: John Ottman, hrají: Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence ad., 131 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 22. 5. 2014).

X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past, USA, VB, 2014, IMDb)
Režie: Bryan Singer, scénář: Simon Kinberg podle stejnojmenného komiksu Chrise Claremonta a Johna Byrnea, kamera: Newton Thomas Sigel, střih: John Ottman, hudba: John Ottman, hrají: Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence ad., 131 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 22. 5. 2014).

Přečteno 2810x

Článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

X-Men: Budoucí minulost

****  CINEPUR (2.3)

****  ČTENÁŘI (2.3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #115

#115

únor 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

IMAX spiritualita / Cesta času

Kůže, kterou nosil / Tom of Finland

Ztrácení zralého Pabla / Neruda

Soukromá apokalypsa / matka!

Tolstoj ve slow cinema / Ta, která odešla

Hororové placebo / To

Láska mezi kapkami zvířecí krve / O těle a duši

Melancholie mediálního artefaktu / Blade Runner 2049


DALŠÍ Z RUBRIKY

Na festival do Karlových Varů zavítá jako host Richard Linklater

Nejlepší filmy roku 2017

Každý za sebe a AIDS proti všem / 120 BPM

První seriál HBO ze zemí bývalé Jugoslávie natočí Danis Tanović

Další sezona podivností / Stranger Things 2

Skoro jako hraný film / IDFA 2017

Filmy na konci (starého) světa / K dystopii filmů českého undergroundu

Puchření západního Německa / Nekrofilní punk Jörga Buttgereita


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Zabijácké zvíře na lovu / Safari

Feťácký nihilismus pro starší a pokročilé / T2 Trainspotting

Talos Principle / Strašně nesmyslná náplň existence

Warcraft: První střet / Dějiny války s orky pro zasvěcené

Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti / Batman a Superman se (zase) vrací


RUBRIKY

anketa (23) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (89) / fenomén (67) / festival (57) / fragment (18) / glosa (210) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (723) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (632) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (97) / reflexe (24) / report (97) / rozhovor (152) / scénář (4) / soundtrack (36) / téma (841) / televize (86) / tisková zpráva (1) / událost týdne (197) / video (2) / videoart (16) / videohra (53) / web (40) / zoom (150)

Cinepur #94 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014

Z obsahu tištěného čísla:

Kreus / Loutkový punk (Eliška Děcká, český talent)

Kurosawa mezi Reader’s Digestem a existencí (Jiří Flígl, kniha)

Superhrdinská politika / Ideologie v době hrdinů (Matěj Metelec, téma)

Grace, kněžna monacká / Její výsost herečka (Šárka Gmiterková, kritika)

Mesiášský festival / MFF Transylvánie (Martin Kudláč, report)

Můj přítel Godard – obtížný současník (Daniel Cohn-Bendit, téma)

+ více...