Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

X-Men: Budoucí minulost / Mutanti ve slepé uličce

X-Men: Budoucí minulost / Mutanti ve slepé uličce

kritika / Michal Böhm / 13. 8. 2014

Série X-menů drží v žánru hraných komiksových adaptací prvenství nejstarší a nadále trvající série, zachovávající si jednotný fikční svět. Původní trilogie filmových X-Men byla natočena již v letech 2000-2006 a její součástí jsou i dva spin-offy a dva prequely, mezi které lze řadit i nejnovější film X-Men: Budoucí minulost. První dva díly, natočené Bryanem Singerem, představovaly ve své době a žánru důležitý evoluční krok. Základní premisou fikčního světa byl celospolečenský problém, od nějž se teprve odvozovaly postavy jednotlivých superhrdinů. Ve světě se začali rodit mutanti, lidé s nadpřirozenými schopnostmi, kteří vzbuzují jednak obavy a opovržení ze své jinakosti, ale zejména strach z toho, že jde o nový živočišný druh, který má nahradit homo sapiens.

Ve filmech s X-Men je potyčka hodných a zlých superhrdinů vždycky zasazena do tohoto širšího rámce vztahu lidí a mutantů. Oproti franšíze Marvel Cinematic Universe (soustředěné především kolem týmu Avengers), kde je rámcový konflikt vždy na konci filmu zažehnán, prostupuje téma rasové diskriminace a integrace celou sérii. Ačkoli je hlavní antagonista vždy potrestán, ambivalentní postavy si dobře uvědomují, že hlavní problém spočívající v samotné lidské mentalitě zůstává nevyřešen. Budoucí minulost tuto myšlenku dále rozvíjí: eliminace geniálního vědce vyvíjejícího technologii k odvrácení nebezpečí mutantské rasy, vede společnost k přesvědčení o nutnosti dotáhnout jeho plán do konce. Stará parta X-menů v budoucnosti sklízí hořké plody tohoto činu, a proto vysílá do minulosti Wolverina, který má atentátu zamezit.

Zvolená předloha se trefila do současného trendu filmových crossoverů, které spojují postavy z různých sérií ve společných příbězích v rámci jednoho konzistentního fikčního universa (což je komiksům vlastní již od 60. let). Budoucí minulost dává netradičně dohromady set postav z původní trilogie a prequelu. Původní série se přitom dostala do mrtvého bodu, jelikož v jejím posledním díle sloužil mutantský motiv pouze jako záminka k spektakulárnímu a bezduchému finále a pro další rozvíjení tématu nezůstal prostor.

Ve slepé uličce jsou i hrdinové prvotní trilogie v nejnovějším filmu – a to obrazně i doslovně. Ve válce s mutanty lidé nakonec rozpoutali úspěšnou celosvětovou genocidu, kterou je možné odvrátit pouze činy v minulosti. Původní X-meni tak vysláním Wolverina plní úlohu katalyzátoru děje, ale jinak zastávají funkci čistě utilitární. Jejich úvodní scéna slouží pouze k explikaci mechanismu cestování časem a do jejich linie se vyprávění navrací jen v případě potřeby dynamizace akce v linii hlavní.

Těžiště děje zůstává v minulosti, kde navazuje na předchozí film série, První třída, který téma oživil znatelně méně schematickými postavami a dějem. Snímek zachoval mutantské dilema, zda se integrovat, či „převzít“ nadvládu nad lidskou rasou, a stejně jako všechny předchozí filmy se v závěru nespokojí s ničím menším než hrozbou totální anihilace lidí/mutantů. Celá problematika ovšem vycházela ze širšího společensko-historického kontextu kubánské krize za studené války. Budoucí minulost– situovaná do období války ve Vietnamu – naproti tomu nabízí pouze atraktivní aktualizaci již několikrát viděného v rámci celé série a drobný posun zaznamenává pouze uchopení tématu mutantské problematiky.

Hrozba vyhynutí mutantů již není prezentována jako něco okamžitého, způsobeného činy jediného člověka, ale naopak jako vyústění řetězce událostí, podmíněných celou společností. Ve dvou scénách, v nichž je akce střídavě zobrazována i z diegetických filmových kamer přihlížejících reportérů, dokonce forma naznačuje sociální komentář mediálního obrazu mutantů a jejího dopadu na společnost. Pro širší rozvíjení společenských kontextů ale v Singerově novince, která představuje hlavně vynikající popkornový zážitek, není místo. Tvůrce se tak již po několikáté spokojí s moralizující tezí, že zabití padoucha k žádnému šťastnému konci nevede. Že jeho nezabití k šťastnému konci ve filmu automaticky vede, ale autor již zpochybňovat nehodlá. Pokud můžeme jeho nový snímek označit za nejzábavnější z celé série, rozhodně to není zásluhou originálně pojatého tématu.

X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past, USA, VB, 2014, IMDb)
Režie: Bryan Singer, scénář: Simon Kinberg podle stejnojmenného komiksu Chrise Claremonta a Johna Byrnea, kamera: Newton Thomas Sigel, střih: John Ottman, hudba: John Ottman, hrají: Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence ad., 131 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 22. 5. 2014).

X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past, USA, VB, 2014, IMDb)
Režie: Bryan Singer, scénář: Simon Kinberg podle stejnojmenného komiksu Chrise Claremonta a Johna Byrnea, kamera: Newton Thomas Sigel, střih: John Ottman, hudba: John Ottman, hrají: Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence ad., 131 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 22. 5. 2014).

Přečteno 2989x

Článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

X-Men: Budoucí minulost

****  CINEPUR (2.3)

****  ČTENÁŘI (2.3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #117

#117

červen 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Veselá bída svobody / The Florida Project

Soukromé masakry / Nikdys nebyl

Wakanda je to místo / Black Panther

Skica kmitavých pohybů / Nit z přízraků

Je lepší promluvit, nebo zemřít? / Dej mi své jméno

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Když zrůdy truchlí / Fantastická žena


DALŠÍ Z RUBRIKY

V koloběhu krizí a proměn / Poznámky k vývoji argentinského filmu

The Terror / Porcování odpovědnosti a morálky

Práce světla mezi dokumentem a asociací / Experimentální tvorba Pabla Mazzola

Carlos Reygadas / Mezi západokřesťanskou zbožností a mexickou spiritualitou

Ohromné maličkosti z krajin, kde končí země / Současný chilský film

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Takový normální seriál / Lajna

Indická sekta se zvukem amerického folku / Wild Wild Country


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Lepší zůstat vně / Berlinale 2018

Berlinale: Z českých filmů nejvíc zaujal dokument Až přijde válka

Berlinale: Politika zatím ustupuje hvězdám z červeného koberce

Zabijácké zvíře na lovu / Safari

Feťácký nihilismus pro starší a pokročilé / T2 Trainspotting


RUBRIKY

anketa (23) / český film (73) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (91) / fenomén (69) / festival (62) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (740) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (660) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (99) / reflexe (24) / report (99) / rozhovor (155) / scénář (4) / soundtrack (38) / téma (854) / televize (91) / tisková zpráva (1) / událost týdne (207) / video (2) / videoart (16) / videohra (55) / web (42) / zoom (151)

Cinepur #94 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014

Z obsahu tištěného čísla:

Rozhovor s Petrem Václavem / Zkonfiskovat i smrt (Jakub Felcman, rozhovor)

Sacro GRA / Dálnice jako poněkud rozvolněná metafora (Tomáš Stejskal, kritika)

Kurosawa mezi Reader’s Digestem a existencí (Jiří Flígl, kniha)

Hany / Generační výpověď z kavárny, kde nikdo nemá co říct (Táňa Zabloudilová, kritika)

Grace, kněžna monacká / Její výsost herečka (Šárka Gmiterková, kritika)

Alleluia: Příběhy neobyčejného šílenství (Ondřej Pavlík, zoom)

+ více...