Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Když Godard a jeho pes jedou tramvají do Havany
editorial / Jindřiška Bláhová / 19. 8. 2014
„Nejde o to dělat politické filmy, nýbrž dělat je politicky,“ formuloval kdysi svoji tvůrčí (i životní) filosofii Jean-Luc Godard. Letos v Cannes své vize opět přetavil do politické praxe, když si nepřišel pro Zvláštní cenu poroty za snímek Adieu au langage (Sbohem řeči). V gestu ještě provokativnějším se oddaný jazyku kinematografie jako jedinému, jímž se chce a může vyjadřovat, „omluvil“ řediteli Thierry Frémaux a odcházejícímu prezidentu Gillesovi Jacobovi „dopisem v pohybu“ za svou neúčast na tiskové konferenci. V asociativní montáži doprovázené jeho chraplavým hlasem namíchal Hannah Arendt, svého psa, Boba Dylana, Francoise Truffauta s kamerou a pařížský bar Havana, „kam loni odjel tramvají zaplatit svůj dluh z roku 1968.“ Jízdě předcházel titulek Kuba, revoluci propašoval citací postavy z Alphaville.
„Ještě jednou díky za pozvání, ale víte, že se distribuce už dlouho neúčastním a nejsem tam, kde si myslíte, že jsem. Vlastně jsem se vydal po jiné cestě. Obýval jsem jiné světy, někdy léta, někdy pár sekund, pod ochranou filmových nadšenců; odešel jsem a zůstal”, vzkázal Godard s enigmatickou tečkou, že „jeho srdce už není v jeho ústech“. Godard vzal do důsledku zbytnělou „autorskou politiku“ festivalu a v době mrtvých autorů si sám pro sebe v rámci pravidel hry, která neuznává, znovu vykolíkoval (jen napůl) ironicky a v duchu politického bytí prostor auteura. Mistra, který si může dovolit nepřijet a namísto sebe zaslat audiovizuální Hass-Liebesbrief. Jak Godardovi rozumět? Odpověď se pokouší najít David Čeněk v analýze Sbohem řeči, která je jedním ze dvou textů v tematické části Film a politika věnovaných tomuto režisérovi (s. 65). Tím druhým je osobní vyznání jeho přítele Daniela Cohn-Bendita.
Godard přitom pozoruhodně obývá v čísle i jiné světy – nejenže jeho Číňanka rudě září na obálce –, ale ke „starému dědkovi“, jehož film dokáže osvěžit jako letos žádný jiný na přehlídce, se vrací i režisér Petr Václav v lehce netradičním rozhovoru pořízeném po uvedení jeho filmu Cesta ven v Cannes (s. 24). Godardův vzkaz je možné číst i jako připomínku, že festivaly jsou akce politické a to nejen nutně ve smyslu úzkém, jak si dějiny (i Godard) pamatují Cannes z roku 1968. Festivalovou politiku, do níž zapadá i sám „velký mistr“, detailně a neotřele rozebírá Jakub Felcman v reportu Systém se zhroutil (s. 6). Kauzu Cannes letos Cinepur pokrývá vydatně. Již zmíněné texty doplňuje report o soutěži a analýzy dvou výrazných snímků – Alleluia uvedeného v Quinzaine des réalisateurs a Mommy, s níž se dělil Godardův film o cenu. Mommy se, na rozdíl od vítězného Zimního snu, objevil i na programu festivalu v Karlových Varech. Důvodům, proč canneský vítěz absentoval, a jak se programová politika v Česku konané přehlídky bude muset zřejmě i kvůli nim výhledově proměnit, se věnuje Antonín Tesař (s. 12). Nemohl se přitom nedotknout – nemrskačsky – i ceny pro Mela Gibsona, jež sice přímo nesouvisí s programovým směřováním, ale s festivalovou politikou a profilem ano.
Inspirativní i příjemné čtení. Ideálně takové, abyste byli na poslední stránce u konce s dechem.
Přečteno 5075x
Článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
3.3 /3
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Editorial 146 / Výbuchy v českém filmu
Momentální fascinace a králičí nory / Editorial 145
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
DALŠÍ Z RUBRIKY
Argentinu i Batmana nabídne letošní Noir Film Festival
Přišla v noci i do Litoměřic, festval zahájí zjevení letošní sezony
Festival v Litoměřicích bude překračovat hranice
Na LFŠ přijedou Lav Diaz i Rajko Grlić
Kvíření po česku / Queer motivy ve službách „normálnosti“
Třeseme se Standou Pekárkem / Volha jako konvenční prestižní televize
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Editorial 146 / Výbuchy v českém filmu
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #94, srpen 2014
Z obsahu tištěného čísla:
Obléhání pevnosti Cannes (Dominika Prejdová, report)
Madisonské mosty (Jana Bébarová, mimo kino)
Adieu au langage / Godardův třetí rozměr (David Čeněk, téma)
Hany / Generační výpověď z kavárny, kde nikdo nemá co říct (Táňa Zabloudilová, kritika)
České století / Natočili Češi svoji historii? (Jaroslav Pinkas, téma)
Karlovy Vary 2014 / Hledání nových horizontů (Antonín Tesař, report)