Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

12 let v řetězech / Pod bičem z floskulí

12 let v řetězech / Pod bičem z floskulí

kritika / Ivo Michalík / 2. 4. 2014

Příběh utlačovaného černocha natočil černošský režisér podle předlohy černošského scenáristy, který se naposledy podepsal pod disneyovský snímek o černošské letce sbírající vavříny za druhé světové války. Záměrně zjednodušená rovnice anticipuje množinu floskulí, která 12 let v řetězech očekávatelným způsobem zatěžuje. V rovině ústřední tématiky film skutečně jakoby navazoval na klasická moralistická díla Stanleyho Kramera. Jenže podobně jako Solomon Northup si před otrokáři na jednoho z řady pouze úpěnlivě hraje, také Steve McQueen natočil dílo, které pod bičem z jednorozměrných zkazek opatrně rozvíjí argumenty, proč jej nepovažovat pouze za další z (hollywoodskou produkcí utlačených) protirasistických pamfletů.

Láska, zrada, spravedlnost, boj za lidská práva, nadlidské odhodlání vrátit se ke svému americkému snu. To všechno k blockbusteru napříč dějinami kinematografie patří. A 12 let v řetězech podobně nastavená očekávání nezklame. Při povrchním čtení o moc víc nenabízí. Mimo jiné kvůli způsobu, jakým jsou ve filmu traktovány charaktery vedlejších postav. Nepochopitelně vstřícný misionář s tváří Brada Pitta, přehnaně bezskrupulózní obchodník Paula Giamattiho nebo slabošsky dobromyslný „majitel“ Benedicta Cumberbatche svou plakátovitostí přesně odpovídají čítankovému nahlížení rasového tření mezi dobrem a zlem. Nehledě na průhledně reklamní trik v podobě zbytečného angažování přitažlivých hereckých tváří, kterému se McQueen v minulosti téměř programově vyhýbal.

Lepší je proto nahlížet 12 let v řetězech jako souboj dvou svébytných charakterů. Teprve poté se prosadí režisérova tvůrčí vize. Edwin Epps se rozhodně nezařadí do fronty plochých tyranských otrokářů. Jeho cit ke sličné poddané je vedlejší – ten z něj člověka neudělá. Větší výpovědní hodnotu má jeho bezradnost ve vyhrocených situacích. I díky brisknímu podání Michaela Fassbendera v nich má blízko k poloze oběti doby, která s sebou nese koeficient nepsaných pravidel, na základě kterých měl/mohl člověk určitého postavení jednat. Charakterizace Solomona Northupa není snazší, ačkoli z jiných důvodů. Nejedná se totiž o filmovou figuru v pravém slova smyslu. Občasná nečitelnost jeho jednání pramení především z minimálních změn, které za všech okolností (ne)prodělává jeho vzezření. Strnulý výraz v bressonovském obličeji se stává zrcadlem žánrových cest k diváckým emocím. Odráží předpoklady, které scenáristické floskule automaticky vyvolávají.

Režisér vyjádřil touhu zpracovat látku způsobem, jehož originalita spočívá v přenesení běžného náhledu tematiky otroctví co nejblíže jeho obětem. Podobně historicky ukotvené látky totiž podle něj zatěžuje nadřazená perspektiva, ze které na ni dojatě shlíží bílá část publika, aniž by se v ní pohnulo svědomí. Do podobně velkohubých cílů však 12 let v řetězech ani náhodou nedoběhne. Na to je předloha filmu příliš schematická.

Důvody, které vedly ke vřelému přijetí předchozích dvou filmů, se naštěstí prosazují i tentokrát. A nejen ve zmíněné práci s výrazivem ústřední herecké dvojice. Mezi Hladem a Studem se táhla nit společného nazírání osamělé tělesnosti. Skrytě, ale prosadila se znovu. Také Solomon Northup doplácí na svou jinakost. Nebojuje s větrnými mlýny v řadách teroristické organizace ani se svou hypersexualitou. S černou kůží se narodil a možná právě proto je jeho utrpení z celé trojice nejnaléhavější. Film samotný je znovu nejsilnější v okamžicích, kdy se z člověka stává svobody zbavená schránka bez budoucnosti, ohýbající se pod pleskajícím bičem nebo přešlapující na mazlavém blátě s oprátkou kolem krku. Není náhodou, že kvalitativní rozdíl mezi okamžiky beze slov a sekvencemi točícími se kolem výměny zbytnělých názorů je tolik patrný.

Je to jen vítr, ale například i Můj pes Killer dokázaly, že filmovému tepání rasismu svědčí úspornost gest a náznak. Podobný přístup se od snímku, který byl předurčen stát se oscarovým trhákem, čekat nedá. Steveu McQueenovi se navzdory tomu podařilo přiblížit alespoň Purpurové barvě, což je nutné ocenit především proto, že pracoval s předlohou snažící se navázat spíše na úspěch Černobílého světa.

12 let v řetězech (12 Years a Slave, USA, 2013, IMDb)
Režie: Steve McQueen, scénář: Steve McQueen, John Ridley, kamera: Sean Bobbitt, střih: Joe Walker, hrají: Chiwetel Ejiofor, Benedict Cumberbatch, Michael Fassbender, Lupita Nyongo, Sarah Paulson ad., 134 min., distribuce: Bontonfilm (premiéra v ČR 1. 4. 2014).

12 let v řetězech (12 Years a Slave, USA, 2013, IMDb)
Režie: Steve McQueen, scénář: Steve McQueen, John Ridley, kamera: Sean Bobbitt, střih: Joe Walker, hrají: Chiwetel Ejiofor, Benedict Cumberbatch, Michael Fassbender, Lupita Nyongo, Sarah Paulson ad., 134 min., distribuce: Bontonfilm (premiéra v ČR 1. 4. 2014).

Přečteno 2735x

Článek vyšel v časopise Cinepur #92, duben 2014.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

12 let v řetězech

****  CINEPUR (2.6)

****  ČTENÁŘI (3.2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ozu chudých / Po bouři

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Příliš ambiciózní jízda / Baby Driver

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Bon appétit / Oklamaný

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Vidět znamená žít / Dunkerk

Vítězný film z Ji.hlavy Opera o Polsku / Ukřižovat orla


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Ztraceni v Evropě / Král Belgičanů

Google Earth a fotogeničnost špíny / Lion

Rodinné štěstí / Různé generace, stejné chyby

Realita / Nevyzpytatelný mechanismus světa


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (56) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (613) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (193) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #92 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #92, duben 2014

Z obsahu tištěného čísla:

Od pojízdných balvanů po robotučňáky / BBC a její špioni v divočině (Veronika Havlová, téma)

O normalizační televizi natvrdo / Zelinář a jeho televize (Jaromír Blažejovský, kniha)

Kandidát / Slovenský žánrový film s trpkou príchuťou (Michal Škamla, kritika)

12 let v řetězech / Pod bičem z floskulí (Ivo Michalík, kritika)

Transsexuální tygr a trpaslík s dildem / Rotterdam 2014 (Tomáš Stejskal, report)

Dědictví aneb Kurva se neříká / Trýznivý přelud Bohouše Stejskala (Vít Schmarc, kritika)

+ více...