Svatba s podmínkou, 7 zabitých a potom „páčko“ / Případ filmového režiséra Pavla Kohouta

I když Pavel Kohout svou filmovou dráhu v kontextu vlastní umělecké tvorby spíše upozaďuje, jsou jeho dva režisérské počiny Svatba s podmínkou (1965) a 7 zabitých (1965) minimálně ukázkami klíčové pozice autorského filmu v domácí kinematografii 60. let. Už jen okolnosti, které předcházely vzniku obou snímků „režiséra-amatéra“, vypovídají mnoho o specifičnosti této etapy. Současně s tím můžeme Kohoutovy filmy pokládat za zajímavé příklady (ne)záměrné inspirace veristickými trendy české nové vlny.

Pavel Kohout se po nastudování své hry Dvanáct v roce 1963 rozhodl pro divadelní pauzu, během níž se chtěl věnovat filmovým aktivitám. Ačkoliv do té doby bylo podle jeho námětů, scénářů či divadelních her natočeno osm filmů, jejich výsledná podoba až na dvě výjimky (Zářijové noci, 1957 a Cesta zpátky, 1958) údajně nenaplnila jeho představy a očekávání. To se mělo změnit ve chvíli, kdy došlo v rekordním čase ke schválení realizace jeho dvou nových scénářů.

Kohout filmovým autorem...

Po své první výraznější práci ve filmu – samostatném sepsání literárního scénáře, plnohodnotné účasti na technickém scénáři a supervizi nad realizací...