Moderní, nebo jen módní? / Reflexe počátků „nové vlny“ v Československu

Termín „nová vlna“ dnes používáme poněkud automaticky pro ohraničenou skupinu českých filmů a tvůrců z období 60. let. Na počátku této dekády ovšem nic nebylo tak jasné. Hledání vhodného pojmu pro nové trendy v kinematografii doprovázelo také hledání vhodné definice jeho náplně. Jak má vypadat skutečně moderní československý film? Kdo takové snímky natáčí, kdo ne a proč? A je označení „nová vlna“ pro filmy ze socialistického Československa vůbec vhodné?

Pojem nová vlna se původně rozvíjel ve Francii v době, kdy česká kinematografie zažívala následky stranické kritiky, pronesené na I. Festivalu československých filmů v Banské Bystrici v roce 1959. Stav domácího filmu počátku 60. let znepokojoval jak vedení kinematografie, tak odbornou kritiku – česká tvorba byla z většiny průměrná a zaostávala za jinými kinematografiemi, včetně kinematografie sovětské. Čím dál více bylo jasné, že zlepšení situace se neobejde bez některých interních opatření. Zásadní impulz představoval nový systém dramaturgických skupin a jejich ideově-uměleckých rad z roku 1962, který ovlivnil mimo jiné utváření toho, čemu říkáme česká nová vlna. Pokusme se však tentokrát alespoň stručně naznačit reakce a impulzy přicházející zvenčí od filmových publicistů. Články z tehdejšího tisku...