Země naděje

5. 12. 2013 / Matěj Nytra
mimo kino
Placený

Filmografie Guse Van Santa je natolik plná ostrých zvratů i postupných, nenápadných proměn, že další jeho krok směrem k mainstreamovější, tradičnější poloze příliš nepřekvapí. Ztráta kreativních sil filmaře, jenž v minulé dekádě spoluurčoval trend vyprázdněné či subjektivizovaně nelineární narace se snímky Gerry (2002), Slon (2003) či Paranoid Park (2007) a který v rukách třímal i Zlatou palmu, však zamrzí nejen artové diváky, ale i filmové teoretiky a analytiky. Co si s Van Santem počít nyní? Po queer životopisu Milk (2008), natočeném v působivých retro odstínech 70. let, a následující svěže bizarní, předpohřební romanci Neklid (2011), uvedené opět v Cannes, znamená jeho poslední počin Promised Land (neboli Země naděje) – navzdory účasti v berlínské soutěži – pouze dobře zrežírovanou zakázkovou práci s tématem ekologického boje.

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Reality show

90 / prosinec 2013
Více