Cannes zakademizované, Cannes znárodněné

Tak. Letos je to již šestý rok co reportuji o festivalu v Cannes. Střední služební věk. Otráveně jsem to na sobě pocítil hned několikrát. Začínám morousit, vadí mi drobnosti, nesmysly, rád si dopřeju odstup, do některých bitev (tj. do obzvlášť dlouhých front na vstup) se mně vůbec nechce. Dědek. Nechat se pohltit, překvapit, dojmout, uhranout jde pěkně ztuha. Tu a tam se dokonce ohlížím na prestiž a prioritu svojí akreditace! Je dostačující? Bude dostačující ještě za rok? A co kdyby mi nedejbože prioritu dokonce snížili – dokázal bych to vůbec přežít?