Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Muž z oceli / Nejhlasitější pohádka ve vesmíru

Muž z oceli / Nejhlasitější pohádka ve vesmíru

kritika / Daniel Řehák / 10. 7. 2013

Režisér a producent Christopher Nolan získal v Hollywoodu pověst garanta filmařské i řemeslné kvality, která nachází stejně přívětivou odezvu u diváků i kritiky. Není tedy divu, že studio Warner Bros., které je majitelem licence na postavy a příběhy z komiksového vydavatelství DC, požádalo o adaptaci největší z komiksových ikon právě jeho. Konkurenční superhrdinská stáj značky Marvel, jež spadá pod zábavního giganta Disney, vydělává díky rozvětvenému filmovému universu propojenému v obřím trháku The Avengers prostřednictvím maskovaných hrdinů každoročně stamiliony dolarů. Komerční potenciál supermanovské látky je tedy obří. Otázkou zůstává nejen jak ji prodat a zaujmout co nejširší počet diváků, ale také jak ji odlišit od marvelovské série.

Nolan se stal společně se svým spolupracovníkem Davidem S. Goyerem autorem námětu a také producentem supermanovské adaptace, která by měla hrdinu zakotveného v mnohem přehlednější, byť kruté době přenést do zmateného a relativistického 21. století, v němž se nosí spíše nejednoznační hrdinové. Režii filmu přenechal britský talent designerovi sice krásných, ale víceméně prázdných obrazů Zacku Snyderovi. Jeho dřívější filmy připomínají přeestetizované videoklipy, v nichž režisér nadužívá všechny současné efektní manýry, vyhraje si s barvou i kompozicí, ale příliš nerozvíjí příběh a postavy. Superman se mohl stát dalším technicky bravurním filmem, který však těžko vybočí z průměrné úrovně snímků s rozpočtem okolo 200 milionů.

Naštěstí se pesimistické odhady nesplnily a Snyder, snad pod Nolanovou supervizí a s přísným zákazem používání slow motion, předvádí ve snímku Muž z oceli svůj dosavadní tvůrčí vrchol. Cit pro barevnost, kompozici obrazů a detail v práci s digitálními scénami se nevytratil, ale je prezentován v daleko méně laciné a o poznání promyšlenější formě. Ať už jde o komorní scény ze Supermanova života i mládí nebo obří akční destrukce, nachází pro ně Snyder vždy atraktivní úhel kamery a styl, který na plátně tak často k vidění není. Zvukový doprovod a hudba Hanse Zimmera tlačí diváky do sedadel, a i když všichni vědí, jak tenhle příběh skončí, snímek dovede vyvolat napětí a jiskření. I když zničení města, kterým monstrózní Supermanova bitva o lidstvo končí, můžeme každoročně vidět na plátně hned několikrát – ať se jedná o různé mimozemské invaze, ekologické pohromy, transformery nebo zmíněné Avengers – Snyder dokázal provázat digitální pompu a stylizovanost se syrovostí střihu, díky němuž neztrácíme v monstrózním inscenovaném chaosu nit.

Superman je jediným superhrdinou, který si bere masku do všedního života a jeho kostým je pro něj vlastně civilním oblečením. Původ figury, pod níž jsou podepsáni libretista Jerry Siegel a kreslíř Joe Shuster, má hodně společného s exodem židovských obyvatel z Ruska a Evropy do Spojených států na počátku 20. století. Změna identity, skrývání se, pocit výjimečnosti a neschopnosti se zařadit je v Supermanově novodobém mýtu stále přítomný. V přepracované figuře generála Zoda, která se vyskytuje už v nejznámější filmové verzi Supermana z roku 1978 a zejména jeho pokračování z roku 1980, můžeme nalézt i stopy nacistického nebo prostě xenofobního smýšlení, konkrétně snahy o selekci vhodných a nevhodných lidí,víru v predestinaci nebo obecně útok na lidskou individualitu a svobodu. Superman v Goyerově scénáři může být sám nositelem genocidy, jejíž nebezpečí s ním jako s děckem přiletělo na Zem. Stejně tak ovšem snímek vypráví o nejednoduchém rozhodování o přijetí odpovědnosti z pohledu poloboha, který se snaží být naroveň s člověkem. Těžko by se postava s velkým S na prsou, jež tentokrát znamená v jazyce Supermanovy domovské planety Krypton Naději, dožila takového věku, kdyby neobsahovala celou řadu trvale platných podtextů a významů.

S vynikajícím obsazením, které dokáže schematicky a prostě napsaným figurám „vehrát“ do výrazu lidskost a větší hloubku, se podařilo Snyderovi to, v čem neuspěl v roce 2006 Bryan Singer. Muž z oceli totiž není retro komedie o neporazitelném moralistovi, který umí zvednout auto nad hlavu, ale nadčasový sen o chápavém a všemocném zachránci, v němž je skutečně uložen morální kodex stejně jako vnitřní rozpor. Je stejně tak zuboženým vyhnancem jako bohem, proto chápe trpící a je jim blízký. Vrátit takto vážnou až mesiášskou figuru do hry o dnešního diváka je větší risk, než se zdá. Velkolepé a hlasité Snyderovo divadlo to (i přes všudypřítomný patos a oběti kánonu, jako jsou věčné zachraňování Lois Lane nebo význam červené kápě) dokázalo.

Není pochyb o tom, že Muž z oceli je jen pohádkou ve velkém měřítku. Ve filmové stopáži není možné rozehrát a rozpracovat charaktery jako v seriálu a to může být největší slabinou scénáře v očích mnoha diváků, stejně jako nedostatek lehkosti a humoru. Superman však není Batman a inscenovat ho jako klasické drama by asi vedlo k ještě většímu zklamání. Koneckonců, Superman musí hlavně létat, a přestože je jeho představitel Henry Cavill z protagonistů hlavních rolí nejslabší, červená kápě mu sluší.

Muž z oceli (Man of Steel, USA, Kanada, Velká Británie, 2013, IMDb)
Režie: Zack Snyder, scénář: David S. Goyer podle komiksové série Superman, kamera: Amir Mokri, střih: David Brenner, hudba: Hanz Zimmer, hrají: Henry Cavill, Michael Shannon, Amy Adams, Russel Crowe ad., 143 min., distribuce: Warner Bros CZ (premiéra v ČR 20. 6. 2013).

Muž z oceli (Man of Steel, USA, Kanada, Velká Británie, 2013, IMDb)
Režie: Zack Snyder, scénář: David S. Goyer podle komiksové série Superman, kamera: Amir Mokri, střih: David Brenner, hudba: Hanz Zimmer, hrají: Henry Cavill, Michael Shannon, Amy Adams, Russel Crowe ad., 143 min., distribuce: Warner Bros CZ (premiéra v ČR 20. 6. 2013).

Přečteno 3719x

Článek vyšel v časopise Cinepur #88, červenec 2013.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.9 /14

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Muž z oceli

****  CINEPUR (2.4)

****  ČTENÁŘI (2.5)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

Řeči, řeči, řeči / Kniha obrazů

Zvířecí láska / Favoritka

Paměť jako popraskaná zeď / Roma

Detox od českého mainstreamu / Domestik

Za krempou zdobného klobouku / Soumrak

Zloději iluzí současného Japonska / Zloději


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Hvězdné války bez síly / Solo: Star Wars Story

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů

Rogue One / Ukradené plány na Star Wars pro dospělé

Hledá se Dory / Splněné zadání a ani o šupinu navíc

Star Wars: Síla se probouzí / Nejlepší z možných předalekých galaxií


RUBRIKY

anketa (24) / český film (80) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (708) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (231) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #88 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #88, červenec 2013

Z obsahu tištěného čísla:

Mekong Hotel / Hotel, řeka a kytara (Antonín Tesař, kritika)

Sbohem, královno (Matěj Nytra, dvd)

Jen Bůh odpouští / Nanicovatý střep v postmoderní mozaice (Ondřej Pavlík, kritika)

Tlumit dramaturgické ego / Rozhovor s Davidem Ansenem (Jakub Felcman, Anna Kopecká, rozhovor)

Evropský art a žánrové hry / Filmové adaptace Tureckého potěšení a Čtvrtého muže (Veronika Havlová, téma)

Velký útěk (Jana Bébarová, blu-ray)

+ více...