Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Visegrád po revoluci / Úvod k tématu
téma / editorial: Visegrád po revoluci / Jan Kolář / 9. 2. 2013
Film není jen umění, stejně jako nelze filmová díla považovat jen za výsledek masové průmyslové výroby. Na kinematografii se lze dívat i jako na symptom doby, v níž filmy vznikají, jizvy minulosti, která se do jednotlivých snímků otiskla, nebo rezonační desku, v níž se odrážejí naděje, obavy a občas i osobní selhání těch, kteří filmy vytvářejí (a těch, kdo se na ně dívají). Vedle spekulací nad autorskými záměry, formálních rozborů výrazových prostředků či analýz produkčních podmínek se tak mnohdy cesta k nejzajímavějšímu čtení filmů skrývá ve zkoumání kontextu, v němž vznikají.
Kontextu současného českého filmu se již některá z předchozích čísel Cinepuru věnovala – žádné z nich se však nikdy nezabývalo geografickými souvislostmi tuzemské kinematografie a vývojem, kterým prošla výroba filmů v dalších postkomunistických zemích středoevropského regionu. Díky nynější spolupráci Cinepuru s polským časopisem Ekrany, maďarským magazínem Metropolis a slovenským Kino-Ikonem nabízejí následující stránky pohled na nejrůznější stopy, které v českých, slovenských, polských a maďarských snímcích zanechala porevoluční transformace tamějšího filmového průmyslu.
Úvodní text historika Jaroslava Pinkase rozebírá filmovou ikonografii budovatelského období raného českého kapitalismu, v němž v roli symbolů nové doby vystupují sex, reklama a násilí – ovšem v tak skeptickém moralistním hávu, který jako by do českých filmů devadesátých let přešel přímo z normalizační kinematografie. Článek Václava Macka naopak v detailní analýze privatizace slovenského filmového studia na Kolibě rozebírá praktické efekty budovatelského období kapitalismu slovenského. Další dva příspěvky se věnují současné filmové produkci v Maďarsku a Polsku – zatímco Teréz Vincze ve své eseji rozebírá nesentimentální pohled na minulost v dílech nejmladší generace maďarských filmařů, Isabela Kalinowska Blackwood odhaluje postkoloniální stereotypy v nedávné vlně polských historických melodramat, v nichž je politická podřízenost Poláků vůči Rusům kompenzována sexuální dominancí polských milenců nad jejich oslněnými a podléhajícími ruskými protějšky. Balázs Varga ve svém článku popisuje proměny, jimiž prošla státní a veřejná podpora maďarské filmové produkce od dob kádárovského režimu až po kolaps tamního Filmového fondu a nastolení nového centralizovaného systému pod vedením hollywoodského veterána Andyho Vajny. Zatímco Oto Horák se zabývá tvorbou představitelů české nové vlny v podmínkách nového režimu, Mariusz Frukacz popisuje vývoj produkce polských animovaných filmů a kritizuje způsob jeho podpory v systému nastaveném Polským filmovým institutem. Tuto instituci a její dopad na současnou filmovou tvorbu v Polsku pak podrobněji představuje článek Lucie Zakopalové – podobně jako rozhovor Michala Klembary se Zuzanou Mistríkovou, bývalou generální ředitelkou sekce Ministerstva kultury SR pro audiovizi, přibližuje fungování slovenského Audiovizuálního fondu.
Ani tím však představení historického a produkčního kontextu „visegrádské“ kinematografie nekončí – další texty k tématu můžete najít na webových stránkách Cinepuru.
Přečteno 3957x
Článek vyšel v časopise Cinepur #85, leden 2013.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
ČLÁNKY ONLINE
KE STAŽENÍ
TÉMA: TRANSFORMACE KINEMATOGRAFIE V ZEMÍCH VIŠEGRÁDU
Historie a současnost:
- Od normalizace k transformační exploataci – změna režimu v tvorbě českých filmařů
- Privatizace filmového studia Koliba
- Kulturní paměť a nejmladší generace maďarského autorského filmu
- Můžeme mít rádi Rusy? Post-koloniální břemeno polského filmu
Estetika dneška:
- Hlavní tendence současného maďarského filmu
- Boj o přežití – Polský animovaný film po pádu komunismu
- Z podezřelé buzny módním gayem – Queer tematika v současném polském filmu
- Režisérské hvězdy v čase komerce – Tvorba Věry Chytilové, Isztvána Szabóa a Andrzeje Wajdy po roce 1989
Financování a legislativa:
- Mezi štědrostí a státní kontrolou – Maďarská filmová reforma
- Polský filmový institut a polská podpora domácí filmové tvorby
- Vznik slovenského zákona o audiovizi a Audiovizuálního fondu – rozhovor se Zuzanu Mistríkovou
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)