Svět jako interaktivní fantazie / Web série a pavučiny internetového vyprávění

S masovým rozšířením užívání internetu na denní bázi se významně proměnily možnosti, jak získat přístup k těm kulturním statkům, jež lze snadno přetlumočit do počítačového jazyka, neboli které jsou rychle a snadno digitalizovatelné (otřepaným příkladem jsou třeba prudké změny v oblasti hudebního průmyslu a poslechu hudby). Nárůst doby strávené před počítačem zapojeným do sítě však zároveň umožnil i vznik nových zábavních formem, které s webovým prostředím ideálně korespondují a které jsou nadto rychle dosažitelné a snadno konzumovatelné. Typickým příkladem takového jevu, přizpůsobujícího tradiční filmové formy internetovým specifikům, jsou fiktivní, mocně serializované filmové narativy v délce 2-8 minut na epizodu, distribuované prostřednictvím stránek sdílejících videa – webové seriály. Pozice a funkce, kterou webový seriál (neboli web series, někdy také streamy či webtelevision) zaujímá na současném mediálním poli není zdaleka jednoznačná; sérii totiž ve skutečnosti nelze vždy zřetelně odlišit od reklamního filmu, virálu (viz The Hire, který vznikl na objednávku BMW) a na monitory mobilů či počítačů se často sveze s vlnou vysokorozpočtových filmových či televizních sérií (Battlestar Galactica, Hrdinové, Ztraceni) v podobě exkluzivních bonusů pro fanoušky či za účelem rychlého shrnutí těchto příběhů. Zdá se být ale zřejmé minimálně to, že jde o mnohem víc, než o pouhý alternativní způsob šíření televizního obsahu, a to i přesto, že množství seriálů, které lze vyhledat na netu, představuje jen jakousi doplňkovou službu následující po jejich televizním odvysílání. Posledních pět let pak svědčí o tom, že mohou jednak zprostředkovávat vzkaz, obsah a hodnotový žebříček odlišný od toho televizního, jednak je lze interpretovat – s přesahem mimo fenomén samotný – jako důsledek mediální konvergence, jež produktivně slučuje nejrůznější formy sdílení.