Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

VJ Kolouch ovlivněný Krtečkem

VJ Kolouch ovlivněný Krtečkem

český talent / český film / Kamila Boháčková / 31. 12. 2018

Výtvarník Jan Šrámek (1983) získal přezdívku Kolouch údajně v prvním ročníku na Fakultě výtvarných umění v Brně, protože byl v ateliéru Václava Stratila nejmladší. Svého učitele ale poznal ještě před FaVU, když vyrůstal na jednom pražském sídlišti spolu s jeho mladším synem Štefanem. Společně se věnovali graffiti, od kterého se Šrámek postupně dostal k malbě. Byl to právě Václav Stratil, kdo v něm probudil touhu věnovat se výtvarnému umění naplno. Kolouší přezdívka se posléze stala častým námětem Šrámkových obrazů a později i ilustrací a animací, které tvořily základ jeho prvních VJ setů. Zájem o malbu postupně nahradilo nadšení pro animaci a práci s pohyblivým obrazem, ovlivněné atmosférou na brněnské výtvarné škole.

Pod vlivem spolužáků z FaVU se Šrámek začal věnovat experimentům s vektorovu grafikou, která se ukázala jako ideální pro jeho výrazný geometrický styl malby. Mezi animačními softwary počátkem tisíciletí zaujímal primární postavení program Flash, ve kterém vznikla většina Šrámkových animací. Při práci na filmu si zpočátku občas skicuje tužkou, ale k vytváření animací i ilustrací používá digitální nástroje. „V poslední době často používám při texturování a modelování prostředí v počítači i naskenované části akvarelů a maleb od Veroniky Vlkové,“ dodává výtvarník.

Tak tomu bylo například v jeho autorské knize ilustrací s názvem Ztracená perspektiva, která vyšla letos v květnu, nebo v krátkém animovaném filmu Bubi, který vytvořil Šrámek společně s Vlkovou. Bubi získal na letošním AniFestu 2012 hlavní cenu v nové kategorii experimentální a nenarativní animace. Právem, protože Šrámkova díla nepracují s klasickou vyprávěcí strukturou. Příběh ho zajímá, ale ve svých autorských filmech a animacích se pohybuje podle svých slov spíše na hranici statického a pohyblivého obrazu a dramaturgické struktuře nevěnuje až tak velkou pozornost.

Animátor na létajících strojích

Bubi nezapře vliv Šrámkova dospívání na pražském sídlišti a jeho zálibu v létacích strojích, která ho provází už od předškolního věku. Stejně jako v ostatních Šrámkových dílech najdeme i v Bubi záměrně zjednodušený grafický styl kresby, připomínající malby Kamila Lhotáka (viz častý motiv létacích strojů) či tvorbu Zdeňka Milera, k jehož odkazu se Šrámek otevřeně hlásí: „Na Milerovi mě kromě jeho estetiky fascinovala vždy především komplexnost jeho vizuálního jazyka. Výrazně mě zasáhnul zvláště jeho film Krtek ve městě. Když jsem pracoval na Bubi a Ztracené perspektivě, často jsem myslel právě na tento film. Přestože je to film pro děti, nacházím v něm zpětně mnoho odkazů, které přesahují hranici tohoto žánru.“ Obraz světa v Bubi však není dětsky naivní, připomíná spíš apokalypsu. „Temné vize světa v Bubi se dají vnímat jako druh určitého zúčtování s minulými utopiemi, v kterých jsme strávili část dětství. Ve své disertaci na FaVU píšu o československé ilustraci padesátých a šedesátých let 20. století. V tomto období lze najít řadu děl, která prezentují budoucnost společnosti v technokratickém duchu, a častým motivem jsou představy sídlišť společně s širokou škálou futuristických dopravních prostředků nebo jiných strojů. Bubi nabízí jeden z možných pohledů, jak se tyto vize můžou v budoucnu naplnit. Zároveň se v tomto filmu objevuje inspirace městskou krajinou, v níž jsem vyrůstal, spolu se zálibou ve sci-fi, válečných a katastrofických filmech,“ objasňuje autor. Československá ilustrace padesátých a šedesátých let ho zajímá natolik, že společně s Pavlem Ryškou založili stránky Padesátky.info, které se věnují zkoumání československé vizuální kultury v 50. letech 20. století.

Jan Šrámek je mnohým znám spíš coby VJ Kolouch. Spolupracuje na vizuálním doprovodu hudebních projektů Midi Lidi nebo Ježíš táhne na Berlín. Přesto se nyní VJingu už příliš nevěnuje. Výjimku prý tvoří některé audiovizuální projekty. „Materiál, který používám během svých živých audiovizuálních vystoupení, je částečně připravený, ale výsledný tvar vzniká přímo na místě a jedná se ve své podstatě o improvizaci. To je právě jeden z momentů, který mě vždy na VJingu přitahoval,“ dodává Šrámek aka VJ Kolouch. A přiznává, že přes experimenty s nenarativní animací a VJing se dostal ke klasické animaci.

V současné době připravuje společně s animátorem Martinem Búřilem a výtvarníkem Pavlem Ryškou zhruba desetiminutový animovaný film na motivy tvorby výtvarníka a animátora Matěje Smetany. Film ještě není hotov, ale není pochyb o tom, že se v něm alespoň jednou objeví emblém koloucha.

Filmografie Jana Šrámka

2012 – Bubi (s Veronikou Vlkovou)
2012 – Laputoidy – Tikající krajina – audiovizuální instalace na zámku Duchcov (s Martinem Búřilem a Martinou Chwistkovou)
2011 – znělka pražského kina BIO OKO
2011 – Milanese: Baby Blue Remix – videoklip skupiny/studia Anymade
2010 – Untitled – animace, HDV (s Vojtěchem Vaňkem)
2010 – The Purpose of Sleep reedit – animace, HDV
2010 – Untitled 2 (animace ze série Nematophorma)
2009 – Untitled 1 (animace ze série Nematophorma)
2009 – Midi Lidi: Pouzdro - videoklip
2009 – znělka festivalu Reworks
2008 – Hommage an VJ Věra Lukášová – videoinstalace
2008 – The Purpose of Sleep (hudba: An on Bast) – videoklip
2006 – Bus stop (hudba: Ježíš táhne na Berlín) – videoklip

Odkazy

http://www.behance.net/vjkolouch
http://www.anymadestudio.com/
http://www.padesatky.info/

Přečteno 4116x

Článek vyšel v časopise Cinepur #82, červenec 2012.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #125

#125

říjen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY český talent

Karolína Davidová / Zájem nebude jen tak

VJ Kolouch ovlivněný Krtečkem

Tomáš Svoboda / Jako film

Vladimír Turner / Vagantem v telekomunikačním věku

Rudolf Šmíd / Kronikář strašáků

Lukáš Kokeš / S realitou je to velmi nejisté

Nic si nevymezovat / Matyáš Trnka

Jan Saska / S lahváčem na Oscary


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Svět, o který se můžeme pořezat / Tiché doteky

Harry Callahan antikomunismu / Staříci

Paradoxy zla / Nabarvené ptáče

Akademik neprůměrnosti / Bohdan Karásek

Matouš Valchář / Punková animace

Jak nežít v mistrovském díle / Skleněný pokoj

Broky a bábovky / Teroristka

Zaplnit prázdná místa / Chvilky


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Animovaný dokument po česku / Diana Cam Van Nguyen

Prolomit vlny v loutce / Daria Kashcheeva

Mykologická love story / Marie Dvořáková

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Andrea Arnold / Anatomie ztráty


RUBRIKY

anketa (24) / český film (86) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (814) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (742) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (244) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)

Cinepur #82 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #82, červenec 2012

Z obsahu tištěného čísla:

Jan Švankmajer a Přežít svůj život / Tvorba předního českého surrealisty na pozadí jeho posledního filmu (Jiří Neděla, fenomén)

Rozhovor s ředitelem La Quinzaine Edouardem Waintropem (Jakub Felcman, rozhovor)

Diktátor / Je Cohenův film aladín, nebo aladín? (Tomáš Stejskal, kritika)

Cosmopolis / Asymetrická prostata podle Cronenberga (Antonín Tesař, kritika)

Avengers / Vítězství postav nad příběhem (Daniel Řehák, kritika)

Prometheus / Vetřelčí troll-projekt (Jiří Flígl, kritika)

+ více...