PAF 2011 / Holci a kluky i světlo a tma v animaci

7. 12. 2011 / Michaela Hečková
report

Od 8. do 11. prosince proběhne v Olomouci už desátá Přehlídka animovaného filmu (PAF) propojující klasickou animaci se současným audiovizuálním uměním. Na programu jsou například fenoménem blikajících filmů, snímky s genderovými přesahy v  narativní animaci, živá interaktivní hudební animace nebo výběr z loňské české audiovizuální tvorby využívající prvky animace. PAF se celoročně věnuje fenoménu animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění. Mezi ústřední témata a klíčová slova patří: animace, archivace, archeologie médií, audiovizuální umění, databáze, design, digitální kultura, experimentální film, intermedialita, kinematografie, prezentace, pohyblivý obraz, remediace, videoart. Program letošního desátého ročníku se rozprostírá do sedmi výchozích kategorií.

Od 8. do 11. prosince proběhne v Olomouci už desátá Přehlídka animovaného filmu (PAF) propojující klasickou animaci se současným audiovizuálním uměním. Na programu jsou například fenoménem blikajících filmů, snímky s genderovými přesahy v  narativní animaci, živá interaktivní hudební animace nebo výběr z loňské české audiovizuální tvorby využívající prvky animace.

PAF se celoročně věnuje fenoménu animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění. Mezi ústřední témata a klíčová slova patří: animace, archivace, archeologie médií, audiovizuální umění, databáze, design, digitální kultura, experimentální film, intermedialita, kinematografie, prezentace, pohyblivý obraz, remediace, videoart. Program letošního desátého ročníku se rozprostírá do sedmi výchozích kategorií.

První sekce letošního ročníku Holci a kluky v animaci upozorňuje na to, že díky své přívětivé výtvarné tváři může tradiční narativní animace snadno mást tělem a působit na první pohled jako lehkovážná dětská zábava. Podobně termín „gender" bývá v českém prostředí často pokřiveně prezentován jako jakýsi cizácký strašák. PAF se letos rozhodl postavit podobným předsudkům projektorem čelem a v rámci několika genderově zaměřených tematických bloků (Pohádky naruby, Hrdinky, Sexualita žen atd.) nabídne publiku „jiné čtení" klasických animovaných příběhů. Za účasti předních českých genderových expertek, které obohatí každý blok krátkou přednáškou, budou promítnuty filmy tak významných autorek jako třeba Very Neubauer, Signe Baumane, Ruth Lingford či Monique Renault. Pro festivalové hosty bude připravena projekce i méně známých děl některých neprávem opomíjených umělkyň. Kunsthistorička Martina Pachmanová například poprvé představí před animačním publikem originální Domácí biograf Milady Marešové. To vše s animační nadsázkou a feministickým humorem.

Téma sekce Světlo a tma živé animace je věnováno netradičním postupům v animaci a bude se zabývat světelným střihem, animací světelných objektů nebo konstrukcí prostorů projekce. Důraz bude kladen na velký podíl tmy a divácké představivosti během projekcí, živých vystoupení a prezentací. Odkaz optických a fyziologických experimentů z konce 19. století, které prováděl Jan Evangelista Purkyně, má pro dramaturgii sekce stejný význam jako vizionářské projekty kin od rakouského architekta Fredericka Kieslera nebo institucionální kritika z období expanded cinema a pokusy o existenci kina bez filmu. Doslovnost v animaci ilustruje světelný objekt či socha, tvořena projekcí animace v temnotě prostoru kina bez plátna – Line Describing a Cone (1973) od Anthonyho McCalla. Naopak metaforu animace kina a iluzivnost filmové zkušenosti vyjadřuje chystaný koncert kanadského hudebníka, pracujícího s intenzitou zvuku a dispozic prostoru, Tima Heckera. Koncert (instalace) RD1972 proběhne v totální tmě kina, kdy se asociativně a velmi nepřímo odkazuje k dílu A Movie Without the Picture (1979) od Lousie Lawler, které spočívalo v projekci (instalaci) zvukové stopy z filmů v temnotě prostor kin. Vývojem kinetických zvukových instalací se zabývá také francouzský vizuální umělec David Letellier aka Kangding Ray, který vedle koncertní synestezie OR představí v rámci PAFu způsoby vizualizace živých vystoupení.

V rámci programové sekce PAF Rewind se dramaturgové soustředí na vybranou animační techniku. Předmětem bádání bude téměř sto let stará hybridní kinematografická forma rotoskopie. Letošní Přehlídka animovaného filmu rotoskopii představí v rámci sekce PAF Rewind prostřednictvím vybraných snímků, přednášek a workshopu. Z celovečerních filmů se diváci mohou těšit na dějinný průřez popkultury American Pop i na aktuální českou událost Alois Nebel. O tomto snímku budou hovořit samotní tvůrci v rámci prezentace grafického studia Tobogang. Historii rotoskopie se ve své přednášce bude věnovat pedagog a umělec Pavel Ryška a pod vedením animátorů čeká na návštěvníky PAFu rotoskopický workshop.

Jako host letošní sekce PAF kuly byl vybrán americký animátor a zakladatel kreativní společnosti Flat Black Films Bob Sabiston, jehož jméno je možná známější v oblasti výpočetní techniky než v oblasti animovaného filmu. Jako host letošní sekce PAF Kult byl však vybrán pro způsob, jakým se u něj programátorská invence prolíná s jeho průkopnickým přístupem k animovanému filmu. Sabiston, absolvent Massachusetts Institute of Technology, založil v první polovině 90. let společnost Flat Black Films a v roce 1997 vytvořil program nazvaný Rotoshop. Ten se stal dominantním výrazovým prostředkem, který určuje vizuální identitu tvorby studia Flat Black Films a jeho animátorů. Kromě práce na dvou celovečerních filmech Richarda Linklatera – Waking Life (2001) a Temný obraz (2006) se animátoři studia Flat Black Films věnují vlastní tvorbě, na které zkoumají a rozšiřují výrazový potenciál práce s Rotoshopem. Ukázky z těchto filmů i práci v Rotoshopu představí návštěvníkům Přehlídky animovaného filmu osobně Bob Sabiston.

Po páté proběhne soutěžní sekce Jiné vize. Kurátorská soutěž Jiné vize se soustředí na mapování audiovizuální tvorby v českém kontextu. Každý rok přizvaný kurátor či kurátorka vybere desítku děl, která reprezentují českou audiovizuální tvorbu za posledních 18 měsíců. Kurátorem pro pátý ročník je historik animace a umělec Pavel Ryška. PAF v rámci pátého ročníku soutěže připravuje katalog významných událostí souvisejících s vývojem audiovizuálního umění v ČR po roce 2000, mapovaní českého kontextu kurátorství a dramaturgie pohyblivého obrazu. Již tradičně bude součástí sekce také výstava aktuálního ročníku v prostoru Galerie Podkroví. Rozpomínání na předchozí ročníky soutěže Jiné vize v Galerii U Mloka a v interiérech budovy Konviktu prezentují jednotlivá díla v náhodném pořadí za pomoci série zobrazovacích aparátů, které vytvořili vizuální umělci Tomáš Moravec a Matěj Al-Ali.

Nová audiovizuální díla, prezentace projektů, pracujících s principy animace, a nesnadno zařaditelné hraniční formy pohyblivých obrazů na pomezí užitého designu, grafických konceptů či webových databází jsou hlavními podněty pro sekci Aport animace. Letošní ročník je v tomto ohledu unikátní, protože v rámci edice PAFu vyjdou poprvé monografické katalogy (Linear Manual Martina Kohouta, Ztracená perspektiva Jana Šrámka aka VJ Koloucha). Festival PAF bude završen premiérou scénického provedení aktuálního projektu Tomáše Dvořáka aka Floexe Zorya, na němž úzce spolupracuje s vizuální umělkyní Veronikou Vlkovou. Představeny budou internetové projekty věnující se kulturním fenoménům a další díla, která PAF mapuje v zárodečném či nepřetržitém procesu vývoje.

Zpět

Sdílet článek