Štědrá laboratoř forem / Dánský dokumentární prostor

Nejen výraznými a kontroverzními fikčními filmy, ale i na poli dokumentu je v posledním desetiletí Dánsko v mezinárodním kontextu nepřehlédnutelné. Jsou v nich čitelné velmi osobní autorské cesty, odvaha k velkým kinematografickým gestům, trpělivá příprava a technická preciznost. I hraniční témata, která zobrazují v naprosto vážném duchu, mají ve zpracování jakousi lehkost. Kdybych to měla říct hruběji, tak Dánové jsou pro mě dokumentaristi, kteří dokážou vzít těžké téma, natočit ho ve velkolepých obrazech, tvářit se při tom vážně a zároveň nepůsobit trapně či pateticky. Na filmových festivalech je tradičně největším úskalím národní soutěž – ne že by ta dánská na festivalu CPH: DOX byla úplně jiná, než je to v ostatních evropských zemích, ale přeci jen ten poměr esteticky originálních, tematicky odvážných filmů zde bývá tradičně nadprůměrný. I když nechci vyvozovat zjednodušené příčinné vztahy mezi konkrétní podobou institucionálního a finančního zázemí a úrovní kinematografie, zkusila jsem tu dánskou cestu z více stran prozkoumat.