Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kodži Wakamacu a cesty nazpět / Sadomasochismus, politika nihilismu a hledání ráje

zoom / Michal Procházka / 25. 7. 2011

Letmým návratem k vlastní poetice mládí je poslední snímek legendárního tvůrce politických pink filmů, japonského režiséra Kodži Wakamacua, nazvaný Housenka (Kjatapiraa, 2010). Intimní drama tematizuje na příběhu návratu válečného veterána z válečných bojišť pokrytectví, nacionalismus a japonský militarismus a navazuje na skandální autorovy soft pornografické snímky z 60. a 70. let, které se pohybovaly na pomezí punku, avantgardy a brutálního revolučního ataku. Snímek, který zastupoval Japonsko v soutěži na loňském Berlinale, můžeme chápat jako režisérův marný pokus o oživení mrtvého žánru vyznávajícího politiku a sex, který ve své době šokoval a útočil na establishment silou ručního granátu. Namísto toho však v Berlíně film oslavovaly kulturní i politické elity. Hlavní protagonistka dokonce získala Stříbrného medvěda za nejlepší herecký výkon. Žijeme v době nostalgie, kdy se před nejistou budoucností utíkáme k minulosti. Příklon k nostalgii je celosvětovým fenoménem, který nemíjí ani skandálního tvůrce pokleslého žánru. Samouk i rebel Wakamacu byl „nepřítelem státu“, který dodnes nemůže vycestovat například do USA kvůli svým sympatiím k radikální levici a vztahům s příslušníky japonské revoluční frakce Sjednocená Rudá Armáda (United Red Army, 2007). Přesto je tvůrce z odstupu ceněn téměř jako klasik, jenž dovedl zcizit „lacinou“ soft pornografii povinné nahoty a pofidérního vizuálního potěšení ve prospěch sugestivního divadla krutosti plného extrémního násilí a společenských komentářů k situaci v poválečném Japonsku.

Tento článek není k dispozici online. Můžete si jej přečíst v tištěném čísle Cinepuru.

Cinepur #76

Článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011.

V tomto čísle mimo jiné najdete... Koberce, záclony & čisté prádlo (Martin Mazanec, horizont) • Akce je univerzální filmová měna / S Brianem Trenchard-Smithem o kaskadérech, producentech a kriticích (Jiří Flígl, Antonín Tesař, rozhovor) • Wallace & Gromit (Kamila Boháčková, mimo kino) • Lidice / České národní stavitelství (Michal Procházka, kritika) • Zvuk hluku / Svazující pravidla sonické revolty (Vít Schmarc, kritika) • Ondřej Švadlena / Dystopie těla i světa (Kamila Boháčková, český talent) • a další.

Obsah čísla / Koupit

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #130

#130

srpen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY zoom

Vzácné, křehké a hořké životy / Sbohem, synu

Golem v Paříži / Synonyma

Více naděje už nemáme / Léto a subtilnost vědomého primitivismu

Srdce bijící zeleně / Tvar vody

Síla boxovat, síla prohrávat / Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

Olivier Assayas vs. Cristian Mungiu / Francouzská hladkost vs. rumunská tíha

Vítěz Cannes 2016 / Já, Daniel Blake / Socialismus pro horních deset tisíc

Every Thing Will Be Fine / Něco je špatně


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Nanni Moretti: filmař, který se pokusil rekonstruovat levici

Bude budoucnost českého animovaného filmu růžová nebo černá?

Útok proti dobrému vkusu / Nonkonformní filmy Rubena Östlunda

Kůže, kterou nosím / Almodóvar si hraje sám se sebou

Lidice / České národní stavitelství


RUBRIKY

anketa (25) / český film (99) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (104) / fenomén (73) / festival (94) / flashback (4) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (1) / kauza (33) / kniha (123) / kritika (970) / mimo kino (162) / nekrolog (1) / novinka (782) / objev (2) / pojem (36) / portrét (16) / profil (110) / reflexe (25) / report (115) / rozhovor (167) / scénář (4) / soundtrack (51) / téma (939) / televize (110) / událost týdne (261) / videohra (68) / web (42) / zoom (163)