Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Paul / Anální sonda do popkulturních předsudků

Paul / Anální sonda do popkulturních předsudků

kritika / Antonín Tesař / 15. 6. 2011 / komentáře (3)

Dvojice komiků Simon Pegg a Nick Frost, známá z britských komedií Soumrak mrtvých a Jednotka příliš rychlého nasazení (obojí v režii Edgara Wrighta), se ve snímku Paul pouští do americké produkce pod vedením tamního režiséra Grega Mottoly (výtečný Superbad). Přechod do jiného prostředí přitom poznamenává nejen styl humoru, ale i téma jejich nového snímku, k němuž Pegg a Frost napsali také scénář. Zápletka o dvou britských nerdech, kteří si vyjedou do Spojených států a potkají tam mimozemšťana, napovídá, že ve snímku půjde především o střetávání různých (pop)kultur.

Předchozí snímky Pegga a Frosta dokázaly ze žánrových stereotypů bravurně vytěžit nové originální motivy. Soumrak mrtvých převedl moralismus Romerových zombie klasik na rovinu každodenní existence, z boje s nemrtvými udělal metaforu třicátnické krize a položil si otázku, jak se v dnešním světě nestat součástí otupělého davu lidožravých živých mrtvol. Jednotka příliš rychlého nasazení zase odhadla, že jádrem detektivního žánru není rozkrývání složitých zločinných scénářů, ale maloměšťácká touha potrestat ty, kteří se odlišují od uznávaných společenských norem. Paul pro změnu obrací naruby scénáře snímků o blízkých setkáních třetího druhu. Typické sci-fi filmy totiž ukazují setkání s mimozemšťany v podstatě jako náboženskou zkušenost – buď se jedná o stvoření z nebes (Den, kdy se země zastavila, Blízká setkání třetího druhu a ostatně i E. T. Mimozemšťan), nebo z pekel (Vetřelec a veškeré invazní a monster filmy s tvory z jiných planet). Tradice ufonské sci-fi, v jejímž jádru je idealizace nebo démonizace „cizích“ bytostí, je v Paulovi narušena tím, že mimozemský návštěvník je tu v podstatě celkem normální chlápek. Spása ani zatracení se nekonají, pravdu má Darwin, nikoli Ježíš.

Paul se chytá jiného, okrajovějšího momentu sci-fi o bytostech z cizích světů: toho, že z mimozemšťanů se stalo kulturní klišé. O tvorech z jiných planet sice ani nevíme, zda vůbec existují, zato jsme si o nich už vytvořili celou řadu předsudků. Titulní postava filmu, jinoplanetník Paul, vyhlíží jako typická figurka z nějaké „zaručeně pravdivé“ ufologické příručky a disponuje některými typicky ufonskými schopnostmi (oživování mrtvých). Zásadní ale je, že lidé, kteří ho potkají, už od něj předem očekávají celou řadu způsobů chování, v čele s nejpikantnějším ufologickým mýtem – zaváděním anální sondy, která je ve filmu předmětem hned několika podařených vtipů. Postřeh, že si kultura vytvořila množství stereotypů o stvořeních, která v té podobě, jak jsme si je vykonstruovali, nejspíš neexistují, dobře rezonuje se situací návštěvy britských nerdů (potažmo britských komiků) v Americe. Kromě ufona tu totiž ostrovní hrdinové potkávají agresivní rednecky, křesťany i profesionálně odlidštěné agenty tajných služeb, kteří se všichni alespoň zpočátku chovají přesně tak, jak to od nich naše předsudky očekávají. Když v jedné scéně postava v restauraci upadne na stůl, kolem něhož sedí skupina mužů v námořnických uniformách, a prohlásí „Ale ne, námořníci...“, je jasné, že v další vteřině dojde k hospodské rvačce. Do stejné oblasti hry s předsudky spadá i poznámka jednoho z hrdinů, že pít v Americe čaj není cool, nebo neustálé podezření různých postav, že dva přátelé z Anglie jsou ve skutečnosti párek gayů.

K témuž obrazu ufona, který děsí Američany vztyčeným prstem a slovy „Je čas na sondu“, patří i spojení příběhu s komunitou scifistických fanoušků. I když hrdinové Soumraku mrtvých také často a rádi hráli videohry, v Paulovi je to poprvé, co Pegga a Frosta vidíme v čistě nerdovských rolích. Typově spadají obě hlavní postavy do amerických postpubertálních komedií Kevina Smithe či Judda Apatowa, k nimž se Paul přibližuje jednak režijní záštitou Mottoly a jednak angažováním Setha Rogena coby hlasu titulní figury. Ve svých nejslabších chvilkách snímek dokonce sklouzává až do polohy huličských komedií, kde si hrdinové i v těch nejvypjatějších chvílích najdou čas na to, aby v klidu poseděli a ubalili špeka (přičemž se očekává, že diváci těchto filmů to samé udělali ještě před začátkem projekce).

Oproti Edgaru Wrightovi, který ve své novince Scott Pilgrim proti zbytku světa vytvořil něco jako nerdí mokrý sen, ukazuje Paul komunitu sci-fi fanoušků (celý snímek začíná na Comic Conu v San Diegu) jako obyvatele světa, který se stal popkulturou se všemi jejími stereotypy. Nejdokonaleji je to vidět na dvojici speciálních agentů pomáhajících s pronásledováním Paula: jejich postavy se celou dobu chovají jako dětinové, kteří si na agenty pouze hrají, a tím také velmi připomínají hrdiny apatowovských a smithovských komedií. Podobně ale vyznívá i samotný Paul – jako člověk, který si hraje na to, že je mimozemšťan. Ve světě filmu to byl navíc právě mimozemšťan Paul, kdo vymyslel a různým filmařům a spisovatelům našeptal spoustu dnešních ufologických klišé. Nelze se pak divit, že když se má Paul ve finále setkat s přilétávající kosmickou lodí, odehrává se celý děj ve scenérii kopírující závěr Blízkých setkání třetího druhu.

Paul je tudíž něčím víc než jen parodií nebo bezuzdnou hrou s popkulturními odkazy. Dva britští fanouškové tu objevují Ameriku jako zemi, ze které se stal jeden gigantický Comic Con.

Paul (USA, 2011, IMDb)
Režie: Greg Mottola, scénář: Nick Frost a Simon Pegg, kamera: Lawrence Sher, hudba: David Arnold, hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Jason Bateman ad., 104 minut, distribuce: Bontonfilm. (premiéra v ČR 9. 6. 2011).

Paul (USA, 2011, IMDb)
Režie: Greg Mottola, scénář: Nick Frost a Simon Pegg, kamera: Lawrence Sher, hudba: David Arnold, hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Jason Bateman ad., 104 minut, distribuce: Bontonfilm. (premiéra v ČR 9. 6. 2011).

Přečteno 7415x

Článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.3 /7

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Paul

****  ČTENÁŘI (2.8)


komentáře

    přepište kód:

Jiří Š.  (12.8.2011 19:52)

Ještě více ten motiv biologického souboje vyniká v Predátorovi. Vyšší, silnější, odolnější, technicky vyspělejší, navíc s jasným cílem - žádné startrekovské zkoumání nových forem života, prostě vzrušení z lovu.

Antonín Tesař  (21.6.2011 11:51)

Díky za pozoruhodnou poznámku. Ano, je určitě pravda, že málokterá sci-fi spojuje příchod mimozemšťanů explicitně s křesťanstvím a je pravda, že naopak explicitně nějak obvykle souvisí s evolucí. Vetřelec jako "dokonalý" živý stroj na přežití, různé modely toho, zda je lidstvo "dostatečně vyspělé", aby se stalo součástí různých "vesmírných společenství". Evoluční a křesťanský rámec se tu ale často nějak skloubí dohromady - vetřelec je démonický, protože je "dokonalý", "ryzí", je nějakým ztělesněným ideálem, stejně tak "hodní" mimozemšťané přicházejí lidstvo pozvednout na vyšší, andělskou úroveň bytí. Věta, kterou citujete, je narážka na jeden motiv přímo z filmu, kde vystupuje křesťanská fanatička, která "prozře" a objeví sex, drogy a fandom. Paul ale určitě nehájí evoluční teorii ve smyslu biologického souboje druhů, ale pouze evoluci jako vývoj druhů nekontrolovaný žádnou vyšší mocností. O Darwina ve filmu vlastně moc nejde - spíš jde o to, že postava Paula je totální protiklad obecné představy o mimozemšťanech jako "cizích" bytostech. S realitou, ať už ji chápeme jakkoli, to nemá vůbec nic společného, jde pouze o opozici vůči obecným představám o mimozemšťanech (tedy o něčem, o čem má smysl nanejvýš spekulovat - podobně jako o těch démonech a andělech), jak se uhnízdily v popkulturní tradici.

gustav adolf  (17.6.2011 01:24)

"Spása ani zatracení se nekonají, pravdu má Darwin, nikoli Ježíš." Přesně tohle ale platí přece pro Vetřelce. Jak ve filmu zazní, Vetřelec je dokonalej organismus uzpůsobenej přežití, nezatíženej svědomím a falešnou morálkou. Jestli z toho filmu něco čiší, tak poznání, že setkání z mimozem. civilizací není ani transcendentní zkušenost, ani odplata za naše hříchy, ale biologickej souboj druhů. Jenom pro lidi se vinou kulturních nánosů stal tvrdej "přirozenej výběr" neslučitelnej (alien) s představou o kulturním člověku a proto máme tendenci přírodě přisuzovat náboženský motivace.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #144

#144

prosinec 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Utama / Mezi domovem a sopkou

Království: Exodus / Von Trierův vánoční žertík z nemocnice

Zábavný – punkový, ale málo / Seriál Pistol a jeho hudba

Skandály ve službách Jejího Veličenstva / Koruna

Kvík / Až si zase příště dáte klobásku

Stane se to znova a znova / Dexter: Nová krev

BANGER. / Film, který by rád všechny pochcal

Trojúhelník smutku / Škodolibá plavba společenskými hierarchiemi


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Strýček Júsuke na zadním sedadle / Drive My Car

Pro a proti - Francouzská depeše / Wes Anderson a kapustňáci

Hlediště jsou ti druzí / Annette

Korejští filmaři dobývají vesmír / Čističi vesmíru

Losing Control / Control


RUBRIKY

anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)

Cinepur #76 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011

Z obsahu tištěného čísla:

Cinepur Choice (Jan Kolář, cinepur choice)

Akce je univerzální filmová měna / S Brianem Trenchard-Smithem o kaskadérech, producentech a kriticích (Jiří Flígl, Antonín Tesař, rozhovor)

„No víte, pro děti“ / Zlín Film Festival 2011 (Tomáš Stejskal, report)

Nepracujeme pro svoje ega / Rozhovor s Fabienne Hanclot, ředitelkou ACID (Jakub Felcman, rozhovor)

Essential Killing / Zabíjení aneb Život v lesích (Matěj Metelec, cinepur choice)

Editorial č.76 (Lucie Česálková, editorial)

+ více...