Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

The Box / Krabice rozpaků

The Box / Krabice rozpaků

kritika / Antonín Tesař / 16. 3. 2010 / komentáře (4)

Nový film Richarda Kellyho je možné chápat jako žánrový snímek stejně dobře jako autorské dílo. Při každém z těchto náhledů vyvstanou trochu jiné kvality i nedostatky, ale obě pojetí odhalují nedůslednost a rozpačitost díla jako celku.

Kellyho tvorbu lze přiřadit k proudu současných snímků propojujících popkulturu a nonsens, přičemž by patřila k jeho nejzlověstnějším zástupcům. Zatímco filmy autorů jako jsou Michel Gondry nebo Jean-Pierre Jeunet ukazují svět coby hravý nesmysl, Kellyho díla jej pojímají jako nesmysl nevyzpytatelný a potenciálně nebezpečný. Jeho snímky se odehrávají v nepřehledných a nesoudržných univerzech, které s napjatým vzrušením očekávají vlastní zborcení a zánik. Každý ze tří dosavadních režisérových filmů zasazuje tento příběh hroutícího se chaosu, v němž hrdinové žijí, do jiného žánrového i stylového rámce. Geniální Donnie Darko má podobu amerických filmů o dospívání, Apokalypsa působivě evokuje současné komiksy a The Box je stylizován jako sci-fi ze sedmdesátých let.

U posledního zmiňovaného titulu ovšem nelze přehlédnout, jak se motivy a nálady Kellyho filmů opakují, aniž by se nějak prohlubovaly či ukazovaly v jiném světle. Pokusy říkat totéž pokaždé jinak začínají být únavné, zvlášť když některé vracející se motivy nezapadají do celku díla, nýbrž z něj bezúčelně trčí ven. Podobně vyznívá většina přesahů do mystiky; např. scéna, kdy má hrdina vstoupit do jedné ze tří bran spásy či zatracení nebo když děj naznačuje znalosti vetřelců o posmrtném životě. Až příliš povědomý je motiv magické tekutiny, která působí jako médium nadpřirozených dějů. Nadbytečné a lacině intelektuálské jsou i přesahy do filosofie, zejména odkazy k Sartrovu pojetí pekla či nevyužitá otázka „co to vlastně znamená někoho znát?“.

Na první pohled elegantní se zdá být způsob, jakým se tu vrací téma propojení mystiky s tvrdými vědami, o nějž usilovaly už předchozí Kellyho díla. Sňatku fyziky a nadpřirozena zde dává požehnání slavný výrok Arthura C. Clarka o tom, že věda je od určitého stupně nerozeznatelná od magie. Civilně pojatý motiv kosmického výzkumu stojícího proti mysteriózním praktikám mimozemšťanů skýtá vynikající pole, na němž je možné smísit výbušný roztok vědeckých a mystických „pravd“, který v předchozích Kellyho filmech explodoval do abstraktního šílenství, skrze nějž byla demonstrována neuchopitelnost světa jako takového. I zde ale The Box zůstává spíše u příslibů a náznaků, jež vyznívají do ztracena.

Pro znalce Kellyho tvorby je The Box matoucí tím, že oproti předchozím sofistikovaným žánrovým hříčkám z velké části zůstává v rovině čistě žánrového filmu, který vůbec není zapotřebí pojímat autorským způsobem. Snímek sice odkazuje na osobité znaky předchozích Kellyho filmů a tím vytváří dojem kontinuity autorského díla, zároveň ale naplňuje četná žánrová schémata, aniž by se z nich snažil cokoli osobitého vytěžit.

Začátek příběhu o krabici s tlačítkem, po jehož stisknutí někdo neznámý zemře a držitel krabičky získá milion dolarů, připomíná poetiku slavného seriálu Zóna soumraku (původní povídka byla dokonce v osmdesátých letech adaptována jako jedna epizoda této série). Postupně pak na sebe bere podobu invazního sci-fi filmu, nejsilněji připomínajícího Kaufmanovu verzi Invaze lupičů těl. Až do konce přitom zůstává tajuplný a paranoidní: napínavé scény jsou natočené s citem pro gradaci a využitá žánrová klišé nikdy nesklouzávají k fádnímu reprízování již viděného. Působivě je tu navíc ztvárněna etická pochybnost mimozemského plánu podrobovat lidstvo různým bizarním testům morální vyspělosti.

Ani jako žánrový film ale není Kellyho snímek plně uspokojivý. Na vině je opět hromadění nevyužitých a samoúčelných motivů, které sice působí efektně, ale jen jako budovatelé diváckých očekávání, jež v dalším ději nejsou naplněna. Jako čirá (byť sympaticky výstřední) manýra působí přítomnost tělesných vad u dvou postav filmu, mnoho působivě naznačených momentů úplně zmizí z děje (figura dospívajícího studenta, který provokuje hrdinku kvůli jejímu kulhání), vnitřní logika příběhu místy pokulhává (jak to, že k zastřelení manželky dojde pokaždé přesně v okamžiku stisknutí tlačítka?) a řada podivných okolností se vysvětluje cizostí mimozemšťanů a nepochopitelností jejich plánů.

Kellyho snímek je tedy především fatálně nevyrovnaný. Osobitá místa si podávají ruce s neplodným opakováním známých motivů, originální žánrové variace se střetávají s nedořešenými motivy. Jít na The Box je trochu jako zmáčknout tlačítko na tajuplné krabici: lze očekávat zisk, ale bude nutné se smířit s velmi nepříjemnými okolnostmi.

The Box (USA 2009)
Režie: Richard Kelly, scénář: Richard Kelly, Richard Matheson, kamera: Steven Poster, střih: Sam Bauer, hrají: Cameron Diaz, James Marsden, Frank Langella ad.
115 minut, distribuce: Palace Pictures, premiéra v ČR: 4. února 2010

Přečteno 5025x

Článek vyšel v časopise Cinepur #68, březen 2010.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
1.6 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Antonín Tesař  (15.4.2010 22:29)

Já přeci ale nepožaduju žánrovou čistotu - to v tom textu nikde není. Dokonce mi ani nevadí pomezí autor/žánr - ani to není v textu na obecné rovině řečeno. Píšu, že oproti předchozím Kellyho filmům, které byly sofistikovanými žánrovými hříčkami (tudíž stály na pomezí autor/žánr), je The Box do mnohem větší míry čistě žánrový film (tedy právě nestojí na pomezí autor/žánr). Je jím do větší míry proto, že "naplňuje četná žánrová schémata, aniž by se z nich snažil cokoli osobitého vytěžit." Souhlasil bych, že jistá eklektičnost může nabízet větší rozmanitost a zábavnost, ale ne nutně - jak podle mě ukazuje právě The Box, který vrší jeden nedotažený nápad za druhým (navíc velká část z nich je obšlehnutá ze starších invazních filmů nebo ze starších Kellyho děl) a celkem nikam to jako celek nesměřuje. Co se týče výtek ohledně logiky, opět mám pocit, že v textu vlastně nejsou takto formulovány. Celý vtip je opravdu založen na tom, že v okamžiku tlačítka má někdo zemřít. Co je ale podivné, je, že (a teď přijde spoiler ) předchozí držitel krabičky vždycky zastřelí svoji manželku přesně v okamžiku, kdy nový držitel krabičky stiskne tlačítko, aniž by mezi oběma událostmi byla nejmenší souvislost - nenapadám původní nápad s krabičkou, ale až to, jak je využit v závěru filmu. V případě chlípného studenta nepíšu, že se musí nutně znovu objevit, ale že ta figura je tam jen tak naznačená a pak zmizí - nejde o chybu ve vnitřní logice, ale jen o to, že ta postava je dost lákavě uvedená scénou, kdy zesměšní učitelku, ale tím to hasne. Že se Vám film líbil Vám samozřejmě neberu - nemám pocit, že ve svém textu prezentuju jediný správný názor na ten film, pouze předkládám negativa, která se mi u tohohle filmu při nejlepší vůli nedaří přehlížet. Kellyho starší filmy mám taky rád a nepřijdou mi sektářské. The Box mi ale moc nepřipadá jako vstřícný krok vůči divákům, naopak bych řekl, že je ještě víc matoucí než předchozí filmy.

Silurus  (14.4.2010 22:22)

Také se připojím spíše k pozitivnímu hodnocení. Po komerčním propadáku jinak vynikajících Southland Tales, považuji The Box sice za určitý kompromis, natočit něco, cu bude přeci jenom vstřícnější publiku i produkci, ale pokud by měli kompromisy vypadat takto, byla by to výhra. Nejsem žádný Kellyho bezmezný fanoušek, často mnozí recenzeti zdůrazňuji, že jeho tvorba je nějaká sektářská záležitost (možná je, ale to se týká řady tvůrců) a skrze toto tvrzení podsouvají už jistý negativní odsudek. Kelly je však velmi talentovaný a především dosud velmi mladý režisér a všechny jeho tři filmy zatím považuji za víceméně zdařilé pokusy ohledat si terén. Ono požadovat po filmu žánrovou čistotu je podle mého názoru také projevem určitého sektářství, jistá eklektičnost naopak nabízí mnohem větší rozmanitost a zábavnost. Nechápu výtky pana Tesaře ohledně logiky, na tom, že v okamžiku stisku tlačítka dojde v témže okamžiku k další vraždě je přeci založen celý vtip, naprosto nelogická kauzalita, kterou box symbolizuje. Stejně tak i další absence postavy chlípného studenta - proč by se nutně musela tato postava znovu objevit? Stejně tak bych se mohl ptát, kde se uprostřed silnice objevil obluzený Santa Claus. A havarovat kvůli Santovi považuji za tu nejkrásnější ptákovinu, která se ve filmu v posledních letech objevila.

ondra  (18.3.2010 19:10)

to Mbuna: souhlas. ta rozkolisanost na pomezi autor/zanr i koketerie s intelektualskymi presahy, pro me to bylo zdrojem podobne rozkose, jakym byvaji nektere filmy A. Ferrary.

Mbuna  (18.3.2010 17:14)

Nechápu, proč by to mělo být špatné jen proto, že je The Box žánrový hybrid. Naopak, surfing po žánrovém povrchu mě docela bavil. Považuju to za solidně natočený retro-thriller-scifi-detektivku, co je sice nevyrovnaný, ale abych se přiznal, vůbec mi to nevadí.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #113

#113

říjen 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Tak trochu roadmovie / Skokan

Ztraceni v Evropě / Král Belgičanů

Hádej, kdo se bude bát na večeři / Uteč

Život na narušených základech / Klient

Poetizace krutosti / Sibiřský deník

Vlamovat se do jakýchkoli dveří / Poslední rodina

Útočiště pro outsidery / Strážci Galaxie Vol. 2

Frankensteinovo monstrum / Vetřelec: Covenant


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Filmy, které musíte vidět v kině / MFF Karlovy Vary 2017

Patnáct tipů z programu Karlových Varů

Scorseseho zabřednutí do křesťanské bažiny / Mlčení

Wes Anderson / Melancholik v hračkářství

Červená želva / Sen o globálním jazyku


RUBRIKY

anketa (22) / český film (68) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (119) / editorial (87) / fenomén (67) / festival (54) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (109) / komiks (10) / kritika (703) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (596) / objev (3) / pojem (36) / portrét (4) / profil (95) / reflexe (24) / report (94) / rozhovor (150) / scénář (4) / soundtrack (34) / téma (831) / televize (83) / tisková zpráva (1) / událost týdne (188) / video (2) / videoart (16) / videohra (51) / web (39) / zoom (148)

Cinepur #68 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #68, březen 2010

Z obsahu tištěného čísla:

Hadewijch / Dumont geopolitický (Zdeněk Holý, kritika)

Tady už nejste v Kansasu / Figurace kyberprostoru a virtuální reality ve filmu Avatar (Tomáš Mlčoch, zoom)

Arsy-Versy (Kamila Boháčková, dvd)

Rok změny / Česká filmová distribuce 2009 (Aleš Danielis, glosa)

Texaský masakr motorovou pilou (Jiří Flígl, blu-ray)

Výsměch mutantů / Studio Troma a exploatace pro fanoušky (Antonín Tesař, téma)

+ více...