Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Digitalizace českých kin / Snad ještě není pozdě

glosa / Přemysl Martinek komentáře (9)

Digitalizace českých kin / Snad ještě není pozdě

Zdálo by se, že je to vlastně marginální problém, o který bychom se ani nemuseli zajímat. Hollywoodská studia se konečně domluvila a vybrala jeden digitální formát, který v blízké budoucnosti nahradí stále dražší 35mm kopie a který se později přetransformuje na 3D digitální projekci. Prostě půjdete do kina a místo popraskané a občas nekvalitně znějící projekce dostanete tzv. 4K projekci, jejíž kvalita přesvědčivě překračuje možnosti celuloidového pásu. Na rozdíl od většiny západoevropských zemí jsou česká kina zatím vybavena jen o řád horší digitální projekcí 2K čili klasickými dataprojektory, přes které se na plátno dostávají především DVD. To ovšem přestane již brzy stačit.

Proces digitalizace kin s sebou nese hned několik pozitiv. Pro velké společnosti a Hollywoodská studia to znamená samozřejmě velké úspory a větší flexibilitu v nasazování filmů. Evropa si od digitalizace směrem k evropskému filmu slibuje to samé. Menší distributoři snížení investic do filmových kopií, které se dnes musejí draze nakupovat a dovážet přes specializované společnosti, jen uvítají. Technologicky je vše vyřešeno, systém bude stejný pro všechny distributory a kina si jen koupí ten správný přístroj, jehož pořizovací cena se však pohybuje kolem 150 tisíc dolarů. To si jednosálová kina, financovaná z grantů, z městských rozpočtů a zaměřená na evropské filmy, nemohou dovolit ani třeba ve Velké Británii. Před několika týdny Prahu navštívil zástupce státní organizace British Film Council, aby osvětlil, že právě tato organizace, které byl určen poměrně vysoký výnos z jedné ze státních loterií, se rozhodla digitalizace finančně podpořit. Rozhodla se, na základě odborné studie, vybavit vybraná kina zdarma 4K projekcí pod podmínkou, že jejich provozovatelé dodrží určitý poměr mezi nasazením evropské, domácí a hollywoodské produkce. Pokud bude kino podmínky plnit, pak si po několika letech projekci za minimální cenu může odkoupit. To bylo před několika lety a systém v Británii začíná zkušebně fungovat, což s povděkem kvitují kinaři, nezávislí distributoři, hollywoodská studia i stát. Zatím se odhaduje, že do pěti let budou studia produkovat pouze 4K nosiče a celuloid se stane historií. To ovšem neplatí jen pro Velkou Británii, ale pro celý svět. Samozřejmě že třeba u nás to půjde o něco pozvolněji, ale proces je to nezvratitelný.

Co bude tento přechod znamenat pro kina, která díky tomu nebudou mít možnost hrát hollywoodské filmy? Drtivou většinu příjmů českých kin tvoří české filmy a pak velké studiové produkce. Pokud by tedy kinař neměl přístup k hollywoodským filmům, musel by se spolehnout na českou produkci doplňovanou o nezávislejší produkce, které se však celuloidu zbaví zřejmě jen o něco málo později. Možná že digitalizace kin proběhne bez problémů třeba v Praze, ale v žádném případě to neustojí kina v menších městech, včetně těch krajských. Problém tedy je, jestli se náš stát rozhodne, že sice pozdě, ale i tak se pokusí digitalizaci kin iniciovat. Jenže to je vcelku nákladná akce, na kterou se jen těžko budou u politiků hledat prostředky. Zvlášť když se u nás pochybuje o smyslu státních i městských grantových systémů v jakékoli kulturní oblasti. Kina jsou navíc vnímána čistě jako komerční, podnikatelská sféra a to bude jistě opět strážcům liberálních pořádků zavánět socialismem, stejně jako britský systém kvót na hraní domácí a evropské produkce, který tamní digitalizaci provází. V každém případě na stejném semináři vystoupila i zástupkyně Ministerstva kultury ČR, která potvrdila, že je to vážný problém a že v současné době pracují na databázi českých kin. Příznačné pro české podmínky je, že se ani neví, kdy tato databáze bude hotova... Státní Fond ČR na podporu a rozvoj české kinematografie by se na financování digitalizace mohl podílet, ale v současnosti nemá manažerské, administrativní ani jiné zázemí, aby se do takto složitého projektu mohl pustit. Pokud by se nakonec do oněch pěti let podařilo všechny tyto problémy vyřešit, nastává čas rozhodnutí, která kina v systému podpory budou a kdo bude pro stát projekce připravovat a instalovat. A tady se už můžeme oprávněně bát dalších neprůhledných výběrových řízení nebo rádoby nestranných losování. Z dnešního pohledu to prostě vypadá, že jsme opět zaspali dobu a že až se probudíme, ztratí Česká republika další desítky jednosálových kin a o tom, co český divák uvidí, budou rozhodovat vlastníci multiplexů, které jsou řízeny z Izraele, Anglie nebo Irska a kterým asi o rozkvět filmové kultury v Čechách a na Moravě příliš nepůjde. Snad je to jen chmurná představa a vše dopadne dobře, ale zatím to tak rozhodně nevypadá.

Přečteno 11040x

Článek vyšel v časopise Cinepur #58, červen 2008.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.3 /10

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Petr Vítek  (19.8.2008 15:38)

Unie digitálních kin (http://www.digitalcinema.cz/) nic nepodporuje. Je to sdružení kin vybavených technologií od firmy Extreme Cinemas (www.extremecinemas.cz), která dodává technologie pro digitální kina. Žádnou další činnost v tuto chvíli nevyvíjí, kromě toho že existuje. Firma Extreme Cinemas dodává mimo jiné technologie DCI standardů a spolupracuje s finanční institucí, která zajišťuje převážně leasingy technologií.

Zvládnutelné pro města a obce je krásně napsáno. Obec prostě zaplatí a tím to zvládla. :-) V tuto chvíli, kdy neexistuje jediná digitální kopie, a nikdo neví kolik a v jakém horizontu se začnou dodávat, je jakákoliv ekonomická návratnost investice zatím docela velké science-fiction...

Co se soukromých subjektů týká, zatím neznám jediný, který by si technologii v DCI standardu pořídil, takže tvrzení, že financování je zvládnutelné pro většinu provozovatelů je trošku na vodě.

Také je zde velký rozdíl v tom, zda kino bude schopné investici splatit, nebo zda technologie na sebe samu vydělá.

Ale to samozřejmně neznamená, že digitalizace není potřeba :-).

S pozdravem

Petr Vítek

Ynaj  (13.8.2008 15:36)

pravdivý pohled na věc, nicméně v ČR existuje Unie digitálních kin, která se již rozhodla podpořit digitalizaci menších kin a ve spolupráci s dodavatelem a bankovním domem nabízí nejen finanční podporu jako formou dotace ceny kina, ale i financování, které je zvládnutelné pro většinu provozovatelů (tím myslím především města a obce)

Petr Vítek  (25.7.2008 13:13)

Dobrý den, připravuji článek, který by více osvětlil technickou stránku věci. Tím, že vývoj jde v tuto chvíli dopředu opravdu mílovými kroky, a většina informací je pouze na specializovaných webech, je globální povědomí o tom, co to opravdu digitalizace kin je velmi malé.

I z tohoto důvodu je již vy výstavbě webový portál, který bude digitalizaci českého kinematografického trhu výrazně pomáhat. Na portálu budou participovat všichni výrazní hráči digitalizace (distributoři, dodavatelé toechnologii, postprodukce, profesní skupiny). V tuto chvíli je zde takovýto informační kanál opravdu potřeba.

Co se týká diskuse o digitalizaci, nebo zaspání určitých subjektů je to opravdu spíš otázkou informovanosti směrem k veřejnosti.

Já osobně jsem byl na velkém semináři o digitalizaci již v roce 2005 v belgickém Kuurne. Bohužel v té době nebyl žádný zásadní důvod k nějaké zvýšené aktivitě, neboť cena technologií, versus výhody co přinášely, nebyly tak velké aby mělo cenu to v CŘ řešit.

Až příchod 3D digitální projekce a první 3D filmy rozhýbaly tento trh do neuvěřitelných obrátek, snížily se ceny technologií a prakticky celá Evropa začala masivně digitalizovat. A tak vyvstala nutnost řešit digitalizaci i v ČR. Důkazem, že se opravdu něco děje je i uvedený seminář ve Světozoru, předváděčka 3D ve Village na Černém mostě, několik dalších menších setkání. Příští seminář by měl být na LFŠ.

V každém případě je digitalizace právě teď velmi aktuální, a je třeba dobře nastavit její pravidla aby proběhla bez problémů, a k co možná největší spokojenosti diváků, provozovatelů kin a distributorů.

A co je také velmi důležité, je informovat o ní korektně a věcně správně :-).

S pozdravem

Petr Vítek

Přemysl Martinek  (24.7.2008 15:59)

Zdravím a děkuji Petrovi Vítkovi za korekce nepřesností v textu. Vycházel jsem v podstatě ze tří materiálů. Tím prvním byl interní dokument o digitlizaci vytvořený londýnskou centrálou 20th Century Fox pro lednovou konferenci licensorů studia v Sofii. Druhým pak referát Alexe Stolze (UK Film Council - Digital Screen Network) v pražském Světozoru a třetím příspěvek Olgy Raitoralové (spolupracovnice MK ČR pro digitalizaci) tamtéž. Poněvadž se pohybuji ve sféře filmové distribuce a nejsem fundovaný technik, snažil jsem se svůj text pojmout spíše jako určitý odrazový můstek k otevření tohoto tématu, jehož absence v médiích i v rámci komunikace uvnitř českého filmového světa mě skutečně zarazila. Snažil jsem se tedy technickým detailům co nejvíce vyhýbat a zůstat vlastně jen u obecnějších aspektů tohoto fenoménu. Musím říct, že ty technické nepřesnosti mě opravdu mrzí, protože bych byl nerad, kdyby se díky nim stal zbytek článku jaksi nevěrohodným. Hollywoodská studia na standardech digitální projekce spolupracují, takže z prvního materiálu jasně vyplýnulo, že problém digitálních kopií má univerzální řešení, že se skutečně půjde dle plánu nejdříve na 4K a pak k 3D projekcím. To se podle mě odráží i v tom, jak se studia zaměřují na lákání diváků na netradiční formální postupy spíše než na kvalitní příběh, ale to je už na jinou diskusi. Nezdá se mi, že bych v textu tvrdil, že poměr evropské a hollywoodské produkce byl jediným kritériem pro výběr kin zařazených do britského projektu, ale zase z pohledu distributora kritériem velmi důležitým. Alex Stolz ho také během svého příspěvku několikrát zdůraznil. Cenu za digitální projektor jsem čerpal z onoho prvního materiálu, který samozřejmě měl trochu jiný smysl než odborná studie. O zaspání MKČR se v textu také nikde nezmiňuji. Spíš se mi zdá, že z textu vyplývá, že jsme zaspali všichni. Dnes jsem si četl text o podobě polského projektu digitalizace a zase mi z toho jasně vyplynulo, že tato debata měla u nás začít již dávno. Samozřejmě se nemůžeme srovnávat s takto velkými trhy, ale právě proto si musíme uvědomit, že podmínky české digitalizace budou o mnoho náročnější.

Petr Vítek  (23.7.2008 13:57)

Dobrý den, mluvím o trošku jiné zkratce DCI. Na odkazech níže naleznete vysvětlení.

Co se týká DCI buď zde: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2322

Nebo pak zde:

http://www.dcimovies.com/

A nakonec zde:

http://www.dcimovies.com/

Zde také zjistíte, jaké částky v tuto chvíli vydělávají 3D filmy, a proč je to v tuto chvíli jeden z rozhodujících faktorů, proč velké kino-řetězce pořizují digitální projektory. To jak to nakonec dopadne je ve hvězdách, ale signály, včetně ohlášených premiér 3D filmů zatím dávají 3D projekcím 5 let exkluzivity proti home entertainmentu, tudíž bych si klidně dovolil uzavřít sázku, že to jako v herním průmyslu nedopadne.

PS: na LFŠ bude projkce ve 3D, tak se přijeďte podívat, jako zábava je to docela hezké, a děti to bude moc bavit. :-)

S pozdravem

Petr Vítek

Ondrej Capek  (17.7.2008 14:29)

2 Petr Vitek: Diky za reakci. Co se tyce projekci chodim bud do multikin, kvuli kvalite a to na filmy hollywoodskeo typu, do Aera (kvuli kamosum a pivu) a pripadne po polosoukromych akcich, kde ruzny lidi polosoukrome pousteji filmy z DVD na platno. Samozrejme, jde o slusne a kulturni akce ;) Je otazkou, do jaky miry jsou lidi ochotni akceptovat horsi kvalitu z DVD (na LFS s tim az takove problemy nebyly).

Presne nerozumim Vasemu pouziti terminu DCI standard - pokud se jedna o Digital Cinema System Specification, tak tato specifikace rika, ze jde o souborovy system (file system), nezavisly na nosici a tedy siritelny i v ramci internetovych a p2p protokolu. Distributor tak spis nezapůjčí dekodovaci klic, protoze kopii budou bezne soubory.

Nevim, jestli a jak to bude osetreno, aby nedoslo k prokopnuti cele ochrany: Protection of intellectual property is a critical aspect of the design of the system. This security system should be designed using a single common encryption format along with keys to decrypt the content. The method should provide a means to keep the content encrypted from the time it is encoded in post-production until it is projected on a theater screen. Only trusted entities, deployed in secure environments or implementing physical protection, will be given access to the decrypted content. Content will be decrypted contingent upon usage rules agreed on by content owners, Distributors and Exhibitors. The system should also be renewable in case of a breach of security in any part of the system, and include forensic Marking of the content for providing traceable forensic evidence in the case of a theft of the content.

...ale nevim, jesli se jim to povede (jde to vubec?), v hudebnim prumyslu se to prilis nepodarilo a proprietalni, kontrolovatelne formaty byly uspesne jen castecne (ceske i-legalne prehravatelne pouze na MS Windows Playeru, podobne to dopadlo s DVD a regiony). Je otazka, zda-li velci hraci budou schopni "providing traceable forensic evidence" toho "renewable" systemu. Technicky ale je mozne, aby se DCI standart konvertoval treba s HW key na neco s PAL vstupem.

Takze je to spis zalezitost distribucni politiky (modelu prodeje prav k uvedeni), ne ciste technologie.

3D projekce IMHO dopadne jako 3D bryle v hernim prumyslu, ty se taky moc nechytaji.

Petr Vítek  (17.7.2008 11:59)

Pro pana Čapka:

Pokud budou chtít malé sály hrát distibuční filmy DCI standardu, tak to prostě nejde jinak, než že budou mít DCI standardizovanou technologii. Tedy v tuto chvíli 2K projektory firem NEC, Christie, Barco a 4K SONY. A k tomu patřičný mediaplayer a storagebox. Vše v DCI standardu. Pokud toto mít nebudou, tak jim distributor nezapůjčí kopii.

Samozřejmě, že techncky to možné je, a třeba různé lokální věci nebudou vyžadovat DCI standard a pak je možné je hrát z čehokoliv.

Promitani ve "slusne" kvalite se nikdy v hospodskem sale nepodari. Mozna ale mame kazdy jinou predstavu o slusne projekci. :-)

Poslednimu odstavci o malych kinech moc nerozumim, mohl byste ho prosím trošku upřesnit? Technologie v řádech statisíců, přece nikdy nemůže být na straně malých kin? Bude vždy na straně těch co mají silné finanční zázemí a to jsou v ČR velké řetězce.

S pozdravem

Petr Vítek

Petr Vítek  (17.7.2008 11:49)

Dobrý den, rád bych s vámi trošku polemizoval. Standard DCI vyžaduje projektor 2K. Projektory v současných kinech rozhodně 2K nesplňují. Kina mají maximálně 1,3K. Jinak hrají na klasických videoprojektorech s PAL vstupem a vástupem.

Většina filmové digitální produkce se zatím řeší ve 2K. Zatím pouze SONY disponuje komerčním řešením pro 4K projekce. Mastering se opravdu přesunuje do 4K.

Otázka, zda digitální 3D projekce nebude jen modní výstřelek a otázka čistě zábavního průmyslu, ještě nebyla zodpovězena. Tím že se zatím natáčejí pouze pohádky, a sci-fi, je minimálně určitý směr dán...

Mensi distributoři žádnou výhodu s příchodem digitalizace zatím mít nebudou, neboť budou muset vyrábět oba druhy kopiií 35 i digi, tím pádem se jim provoz zdraží. Velká studia, co vyrábějí kopie v řádech stovek a tisíců na tom budou lépe o hodně rychleji.

V toto chvíli se cena systému bez zvukového řetězce /který většina kin má) pohybuje okolo 100.000USD. Mluvím o DCI standardu.

BFI nevybavil v GB jediné kino projekcí 4K, všechna kina jsou vybavena projekcemi 2K a projektory firmy Christie.

Podmínky za kterých se vybírala kina do tohoto britského projektu byly jiné, než poměr uváděných filmů. Toto byla pouze jedna z několika podmínek.

O tom za jakou cenu budou kina odkupovat "pronajaté" technologie není zatím jasno. Rozhodně to nemusí být cena minimální, a pro jednosálová kina to může být ještě relativně velký problém.

Projekt BFI trvá 4 roky. Na podzim 2007 byla dokončena poslední instalace, tudíž v roce 2011 budeme znát výsledky projektu a jeho pokračování.

Nepředpokládá se, že do 5 let budou studia produkovat pouze digitální kopie, ale pouze to, že v GB by doba souběžného používání 35mm a digitálích kopií mohla skončit za 5 let. Je to ale pouze odhad, podložený pouze rychlým startem digitalizace, která by bez státní podpory neměla šanci se takto masivně rozjet...

Spekulace o zaspání MKČR už nechám pouze na Vás :-).

S pozdravem
Petr Vítek
piloti (at) kinoaero.cz

Ondrej Capek  (16.7.2008 11:10)

A jeje, databazovy odbornik Martinek se opet pustil do techniky. A zase uplne mimo. Clanek je nekonkretni, se spatnymi udaji a dost zavadejici.:

1. "zatím vybavena jen o řád horší digitální projekcí 2K" - blbost. Mezi 4K a 2K projekci je rozdil pouze dvojnasobny (radovy pouze v binarni soustave): 2K and 4K refer to images with 2048 and 4096 horizontal pixel resolution. ... The DCI specification for digital projectors calls for three levels of playback to be supported: 2K (2048×1080) at 24 frames per second, 4K (4096×2160) at 24 frames per second, and 2K at 48 frames per second.

2. "kina si jen koupí ten správný přístroj, jehož pořizovací cena se však pohybuje kolem 150 tisíc dolarů." No nemel by se autor obtezovat treba tim, ze si zjisti o jaky pristroj jde? Treba "SRX-R110 is a 10,000 ANSI lumen*2 je model "for larger theater screens" a jeho cena je pouhych $98,550. Jde o "Manufacturer Suggested Retail Price" a o jak se zda silnejsi spickovy model. Neni tez jasne, o jakem seminari to autor pise, je mozne, ze tech 150 USD se tyka uplne necoho jineho, nikoliv pristroje samotneho.

http://www.projectorcentral.com/Sony-SRX-R110.htm

3. Ta cena je cenou soucasnou, lze predpokladat, ze bude dal klesat. Neni take jasne, proc by male saly byly nuceny pouzivat 4K projektor teto kvality. Nevim, co brani data 4K poustet z obycejnejsiho vykoneho notebooku pres obycejnejsi DVD projektor. Podle vseho ta technologie naopak zrusi monopol kinaru a na promitani ve slusne kvalite bude stacit v podstate jen "hospodsky" sal s cenove dostupnym projektorem.

4. "2k to ovšem přestane již brzy stačit." - Ony totiz ty technologie jse zdaji byt zastupitelne: When the 4K originated material was oversampled and projected with a 2K projector, the material looked significantly better than the 2K originated material. Some audience members even thought it looked as good as the 4K material projected on the 4K projector.

IMHO tlak na male nezavisle kina plyne spis z uspor z rozsahu reklamnich kampani na blockbustery a modelu prodeje prav k uvedeni. Nikoliv z technologie, ta je dnes na strane tech malych a nezavislych a zrejme se bude opakovat (a vlastne se uz opakuje) situace co nastale v hudebnim prumyslu.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #119

#119

říjen 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY glosa

Rizika pod povrchem / Rok 2017 v české filmové distribuci 2

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? I. část

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? II. část

Zamést si před vlastním prahem

Spánek rozumu plodí příšery / Reakce na text děkana FAMU

Jsou hollywoodské hvězdy doopravdy na vymření?

Ceny české filmové kritiky 2015 / Ocenění bez příběhu

Distribuce 2014: Konec starých časů


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Distribuce 2014: Konec starých časů

Zapomeňte na Jarmusche, jdeme na fotbal / Dnešní alternativa vůči mainstreamu

Rok Avatara / Distribuční rok 2009

Zoufalé manželky / Seriál pro hospodyňku i hospodáře

Česká kinematografie a Česká televize / Rozhovor se zástupci ČT


RUBRIKY

anketa (23) / český film (77) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (93) / fenomén (69) / festival (74) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (113) / komiks (10) / kritika (758) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (688) / objev (3) / pojem (36) / portrét (8) / profil (101) / reflexe (24) / report (103) / rozhovor (157) / scénář (4) / soundtrack (40) / téma (866) / televize (94) / tisková zpráva (1) / událost týdne (218) / video (2) / videoart (16) / videohra (57) / web (42) / zoom (152)

Cinepur #58 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #58, červen 2008

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial č.58 / Záběry ze zákulisí výroby image (Kamil Fila, editorial)

Spiritualita ve filmu / Radost z filmů a dotyky posvátna (Marcel Arbeit, kniha)

Rachachant / Oberhausen Kurzfilmtage 2008 (Čestmír Lang, glosa)

Speed Racer / Vertikalizace stylu, narace a prostoru (Radomír D. Kokeš, zoom)

U mě dobrý (Oto Horák, minikritika)

Cannes 2008 / Festival bis (Jakub Arpel, glosa)

+ více...