Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

LFŠ a major Králík

glosa / Luboš Ptáček / komentáře (16)

„Kulturní, především však filmová akce je svou velikostí srovnatelná s velkými filmovými festivaly. Avšak svým posláním i průběhem naprosto originální a jedinečná u nás i ve světě. Poslání LFŠ i po 40 letech zůstává stejné – prohlubovat odborné vzdělání organizátorů a lektorů filmových klubů a v posledních deseti letech i dalších milovníků filmového umění a historie a současně prohlubovat přirozenou spolupráci s jinými druhy umění.“ (z webových stránek LFŠ)

Jan Křipač nazval svou kritiku LFŠ v roce 2003 vtipnou parafrází názvu filmu Sama Peckinpaha Přineste mi hlavu Jiřího Králíka. Celkové působení Jiřího Králíka v čele LFŠ by pak šlo vystihnout další postavou z tvorby tohoto režiséra. Odvolaný ředitel totiž vedl celou akci podobným způsobem, jako svérázný major Dundee pronásledoval Indiány.

Jako jeden z principů způsobu řízení společností, firem i dalších organizací se uplatňuje časová omezenost pověření k výkonu funkce a pravidelná rotace vedoucích pracovníků. Většina organizací se tak brání ustrnulosti a eliminuje (často preventivně) stagnaci, či dokonce zánik.

Jiří Králík přežil ve funkcích AČFK plejádu ve své době vychvalovaných průmyslníků a finančníků, několik parlamentních politických stran, nemluvě o trenérech a majitelích sportovních klubů. V rámci této přirozené cirkulace změnilo, často za rozbouřených diskusí, místo i mnoho ředitelů významných kulturních zařízení (např. Česká televize, Národní divadlo), vášnivé spory se vedly i o místo šéfdirigenta České filharmonie. Mnoho institucí má omezenost mandátů přímo ve svých stanovách nebo vyplývá přímo ze zákona (prezident, rektoři VŠ). Z tohoto vnějšího pohledu znamená odchod bývalého ředitele LFŠ obrat k normálu. Přesto Králíkovo odvolání vyvolalo v řadách filmové obce přinejmenším hlasité zašumění, i když zřejmě menší, než kdyby k tomu došlo před pár lety.

Délka výkonu funkce a výlučné postavení jednoho muže ve vedení Letní filmové školy za vydatného přispění šikovné sebeprezentace a takřka bez vnější účinné korekce udělalo z Jiřího Králíka a LFŠ synonyma téměř legendární. Dodejme, že za jeho činnost v devadesátých letech oprávněně. Hnutí filmových klubů, které zastřešovalo LFŠ, nikdy nemělo status národní kulturní instituce, která přežije za jakékoli vnější politické a společenské situace. Navíc se po roce 1989, stejně jako mnoho dalších kulturních a společenských institucí, potýkalo s úbytkem členské základny a novou společenskou situací, kdy podstatná část dřívější činnosti ztrácela smysl. Jiří Králík provedl LFŠ obdobím, kdy by za jiného, méně průbojného vedení reálně hrozila marginalizace, případně i zánik. Za přispění vhodného letního termínu učinil z LFŠ skutečně celorepublikově uznávanou kulturní událost, ke které postupně přibaloval další aktivity: zimní a jarní filmové semináře, Projekt 100, Film a škola, anketu Filmové dědictví. Tyto zásluhy z devadesátých let minulého století se později staly zátěží, i když většina odborné veřejnosti ventilovala nedostatky hlavně v kuloárech. Slabiny 29. ročníku popsal věcně a výstižně Jan Křipač v internetovém časopise Fantom (Přineste mi hlavu Jiřího Králíka. Fantom č. 1/2003). Obdobně hodnotil následující ročník Ondřej Čapek v článku LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení (Cinepur č. 35/2004). Tyto kritické hlasy však zůstaly ojedinělé, žádná významná změna nenastala a problémy se kumulovaly.

Příčiny postupného odvolání Jiřího Králíka ze všech funkcí spojených s činností asociace zapříčinilo splynutí několika okolností, které je však třeba rozlišovat. Primární okolností bylo manažerské ekonomické selhání, které vygenerovalo několikamilionový dluh. Neudržitelný byl i způsob organizace a vztah k podřízeným. Z dlouhodobého pohledu se ale jako mnohem závažnější jeví nejasná koncepce akcí AČFK a stagnace dramaturgie LFŠ. V důvodech odvolání měly jasně zaznít i argumenty z této roviny, a ne pouhé zaštiťování se neochotou bývalého ředitele uznat odpovědnost za ekonomické výsledky. Jiří Králík nebyl nakonec jmenován ani do nově utvořené funkce uměleckého ředitele. Celá událost má pochopitelně i lidskou rovinu. Jiří Králík se své práci věnoval s plným nasazením, pociťoval ji jako poslání a své odvolání vnímá jako podraz a křivdu, a protože je to člověk, který jen tak neskládá zbraně, vede svůj boj proti představitelům AČFK i po prohrané rozhodující bitvě, což neprospívá nikomu.

Lidský a morální rozměr nejde zvnějšku posuzovat nezaujatě, jak emotivně předvedla Tereza Brdečková (Asociace českých filmových klubů a vzor podlosti. Britské listy 5. 11. 2007), zato ekonomicko-právní rovina sporu musí mít jasný výsledek. Audit účetnictví a právní rozbor situace musí jednoznačně odpovědět na všechny otázky, které se kolem odvolání vyrojily. Ani případný vyhraný soudní spor ale Jiřího Králíka do jeho bývalých funkcí nevrátí. Řízení jakékoli organizace podléhá pravidlům politického boje o moc a pozice. Pokud se Králíkovi odpůrci po dlouhém váhání odhodlali k tomuto nepříjemnému mocenskému souboji a vyhráli ho, pak své pozice opustí jen po fatálním selhání. Politickou vinu zkrátka určuje vítěz. Dělat z Jiřího Králíka obětního králíčka by však nebylo fér. O svérázném způsobu řízení a stagnaci dramaturgie LFŠ a dalších akcí se všeobecně vědělo již dlouhou dobu. Důvodů nečinnosti bylo víc, strach z neznáma (kdo nahradí „nenahraditelného“), neochota podstoupit přímý spor a také šikovná politická strategie dosavadního lídra. Jiří Králík uměl strhnout zájem médií a dlouho mu vycházela taktika, díky které ze vzdálenějšího pohledu médií dokázal slabosti a nedostatky prezentovat v mediálním obraze jako záměr a přednost (což bylo nejvíce patrné na jeho vymezení LFŠ vůči karlovarskému festivalu): „Zatímco do Karlových Varů jezdí nadšenci za současnou kinematografií, v Uherském Hradišti si chtějí především doplnit a zdokonalit své vědomosti v tomto oboru samém. Přestože LFŠ každý rok roste, zůstává stále akcí nezávislou a zásadně alternativní.“ Tato sebeprezentace se poněkud míjela a míjí s reálným stavem: LFŠ není nezávislá, většina peněz přitéká z grantů a sponzorských příspěvků, a už vůbec ne alternativní (tam by šly zařadit technoparty, které se obejdou bez běžných organizačních struktur i příspěvkových peněz). Běžný návštěvník LFŠ také není nikterak alternativní, většinou se jedná o mladého člověka, který touží po společnosti podobně orientovaných vrstevníků. Stejný typ lidí potkáte na MFF v Karlových Varech, na rozličných hudebních festivalech, setkání ch ochránců přírody či křesťanské mládeže. Alternativní není ani dramaturgie, většinu promítaných filmů (zejména tu podstatnou) lze spatřit i na jiných přehlídkách. Odlišná tak zůstává pouze svérázná organizace a velmi sporně vymezené „poslání“ akce.

Tolik proklamované vzdělávání frekventantů nemá jasně vymezenou metodickou koncepci. Tu nelze nahradit rozhovory s tvůrci, lektorskými úvody ani kvantem filmů rozličné kvality. Značně anarchisticky působí i ony „slavné“ lektorské úvody. Jejich délka i kvalita osciluje od několika vteřinek převzatých veselých příhod z natáčení až po několik desítek minut nezáživných a mnohdy i nepřesných faktů. Zejména špatné české filmy ze současnosti, když už musí být uváděny, by si místo prezentace tvůrců zasloužily rozbor svých defektů. Takovýto pranýř českého filmu – soustředěný na analýzy alibistické dramaturgie, chabých a opakujících se narativních prostředků, nevyrovnaného herectví, pokleslou komiku těžící z často rasových a genderových urážek atd. – by mladému milovníkovi českého filmu mnohé vysvětlil a zároveň by možná některé tvůrce vytrhl z jejich samolibosti.

Od roku 2005, kdy hlavní cyklus tvořilo téma Film a revoluce, byl následně ustanoven „vtipný“ vzdělávací cyklus Deset filmů, které otřásly světem. Dramaturgicky se jedná o stejnou všehochuť jako výběr filmů v Projektu 100. Přitom možnosti LFŠ nabízejí pořádání cyklů věnovaných rozvoji techniky (kamera, zvuk, barva), proměnám estetických hodnot a norem, vývoji jednotlivých žánrů. Dějiny národních kinematografií i profily jednotlivých tvůrců by mohly být představovány podle významné zahraniční monografie, jejíž český překlad by mohl vyjít v rámci knihovny LFŠ. Kvantitu vydávaných doprovodných brožurek by tak nahradila zjevná kvalita, která má trvalý charakter a hlavně beze zbytku plní proklamované poslání výchovy filmového diváka. Tady nemá na rozdíl od doprovodných akcí smysl šetřit.

Králík uměl oslovit vlivné osobnosti, dokázal si je naklonit a při vhodné příležitosti nabytých kontaktů využít. Tuto všeobecně používanou taktiku rozšířil na novináře i filmovou obec. Rozděloval bezplatné akreditace, jejichž výhodnost a délka byly rozlišovány podle důležitosti zvaných. Další pojistkou proti kritice byla snaha zapojit do schvalování dramaturgického plánu co největší počet „odborníků“, jejichž výběr navíc korigoval hlas lidu (hlasování na internetu).

Svébytný způsob vedení LFŠ odrážel občasný úkaz při přechodu z nižší na vyšší manažerskou pozici, kdy nový vedoucí chce mít vše pod kontrolou a strategickým rozhodnutím věnuje stejnou pozornost jako banálním problémům všedního dne. Funkce ředitele LFŠ sice zůstávala navenek stejná, ale akce přitom bobtnala do stále větších rozměrů, které nutně vyžadují proměnu a především profesionalizaci způsobu organizace. Jiří Králík velmi neochotně delegoval pravomoci na podřízené a i v případě, že na to přistoupil, do jejich kompetencí zasahoval a jeho poslední slovo se bohužel promítalo i do dramaturgické koncepce.

Dokazovat pochybení v rovině dramaturgie je vždy těžší než poukazovat na chyby v účetnictví nebo organizační selhání, přesto stagnace dramaturgie LFŠ je zřetelně patrná, a to zejména ve srovnání s Festivalem dokumentárního filmu v Jihlavě (založen v roce 1995) a pražským Febiofestem (založen 1993) (LFŠ se pořádá v Uherském Hradišti od roku 1992). Oba „konkurenční“ festivaly vznikly na „zelené louce“ ve velmi skromných podmínkách a procházely postupným vývojem. LFŠ byla v úvodu daleko před nimi a těžila při propagaci a shánění peněz z étosu spiklenecké akce před rokem 1989. Ve velké míře se však tato tradice v dalších letech stala přežilou. Například anotace Ohlasy festivalů nabízí tyto věty: „V 80. letech byla hlavní atrakcí LFŠ přehlídka nejvýznamnějších filmů z MFF Karlovy Vary – a to nejenom ze soutěže (méně zajímavé), ale hlavně z filmového trhu. Pamětníci tak mohou vzpomínat na neuvěřitelné úlovky i filmové zážitky v hluboké totalitní době (např. Blade Runner, Barbar Conan, Duna, Modrý samet atd.).“ Zaštiťovat se v roce 2007 úspěchy z let osmdesátých odkazuje k velkému sebeuspokojení i nepochopení principů současné festivalové dramaturgie. V případě LFŠ znamenalo složení programu vždy několikanásobný kompromis, snaha o masovost nutila nabízet atraktivní tituly širokému publiku, vzdělávací a osvětové počiny zase trpěly nedostatečnou koncepčností a často byly odsouvány na okraj. Jiří Králík také nevydržel dlouhodoběji spolupracovat s neohebnými dramaturgy, kteří se nehodlali podřizovat vkusovým libůstkám ředitele a trvali na své koncepci. Autoritativním rozhodnutím tak byly mnohdy preferovány filmy, jejichž jedinou kvalifikací do zvoleného dramaturgického záměru bylo osobní zaujetí ředitele LFŠ, proslulé se staly zejména filmy, které „pohladí po duši“.

Při analýze programu 2007 vyčnívá z nabídky LFŠ především cyklus Film a stáří, který navazuje na podobně koncipované cykly předchozích let. (V roce 2008 bude ještě nezbytnou setrvačností uveden cyklus Film a magie.) Sporná je už samotná idea organizovat přehlídku podle takto vybíraných témat. Problematičnost takového vymezení navíc ještě zdůrazňují principy rozčlenění jednotlivých podsekcí: Moudrost stáří, Na konci cesty (Stáří a smrt), (Ne)radostné stáří, Stáří versus mládí, Zastavit čas, Krátké a středněmetrážní snímky. Jednotlivá témata jako by byla zvolena intuicí špatného poety, název poslední podsekce pak vyjadřuje už jen bezradnost a potvrzuje dramaturgickou nekompetentnost, krátké a středněmetrážní snímky přece odrážejí stejná témata jako předchozí dělení. Chybí tu koncepce jasně strukturovaného filmového pohledu (byť jen historického členění) stejně jako širšího antropologického přístupu. Stáří lze pojmout z pohledu filozofického, sociologického, teologického, psychologického, genderového. Nabízí se i styčné téma obou pohledů, např. obraz smrti v různých kulturách a konvence zobrazování smrti ve filmu. Místo tohoto standardního analytického rozdělení loňská dramaturgie například v podsekci (Ne)radostné stáří nabídla: „Podsekce reflektuje výraznou potřebu tvůrců zaznamenat harmonický pohled na stáří. Dvě podoby stáří: na jedné straně to harmonicky prožívané, na straně druhé neradostné.“ Tyto floskule zároveň bez jakýchkoli argumentů vnucují subjektivní pohled, který stáří prezentuje v zjednodušujícím pohledu reklamních sloganů či v duchu nuceného svazáckého optimismu.

Ostatní sekce LFŠ jsou členěny standardně, nabízejí profily významných tvůrců či méně i více známých národních kinematografií. Chybí však hlubší provázanost s minulými ročníky stejně jako ona proklamovaná didaktičnost vzdělávání v oblasti filmu, která by měla osvětlovat zákonitosti a návaznosti filmového vývoje. Ve srovnání s nabídkou Febiofestu a jihlavského festivalu vyznívá odvozeně i prezentace současného filmového dění, která zejména v případě české kinematografie nabízí v jednom kotlíku to nemnoho dobrého utopeného v škváru.

S obdobnými výsledky jako dramaturgická koncepce vychází v neprospěch LFŠ srovnání přístupu k návštěvníkovi i kvalita doprovodných tiskovin (katalog, program) i webových stránek. Tento rozdíl je patrný zejména při porovnání již zmiňovaných brožurek LFŠ k jednotlivým tématům a vysoce fundovaných překladů i původních tuzemských prací, na kterých se podílí festival v Jihlavě. Tyto tiskoviny plní to, co má v záhlaví LFŠ, tedy kvalitní odborné vzdělávání v oblasti filmu. Jejich editoři se přitom obejdou bez halasné obrozenecké rétoriky.

Jiří Králík patřil k předním osobnostem devadesátých let nejen českého filmového světa. Na rozdíl od mnohých politiků a průmyslníků nevedla jeho strategie furiantsky trvale neudržitelné expanze ke krachu, ale pouze k stagnaci. Jeho největší zásluhy paradoxně přesáhly oblast filmu, organizace LFŠ v Uherském Hradišti inspirovala mnohé další a často příklad spojení LFŠ a Uherského Hradiště přesvědčil zastupitele dalších menších měst a obcí o výhodnosti investice do kulturní akce většího rozsahu.

Nabízí se otázka, co s bývalým ředitelem nyní. Asociace nedisponuje luxusními trafikami jako politická reprezentace, které by bývalému řediteli poskytly finanční zabezpečení i jistou prestiž. Nabídnutá pozice dramaturga jednoho z cyklů vyznívá jako falešné gesto vstřícnosti, jedná se o funkci hluboko pod tou bývalou, a jak již bylo řečeno, dramaturgická činnost zrovna nepatří k nejsilnějším stránkám Jiřího Králíka. Ten se ale v současném světě neztratí, jistě se prosadí v politice, obchodu, charitě či jiné oblasti společnosti.

Přečteno 11880x

Článek vyšel v časopise Cinepur #55, leden 2008.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.1 /34

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

komentáře

Luboš Ptáček (1.3.2008 10:41)

Technická argumentace Ondřeje Čapka je přesvědčivá. Problém ovšem spočívá v tom, že tyto "skryté důvody" kritika (a to čehokoliv) nezajímají. Kritik hodnotí výsledný viditelný produkt. Z toho pohledu chápu poznámku Přemysla Martínka. V druhé části své reakce se však Čapek uchýlil k nekorektním osobním argumentům. To už je selhání, které naštěstí koriguje další příspěvek.
Na vnější okolnosti se nelze vymlouvat, pokud přijmu neanonymní práci (režii, hereckou roli, napsání recenze, překlad, hodnocení LFŠ atd. ) dávám se v šanc a zároveň automaticky přebírám riziko vnějších podmínek a potom mnohdy nespravedlivě (z osobního pohledu většinou) nesu jejich následky. Pokud Tereza Brdečková napíše "ostrý" článek a neuvede důvody, které jí k tomu vedly (na což má plné právo), vystavuje se kritice. Její reakce byla nepřehlédnutelná (a to je také velké umění) a nečekaná, proto se stala terčem kritiky. Nepředpokládám, že zmiňovaný článek byl začátek jejího nového kritického stylu.

K Janu Němcovi: Termín z "povzdálí" byl špatně formulován, nevyjadřuje míru distance. Nicméně, profesionalita filmových kritiků také nespočívá v jejich zangažovanosti při natáčení nebo ve střižně. Znalec vína také nemusí šlapat hrozny v kádi. A ještě k frázi o překladu. Existují skvělé překlady poezie, kde básník neznal řeč originálu a dílo přebásnil podle cizího doslovného překladu…
Ale buďme rádi, že nás někdo kritizuje, máme alespoň jistotu, že ještě žijeme.

admin (29.2.2008 16:57)

http://cinepur.cz/forum.php?forum_id=14

Ondrej Capek (29.2.2008 16:15)

OK pane Martinek, takze naposledy: nebyl jsem spravcem databaze, ani spravcem niceho jineho. Pracoval jsem na ZL a Febiu jsem fakturoval pouze:

Tvorba softwarového díla, Konzultace listopad 2002 - leden 2003,

... nikoliv spravu site / ani databaze. Proc jste museli prepisovat data kvuli sitovym problemum (zhruba receno) mimo db jsem vysvetlil 25.2.2008 13:39. Je sice pekne, ze jste "Seděl celou dobu vedle" - ale to z vas odbornika na danou problematiku proste nedela.

Rozhodne netvrdim ze kritik nema co kritizovat, pokud neumi totez a lip. ALE kritik by mel se orientovat aspon trochu v oboru. V pripade JK nehodnotim dojmy, ale konkretni jeho ciny a fakta. Ma mirne kategoricka tvrzeni jako "To, ze Jiřími Králíkovi někdo účtuje špatně si má zjistit na základě své průběžné kontroly" si mohu dovolit proto, ze jsem dany obor vystudoval a "prubeznou kontrolu" ucetnictvi jsem provadel.

Analogicky: kdyz jsem tuhle nesl uz opravovanou kozenou bundu na spravku, tak samozrejme spravkarka ma kvalifikaci na to, aby se vyjadrila o praci sveho predchudce. Ja, jako clovek co nikdy poradne nedrzel jehlu v ruce, bych si o nem rozhodne netroufal tvrdit co vy o me. Zatim jste me nepresvedcil, ze jste na tom s pocitacovou gramotnosti lepe nez ja se sitim.

Ja opravdu nemohu za to, "jak Vaší práci vnímali ti, kteří z ní měli mít nějaký užitek", jak se zda meli spatne informace. Je krajne nevhodne, pokud na tomto pouhem "vnimani situace" napisete ze jsem clovek o jehoz "pracovním nasazení a schopnostech upřímně pochybuji", kdyz vlastne ani nevite co presne jsem delal / delat mohl. To prece neni relavantni argument proto tuto debatu.

Neni take pravda, ze by mi Febiofest "nevytvoril podminky pri MOJI praci." "Zmatky" ohledne specifikace a ex-post upravy chovani DB odpovidaly obvykle mire. Tvrdil jsem to pouze v souvislosti s tim ze i kdyz jsem se spravcem site parkrat jednal, nedovolil bych si to co vy, totiz hodnoceni jeho prace - navic po 6 letech.

Přemysl Martinek (28.2.2008 13:01)

To Ondřej Čapek:
Já jsem veděl, že zasahovat do debaty v osobní rovině není úplně nejlepší nápad, ale stalo se, takže se k tomu ještě naposledy vrátím. Napsal jsem, že jste byl správce a tvůrce počítačové databáze - nikoliv sítě. To jste samozřejmě nebyl. Seděl jsem celou dobu vedle Vás, takže se z té doby skutečně známe. To, co jsem popsal bylo jen to, jak Vaší práci vnímali ti, kteří z ní měli mít nějaký užitek - to znamená lidé, kteří dělali katalog festivalu a program. Úplně chápu, že problém byl v nedostatečné tečchnické podpoře databáze, že správce sítě neudělal to a to. Já jsem hodnotil jen dojem, který v těch kancelářích po Vás zůstal a věřte mi to často nesouvisí s tím, jestli jste měl dostatečný prostor nebo jestli vám někdo s něčím vyšel vstříct. Vaše reakce mi připadá hodně podobná reakci JK na kritické ohlasy jeho práce. Mě se skutečně taky spousta věcí nepovede a když mi to někdo řekne, tak ho hned nevykazuji pryč z filmového prostředí. Jen bych připomenul, že než jste tu začal řešit, že jsem lhář, tak jste se oprvavdu nepříjemným a velmi osobním způsobem roztancoval nad odvoláním JK a mě to prostě přišlo nevyargumentované a nefér. To je všechno. K Tereze Brdečkové jen jedna věc. Šest let se sice nepodílí na přípravě festivalu, ale pracuje na něm jako překladatelka a tak má možnost vidět jak funguje ubytování, servis pro hosty. Navíc všechny problémy s LFŠ se vždy řešili poměrně veřejně a je si zcela jistě vědoma toho, jak se v organizaci festivalu cítí David Čeněk a další její známí a kolegové. To je pro mě dostatečná kvalifikace. To, že napdala současné vedení AČFK bylo nefér to uznávám a skutečně to působilo komicky. Věřím, že stejně tak, jako vy pochybujete o kvalitách Jiřího Králíka, nemůžete mi upřít, že po spolupráci s Vámi pochybuji o Vašich kvalitách. Svými texty v této debatě jste mě opravdu nepřesvědčeil, že bychom to mezi sebou měli mít jinak.

Ondrej Capek (27.2.2008 13:46)

K veci: 2David Čenek - asi se zname, vykat si muzeme, ta histerie me jen zaujala, nebral jsem to nejak utocne.

SVETOVOST LFS - Myslim si, ze zahranicni novinare je tezko opit rohlikem (dietama), takze bych se nebal publikovat jejich nazory. Prinejmensim jako odkazy na inetovych strankach. Podobne je to i se zahranicnimi navstevniky. Asi to je na podrobnjesi debatu: Brdeckova psala o "světové jméne" LFS. Netvrdim, ze zahranicni navstavnici nebyli vubec, jen jsem je tam nepotkal (ok, moje chyba). Je to samozrejme otazka kriterii svetovosti, zkusil jsem googlovat "summer film school, uherske hradiste", vetsinou vypadly jen ceske stranky, spise vyjimecne neco jako http://www.dfait-maeci.gc.ca/.

JANDAK - nebojte vazne ho neberu, jen me cela ta vymena nazoru J - JK prisla bizarni. Mira distribuce drog s JK nesouvisi.

Jako "mlady rozhnevany muz" jsem delal pro par NGO a "kulturni podniky obecne" a souhlasil bych, ze LFS ma stejne problem jako 2/3 festivalů v Čechách. Prijde mi ale toto jako duvod PRO diskusi, ne PROTI. Jako mlady rozhnevany muz s hypotekou jsem skoncil v soukromem sektoru - a prijde mi trochu skoda, ze prumerna ceska NGO funguje na horsi urovni, nez prumerna ceska soukroma firma. Asi se shodnem, ze LFS a dalsi by meli byt otevrenejsi pri komunikaci s verejnosti a pokud uz nekdo neco napise jako Brdeckova, asi bych cekal i nejaky vysvetleni.

Na obecnejsi debatu by byl i dvoji metr s jakym se nekteri lide (napada me Jiri Just jako priklad) kriticky vyjadruji o kdecem s vyjimkou veci do kterych jsou osobne zatazeni (v pripade Justa jde o kauzu Patocky a Literarek).

------------------------------------------------
off-topic a k debate obecne 2provokater - ctete pozorneji. Databaze byla funkcni, nefungovala lokalni sit a zalohovani. Podstata veci je jinde, Premysl Martinek si mysli, ze jsem ve Febiu pracoval jako spravce IT, site. Neni to pravda, spletl si osoby.

I presto, ze jsem s tim spravcem site parkrat jednal, nedovolil bych hodnoceni typu: "o jeho pracovním nasazení a schopnostech upřímně pochybuji", Pokud treba na FFKV jeden rok padl cely system distribuce listku, rozhodne z toho automaticky neplyne, ze vsichni jeho programatori odvedli spatnou praci. Ono je to dost casto i o ochote uzivatelu si nechat veci vysvetlit a akceptovat, ze pocitac+SW neni tuzka a papir.

Ostatne s Premyslem Martinkem je asi dost tezka debata obecne, kdyz tvrdi, ze Brdeckova "má veklmi dobré možnosti srovnání a ve věci se prostě orientuje" kdyz pry, podle Davida Čenka "Tereza Brdečková minimálně posledních 6 let LFŠ neorganizovala." a je "jeden z příkladů lidí, kteří pod pokličku LFŠ vidí ještě méně než já."
------------------------------------------------

Zaverem (a snad i castecne reakce na Oto Horaka): nemam problem se bavit o kvalite svy prace, jen me prijde, ze v pripade Febiofestu a me jde o vztah mezi soukromymi subjekty, z nichz ani jedna strana nic oficialne neuverejnila (Premysla Martinka neznam, jednal jsem s jinymi lidmi, navic o veci zjevne nic nevi). Naopak v pripade Jiriko Kralika a ACFK obe strany sva stanoviska publikovaly. V textech cerpam jednak z nich a potom i ze sve bezprostredni zkusenosti, ale i tam, kdyz si nejsem jist NEUVADIM ZADNA JMENA.

Provokatér (26.2.2008 17:13)

Čili ta databáze katalogu Febiofestu opravdu nefungovala...

Oto Horák (26.2.2008 13:06)

Nehodlám se vměšovat do soudů o J. Králíkovi a hospodaření AČFK, neboť jmenovaného osobně neznám (a na LFŠ už delší dobu nejezdím) a o tom druhém nic nevím (a upřímně řečeno ani do této problematiky pronikat nechci).
Z příspěvků diskutujících na mne však opět dýchla jedna tendence zdejších diskusí, která stojí za zamyšlení. O co menší mají zasvěcení lidé chuť diskutovat ke konkrétním problémům, o to více se vyžívají v diskusích ad personam (viz též polemiky o J. Cieslarovi a V.Janečkovi). Většinou se sklouzne k urážkám a to je obvykle jediný "výsledek".
Po pravdě řečeno se divím, že to někoho baví.

David Čeněk (25.2.2008 16:20)

Jen nerad reaguji na diskuse pod články, ale prostě mi ten text Luboše Ptáčka tak mluvil z duše, že jsem neodolal... Vůbec nemíním dál diskutovat o tzv. kauze Králík, protože do podstaty věci vidí jen úzký okruh lidí. Já se mezi ně nepovažuji.
Tereza Brdečková minimálně posledních 6 let LFŠ neorganizovala. Řekla mi důvod, proč ten svůj dopis napsala, ale nebudu ho uvádět, protože nevím, zda by to chtěla. Jinak s ní velmi dobře vycházím a ona se k mně vždy chovala přátelsky, takže jsem to nepsala jako útok proti ní (žádná osobní msta), ale jako jeden z příkladů lidí, kteří pod pokličku LFŠ vidí ještě méně než já.
Ani na pana Čapka (mám sice pocit, že se známe, ale raději vykám) jsem nechtěl útočit ve smyslu, ten "blbec kecá nesmysly". Z toho mála, co jsem od Vás četl, mám dojem, že jste spíš typ mladého rozhněvaného muže. Pod nemístnou hysterií si představte, co chcete. Mě to nebaví tady sepisovat. Ale skutečně jsem to nemyslel nijak útočně. Ten váš text je sice pravdivý, ale sedne jak prdel na hrnec 2/3 festivalů v Čechách. To vím z vlastní zkušenosti.
A tak bychom si museli sednout a porovnat fakta. Například za poslední tři roky jsem potkal na LFŠ minimálně 10 Francouzů, kteří tam byli jako diváci samoplátci. Například jsem nedopustil, aby se LFŠ chlubila (alespoň o tom nevím), že o ní vyšly texty ve francouzském tisku, protože je psali novináři pozvaní organizátory. Zatímco naše festivaly první ligy se nestydí stavět PR právě na textech takovýchto spřízněných duších. Chtěl bych vidět toho novináře, co bude kritický, když přijede na pozvání festivalu a má hrazené i diety.
Protože jsem nesouhlasil s koncepcí hlavního cyklu, tak jsem do něj přestal zasahovat a sestavoval cykly, o které mě p. Králík požádal. Já je nikdy nevymýšlel (kromě Ceny Jeana Viga)! Afrika tam byla, protože si to přál a Brazílii bych posunul s chutí o rok kvůli právům a kopiím blokovaným kvůli restaurování. Nicméně NIKDY mi nezasahoval do výběru. Ustoupit jsem musel pouze z finančních důvodů, nebo protože trval na nějakém cyklu.
Dneska začínám být čím dál tím více přesvědčený, že jeho odchod je z 90% způsoben ekonomickými a personálními - řekněme - problémy. Možná to bude pro vás znít paradoxně, ale dramaturgická koncepce nikomu nevadila. I na posledních dramaturgických poradách za jeho účasti loni na podzim, taková námitka nebyla vyslovena. Jen snaha redukovat počet filmů.
Věřte, že je velmi nepříjemné pracovat na festivalu, který vypouští až absurdní tiskové zprávy, ale to bychom si u nás moc nevybrali. Já osobně jsem pana Králíka několikrát velmi naléhavě prosil, aby si dával větší pozor na obsah TZ, aby se nehrnul do šíleného propletence podsekcí atp.

A prosím Vás, to s tím Jandákem snad nemyslíte vážně! Ve Varech jsem potkával pravidelně naprosto zhulený diváky. Jednoho mého kamaráda napadnul úchyl a nemyslím, že je je to festival pochybných existencí. V Jihlavě se loni někdo pozvracel před hlavním kinem a co jako? Na festivalu v Cannes mě okradli. Já mám tedy o důvodu těchto výroků na adresu LFŠ jiné informace a nejsou ani od p. Králíka ani od jeho kamarádů. Tady trochu účelově zneužíváte něčeho, co nelze ani považovat za věrohodné výroky.
Poznámka na závěr: pane Ptáčku, to je v pořádku, že souhlasíte spíše s názory OČ (ani mi to nepřipadá paradoxní). Možná jen umíte svůj názor přesvědčivěji formulovat. V každém případě to nemění nic na mém názoru ani na váš článek ani na Vás.

Doufám, že LFŠ najde nějakou novou koncepci, ale asi to bude jen těžko už tento rok.

Ondrej Capek (25.2.2008 13:39)

POZNAMKA KE LZIM PREMYSLA MARTINKA

Musim naprosto odmitnout nasledujici lziva tvrzeni "Vzpomínám si, že kdysi Ondřej Čapek pracoval na Febiofestu jako správce a snad i tvůrce katalogové databáze."
NENI pravda, ze jsem byl Febiofestu jako správce (site, pocitacovych systemu, apod.). To zajistoval jiny clovek. Byl jsem ale tvurcem databaze. Ano je pravda, ze doslo ke ztratam dat, proptoze vyvinuta aplikace byla nasazena do SW prostredi, ktere bylo nevyhovujici. Opakovane jsem se snazil o napravu a na toto riziko upozornoval.
Trochu detailneji: Vzhledem k dohodnute cene jsem system vytvoril v prostredi MS Access, coz je SW sice velice levne, ale za urcitych podminek nestabilni a nepredvidatelne.
To ze ze systemu "mizela data" byl zpusobeno nekolika faktory, ktere byly zcela mimo moji kontrolu (protoze jsem nebyl "spravcem"):
1. Febiofest pouzival kombinaci ruzne verze MS Win + nejaky Unixovy system.
2. Sitovy operacni system nemel dostatecne kvalitne nastavene zalohovani souboru
3. databaze byla otevirana zaroven nekolika uzivateli a na nekolika verzich MS Access(!). Bohuzel MS obecne vzato se prilis nestara o vzajemnou kompatibilitu svych ruznych verzi svych programu.
ANI NA JEDNU TUTO SKUTECNOST JSEM NEMEL ZADNY VLIV.
Ta situace mela teoreticky dve reseni
A. vytvorit stabilni, platformove nazavisle db, pouzit SW jako je Oracle, mozna MySQl + webowy front-end
B. Strikne pouzivat pouze ty verze MS Office, na kterych byla databaze vyvinuta a odladena.
ad A - cena vyvoje techto reseni se pohybuje v naprosto jinych financnich castkach + vyzaduje instalaci komercniho SW (Oracle), ci konfiguraci serveru (Apache). Jeho vyvoj by byl podstatne drazsi (cca 10x) a casove narocnejsi.
ad B - Tato cesta by byla schudna, pokud by byl SPRAVCE SITE ochoten spolupracovat. Znamenalo by to reinstalaci cca 3 - 5 pocitacu a aspon 1/2 skoleni lidi co na nich pracovali. Tento krok jsem opakovane navrhoval, bohuzel bezvysledne. Tim netvrdim, ze slo o chybu nekoho konkretniho - v malych firmach bohuzel toto byl casto celkem bezny obrazek.
Na osobu JK muzeme mit ruzne nazory. Ja ty svoje opiram jak o informace verejne pristupne, tak o osobni hovoru s lidmi jako je Alice Aronova, Zdenek Holy, atd. Rozhodne bych nepsal pouze na zaklade jakychsi "osobnich vzpominek". O JK pisu proto, ze jsem jeden festival organizoval. Mohu se zeptat, kolik jake SW jste vytvoril Premysl Martinek, ze ma tu drzost hodnotit moji praci?
Nemam problem s odlisnymi nazory na LFS. S cim vsak mam znacny problem jsou lide jako je on. Preju aby filmova tvorba v CR se opirala o ponekud odlisne charaktery, nez je ten jeho - o lidi, co si overuji fakta, co jsou schopni debatovat k veci a co nespini oponenty pouzivanim zjevnych lzi.

Přemysl Martinek (22.2.2008 16:25)

Mě se taky zdá, že článek Luboše Ptáčka je jedním z mála věcných textů, které ke kauze odstřel Králíka nabídla naše média. Ať už byl Králík jakýkoliv, zůstane po něm Projekt 100, velmi dobře fungující síť filmových klubů, dobře rozjetá LFŠ. Myslím, že si nikdo z nás ani neumí představit, jaké to muselo být takovou dlouhou dobu všechny tyto projekty držet nad vodou. Zvlášť v dobách, kdy sponzoring kulturních akcí byl v plenkách, peníze na festivaly rozdávali poslanci bez výběrových řízení apod. To je věc, kterou nedokáže jen tak někdo a možná proto i ta radikální reakce Terezy Brdečkové, která na LFŠ pracuje jako překladatelka a dlouhou dobu s Jiřím Králíkem spolupracuje. navíc pracovala na festivalu ve Varech i na Febiofestu a má veklmi dobré možnosti srovnání a ve věci se prostě orientuje. Myslím, že by se při objektivní analýze nemělo na Králíkovi průkopnické začátky zapomínat. Samozřejmě programová koncepce u všech akcí začala být podivně strnulá a Králík selhal především jako výkonný a personální ředitel v jedné osobě. V dnešní době už se prostě takovéto akce nedají dělat v podstatě improvizovaně s novými, často nezkušenými lidmi, ale musí mít precizně propracovanou organizační strukturu.

Co je zarážející je fakt, že se vůči Králíkovi velmi radikálně vymezili lidé z AČFK. Do jaké míry je to dáno neochotou ze strany JK modernizovat akce asociace nevím, ale zdá se mi, že vina za hospodaření AČFK a LFŠ je i na nich. Zajímalo by mne třeba, jakým způsobem v posledních letech fungovala revizní komise asociace apod. Ale to je už samozřejmě jedno. Asociace a JK z takovéhoto sporu nemůžou vyjít s čistým štítem, takže nechápu podiv některých lidí nad tím, že se přívrženci obou táborů uchylují k ostřejší argumentaci. Mechanika toho sporu je podle mě velmi nešťastná a je škoda, že JK odchází s nálepkou škůdce. To je totiž výsledek, který LFŠ ničím nepomůže, spíš naopak.

Důvodem tohoto příspěvku je ovšem moje chuť reagovat na Ondřeje Čapka, z jehož skoro až hyenistických poznámek mě jímá hrůza. Vzpomínám si, že kdysi Ondřej Čapek pracoval na Febiofestu jako správce a snad i tvůrce katalogové databáze. Již po krátké době bylo jasné, že systém nejen, že nefunguje tak jak by měl, ale zároveň z něj data záhadně mizí a dva další lidé pak vlastně většinu věcí dodělávali mimo tento systém. Omlouvám se za tuto osobní historku, ale mě prostě přijde neuvěřitelné, že člověk o jehož pracovním nasazení a schopnostech upřímně pochybuji tu vévodí tu debatě na téma jaké vsadit DVD na to, že si JK už ani neškrtne. Negativní názor na programové směřování nebo na organizaci akce samozřejmě nikomu neberu.

Jan Němec (21.2.2008 20:05)

Hodnotit něco, čeho se člověk neúčastní - tedy "sleduje pouze z povzdálí", je trochu neprofesionální. Podobně jako třeba překládat bez dokonalé znalosti jazyka originálu...

Ondrej Capek (21.2.2008 11:05)

2 LP - Diky za reakci.

1. clanek skutecne je trochu recyklovan a horsi, nez predchozi (uz kvuli omezenemu casu), protoze jsem ho psal jen jako reakci do BL, Zdenek Holy ho sice chtel dostat do tisteneho Cinepuru ale uz nebyl cas.

2. Sazku na karieru JK rad prijimam, pokud se shodneme na nejakem objektivnim kriteriu. JK bych asi hodnotil hur, nez vy - Ona totiz situace kolem LFS je jen jednim z rady selhani JK, uz pred tim skoncil jako sef mestskych kin a navic je to selhani komplexni: od programove skladby, po zmatky ve financich az po binec behem akce. Obrat "...politickou, propagační a reprezentační stránku své funkce..." zni skoro jako popis kriterii ekomaniaka ;) A sazim DVD Smrt obchodního cestujícího s Dustinem Hoffmanem.

3. Je jednoduche nemit rad Jandaka (a ja se ho rozhodne nechci zastavat) ALE je pravda, ze na poslednich LFS se zacaly ometat kolem Miru k ranu i podivne existence a nemyslim ze slo jen o lehky drogy. Zajimal by me zdroj Jandakona tvrzeni. To ale nemeni nic na tom, ze toto nemel resit JK, ale mistni policajti.

Luboš Ptáček (20.2.2008 19:20)

Vážím si pochvaly Davida Čeňka, LFŠ totiž sleduji spíše z poklidného povzdálí, paradoxně ale spíše souhlasím s věcnými námitkami Ondřeje Čapka.
Jeho článek z blogu není hysterický, spíše mi trochu vadí, že se jedná o recyklaci staršího textu, nic proti takovéto recyklaci, ale původní článek byl lepší.
"Plné" nasazení Jiřího Králíka jsem neměl možnost kontrolovat, v každém případě umí vytvořit jeho zdání. Ve špatné formulaci jsem mínil "komplexní" nasazení. Bývalý ředitel nepodceňoval politickou, propagační a reprezentační stránku své funkce.
Tereza Brdečková není náhodný host z Měsíce, ale novinářka, která se věnuje filmu soustavně…
Čtenější periodika nedají nikomu tolik prostoru a času, reakce tisku musí navíc vyjít okamžitě.
Na budoucnost J.K. klidně vsadím. Navrhuji DVD s filmem Falešná hra s Králíkem Rogerem.

PS: K dobře připomenutém rozhovoru s panem Jandákem: Soustavná konzumace většího než malého množství bůčku škodí lidskému organismu mnohem více než občasná konzumace lehkých drog.

Ondrej Capek (19.2.2008 15:41)

2 David Cenek - pro jistotu, muj posledni text o LFS je zde:

http://cineblog.cinepur.cz/blog.php?article_id=81

Presne nerozumim Vasemu obratu "nemístná hysterie" - co si pod pojmem histerie u sebe mam predstavit?

David Čeněk (19.2.2008 09:16)

Osobně jsem byl velmi pozitivně překvapen článkem Luboše Ptáčka. Na LFŠ jsem pracoval asi 7 let a pod 99% věcí v textu bych se mohl podepsat. Zároveň je velmi přesně popsáno, co na Jiřím Králíkovi lze ocenit. S Terezou Brdečkovou i jinými "reakcemi" jsem se bavil. Většina těch, co ho nekriticky obhajují, s ním nemusela být v každodenním kontaktu a byla spíše hostem, který přišel, promluvil a odešel. Na druhou stranu Ondřej Čapek je příli hrrr. Vadí mi nemístná hysterie (nejen u něj). JK má svou pravdu a jak ho znám, bude za ní bojovat. Má na to právo. Stejně tak AČFK ať se brání. Hysterické jsou některé reakce na www.acfk.cz a tedy třeba pan Blenki je naivka první třídy. Ten cinepurský text měl vyjít v nějakém čtenějším periodiku. Nejsem odpůrce a zavilý kritik JK, ale ani ho nekriticky neobdivuji. Nicméně myslím, že už stejně začala jiná kapitola jeho života. S každým dalším měsícem jsem čím dál tím víc přesvědčen, že ta změna asi byla dobrá pro všechny strany.

Ondrej Capek (18.2.2008 14:03)

"Tyto kritické hlasy však zůstaly ojedinělé" - jako autor jednoho z textu z toho ten pocit nemam.

----------------------------------------------------
A take nezapomenout na Jandaka:

LN Opravdu si myslíte, že se na Letní filmové škole v Uherském Hradišti sjíždějí narkomani? Mám k dispozici článek ze zlínských novin, kde poslanec Seďa tyto vaše výroky potvrzuje.

Paní redaktorko, není nic snadnějšího, než vytrhnout z kontextu slova nebo věty, která byla možná a třeba i v poněkud jiné podobě řečena v lehkém tónu neformálního rozhovoru. Já ten článek mám k dispozici také. Vy opravdu věříte všemu, co se píše v novinách? Ale pokud má být tento můj údajný výrok neustále omílán, upřesním ho: rozhodně si nemyslím, že se na LFŠ sjíždějí jen nebo především narkomani. A pokud se tam sjíždějí, tak zřejmě ve stejné míře jako na jiné filmové festivaly.
----------------------------------------------------------------------------------

"Jiří Králík se své práci věnoval s plným nasazením" - sporne tvrzeni. Moc tomu naverim, "plne nasazeni" vypada IMHO jinak.

"Ten se ale v současném světě neztratí, jistě se prosadí v politice, obchodu, charitě či jiné oblasti společnosti." - A O CO ZE NE? (treba skonci podobne jako Jakub Patocka z LtN.

POSLEDNÍ ČÍSLO

#148

RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)

Tento článek vyšel v časopise Cinepur #55, leden 2008

Z obsahu tištěného čísla:

Neutralizace, nebo posílení fikce? (Zdeněk Holý, téma)

MFF Bratislava / Rozloučení s festivalovým rokem (Lenka Křesťanová, glosa)

Nový svět / (Nová) mytologie obrazů (Karel Spěšný, kritika)

Od makra k mikru / Kvazivědecká tendence a koncept novosti v seriálu Kriminálka Las Vegas (Radomír D. Kokeš, zoom)

Občan Havel (Přemysl Martinek, kritika)

…a bude hůř (Oto Horák, kritika)

+ více...